Zur neuen Bestimmung von synonymischen Reihen mit Hilfe der korpuslinguistischen Tools (Self-Organizing Maps, Contrasting Near-Synonyms)

This paper analyzes synonymous relations in the German language by means of the new corpus-linguistic methods. This analysis concerns mainly the recognition of reciprocal semantic relations among the elements of the concrete synonymous groups, their syntactic characteristics or their stylistic relevance. The possibility of fast access to massive amounts of data derived from very large corpora facilitates the lexicological work and stands in a direct relation to lexicography. The paper originates from the author’s diploma work Zur neuen Bestimmung von synonymischen Reihen mithilfe der korpuslinguistischen Tools (Related Collocation Profiles, Semantic Proximity Model, Self-Organizing Maps, Contrasting Near-Synonyms) [A corpus based research of synonymous groups (Related Collocation Profiles, Semantic Proximity Model, Self-Organizing Maps, Contrasting Near-Synonyms)]. In the main part of the research selected substantive and adjective synonymous pairs and groups have been analyzed. Further, lexical feature maps have been demonstrated as practical didactic tools in the teaching process (demonstrated on the word fairy-tale). The diploma work dealt with two conceptions of synonymy, namely, with the theoretical frame by Josef Filipec and, with the corpus based view of lexical relations. Filipec features especially the need of analyzing synonyms in their, i.e., contextual usage. This view can be developed further, although on a different theoretical base, by means of corpus-based methods which can enrich current lexicographic practice. K novému určení synonymických řad s pomocí korpusových nástrojů (Self-Organizing Maps, Contrasting Near-Synonyms) Studie vychází z diplomové práce o výzkumu synonymických vztahů v němčině. Hlavní důraz se klade na přístup korpusové lingvistiky, jež na tuto problematiku nahlíží v nových souvislostech. Výcho¬diskem je pojetí synonymie českého jazykovědce a lexikologa Josefa Filipce. Od jeho analýzy obsáhlé excerpce českých literárních děl se odvíjí i velmi široké pojetí synonymie. Těžištěm diplomové práce je naopak korpusová analýza. Po představení nových možností při průzkumu synonymických vztahů v korpusu (metody SPM, SOM a CNS, přístupné na internetových stránkách Institutu pro německý jazyk v Mannheimu: http://corpora.ids-mannheim.de/ccdb/) následuje analýza vybraných synonym (pomocí metod SOM, CNS), jejíž výsledky se porovnávají s údaji ve slovnících Duden – Universalwörterbuch 2003 a Duden – Synonymwörterbuch 2004. Pomocí těchto nástrojů může být prozkoumána i kontextová oblast synonym, což vede k reálnému obrazu synonymických vztahů vycházejícího z mnoha kontextů. Ve všech rozebíraných případech se potvrdila hypotéza, že je nedostačující synonyma zkoumat pouze na rovině langue a že tvoření synonymických řad představuje jistou abstrakci, jež nebere v potaz konk¬rétní oblasti užití jejích jednotlivých členů. Práce se také zabývá možným praktickým využitím metody SOM v didaktice. Východiskem pro popis struktury a možností této metody se staly onomaziologické a synonymické slovníky, jejichž praktické využití se zdůrazňuje především v oblasti rozšiřování slovní zásoby. Práce se slovní zásobou ve vyučování němčiny jako cizího jazyka je demonstrována na příkladu slova Märchen (pohádka). Josef Filipec otevřel v oblasti synonymie nové cesty, na které lze navázat i dnes, byť z jiného úhlu pohledu a s novými poznatky (obzvláště se jedná o nutnost zkoumání synonym v kontextu, vliv kontex¬tu na jejich výběr, stylistickou analýzu textů a zaměnitelnost vs. náhradu jazykových prostředků). Tato práce poukazuje na to, které hlavní body Filipcova pojetí by měly představovat i v dnešní době hlavní cíle výzkumu a jak je zhodnotit v lexikografické praxi.