Aristotle’s carp as Claretus’ bird comor? Tracing the origin of one medieval term

The research of medieval reception of Aristotle’s knowledge of zoology confirmed that on the way through the Arabic and Latin translation to mediaeval encyclopaedias Aristotle’s treatises underwent both large and small alterations in both names and descriptions of animals. The meaning of these new names often remained unchanged; in other instances, however, medieval authors interpreted their models so incorrectly that they endowed the original animal not only with a new name but also with new features of appearance and patterns of behaviour. In the Arabic and Latin translation of Aristotle’s treatise, the original information about the fertility of the carp remained basically unchanged, but given the phonetic differences between Greek, Arabic and Latin, the original Greek name κυπρῖνος from the relevant passage of Aristotle was deformed to the form kokonior and others like it. While consulting Michael’s translation, Thomas of Cantimpré did not comprehend that the animal that lays eggs several times a year was a fish, and he put it under an altered name komor to the book on birds and located it to Arabia. Thomas’ term then appears in a slightly different form comor in Czech medieval sources. Aristotelův kapr jako Klaretův pták comor? Pátrání po původu jednoho středověkého termínu Bádání nad recepcí Aristotelových zoologických poznatků ve středověku potvrdilo, že cestou přes arabský a latinský překlad Aristotelových spisů do středověkých encyklopedií došlo k větším či menším změnám v podobě jmen živočichů i v jejich popisech. Význam nových jmen se často nezměnil, jindy však středověcí autoři interpretovali text své předlohy natolik nesprávně, že obdařili původního živočicha nejen novým jménem, ale též novými rysy v jeho vzhledu a chování. Cestou přes arabský a latinský překlad Aristotelova díla zůstalo Aristotelovo původní sdělení o plodnosti kapra zachováno téměř beze změny, v důsledku fonetických odlišností mezi řečtinou, arabštinou a latinou však došlo v příslušné pasáži k deformaci původního řeckého jména κυπρῖνος na podobu kokonior a další podobné varianty. Tomáš z Cantimpré pak při práci s Michaelovým překladem nepochopil, že tento živočich, který klade několikrát do roka vejce, je ryba, zařadil jej pod pozměněným jménem komor do knihy o ptácích a lokalizoval jej do Arábie. Tomášův termín se posléze objevuje jen v málo odlišné podobě comor v pramenech českého středověku.

1. Albert the Great, De animal. = Stadler, H. (ed.), 1916–1920. Albertus Magnus, De animalibus libri XXVI. Nach der Cölner Urschrift, I–II. Münster i. W.: Aschendorffsche Verlagsbuchhandlung.

2. Arist., Hist. animal. = Louis, P. (ed.), 1964–1969. Aristote, Histoire des animaux (Historia animalium), I–III. Paris: Les Belles Lettres.

3. Arist., Part. animal. = Louis, P. (ed.), 1956. Aristote, Les parties des animaux (De partibus animalium). Paris: Les Belles Lettres, 1993 (reprint).

4. Aristoteles Latinus, De animal. = Vollmann, B. K. (ed.), 1994. Aristoteles Latinus, De animalibus libri XIX in der Übersetzung des Michael Scotus (Buch I–XIV). München: als Manuskript gedrückt mit Unterstützung der Münchner Universität.

5. Aristotle, De animal. = Oppenraay, A. M. I. (ed.), 1992. Aristotle, De animalibus. Michael Scot ’ s Arabic-Latin Translation, III. Books XV–XIX. Generation of Animals [= Aristoteles Semitico-Latinus 5.3]. Leiden/New York/Köln: E. J. Brill.

6. Aristotle, De animal. = Oppenraay, A. M. I. (ed.), 1998a. Aristotle, De animalibus. Michael Scot ’ s Arabic-Latin Translation, II. Books XI–XIV. Parts of Animals [= Aristoteles Semitico-Latinus 5.2]. Leiden/Boston/Köln: E. J. Brill.

7. Claretus, Gloss. = Flajšhans, V. (ed.), 1926. Klaret a jeho družina. Sv. I. Slovníky veršované. Prague: Česká akademie věd a umění, 104–202.

8. Jacob van Maerlant, Der naturen Bloeme = Gysseling, M. (ed.), 1998. Jacob van Maerlant, Der naturen Bloeme. Cd-rom Middelnederlands. Den Haag/Antwerpen: Sdu Uitgevers/Standaard Uitgeverij.

9. Iohannes Aquensis, Voc. Lact. = Iohannes Aquensis, Vocabularius dictus Lactifer. Plzeň: Mikuláš Bakalář Štětina, 1511.

10. Paulerinus, Liber vig. arc. = Hadravová, A. (ed.), 2008. Kniha dvacatera umění mistra Pavla Žídka. Část přírodovědná [The Book of Twenty Arts by Master Pavel Žídek. The Section on Natural History]. Prague: Academia.

11. Plin., Nat. = Ian, I., Mayhoff, C. (ed.), 1892–1909. C. Plini Secundi Naturalis historiae libri XXXVII, I–VI. Stuttgart: Teubner, 1967–1970 (ed. stereotypa).

12. Thomas of Cantimpré, De nat. = Boese, H. (ed.), 1973. Thomas Cantimpratensis, Liber de natura rerum. Berlin/New York: Walter de Gruyter.

13. Vincent of Beauvais, Spec. nat. = Vincentius Bellovacensis, Speculum quadruplex (Speculum naturale, Speculum doctrinale, Speculum historiale,Speculum morale). Dovai: Balthazar Beller, 1624 (reprint Graz: Akademische Druck- u. Verlagsanstalt, 1964–1965).