Před 95 lety se narodil básník Karel Šiktanc
U příležitosti výročí narození se ohlížíme za vydáváním autorova Díla, přinášíme audiozáznam z nedávné besedy v Městské knihovně v Praze a své oblíbené básně vybírá editor Jiří Brabec.
Před 95 lety, 10. července 1928, se v Hřebči u Kladna narodil básník, autor pohádek a překladatel Karel Šiktanc. V Nakladatelství Karolinum jsme letos devátým svazkem dokončili vydávání jeho souborného básnického Díla.
Publikační historii přibližuje Lenka Ščerbaničová, redaktorka závěrečného svazku a posledních tří samostatných sbírek:
„Dlouhá byla cesta naplňování projektu s názvem Dílo Karla Šiktance, básnických spisů rozložených a nyní již posmrtně uzavřených do 9 svazků. Cesta započala před dvaceti lety, přesněji v roce 2002, kdy už byla na světě celá řada jednotlivých básníkových sbírek. Tehdy se ujalo vydávání Šiktancova Díla Nakladatelství Karolinum, pod vedením ředitele Jaroslava Jirsy. Pořádáním a odborným literárněvědným komentářem se soustavně zabýval Jiří Brabec, textologickou přípravou literární vědkyně Marie Langerová. Ve druhé dekádě se přidali i redakční spolupracovníci a byla radost osobně se nad básněmi vídat s autorem. Jednotlivé sbírky dostávaly přepěknou vnější podobu s přispěním básníkových přátel-výtvarníků. Paralelní ucelené svazky Díla však zachovávaly po celá léta uměřenou, čistou a jednoduchou grafickou úpravu Karla Vilguse.
Závěrečný svazek Díla se objevil již po básníkově smrti a obsahuje čtyři poslední sbírky a několik básní z pozůstalosti. A tu se čtenář – hlavně ten se stále zřetelněji se vynořujícím horizontem stáří – s pokorným vděkem setkává s charizmatickým starcem s mladýma očima. Čím dál víc mu rozumí…“
Kromě souborného Díla vydával Karel Šiktanc v Karolinu také své průběžně vznikající básnické sbírky, od Zimoviště (v roce 2003) až po poslední sbírku Opovážení (2019). Publikoval i knihy pro dětské čtenáře, knihu veršů Spadl buben do kedluben (2005) a pohádky Hrad Svícen (2009) a Hora Zlodějka (2016). Vydali jsme i knižní rozhovor Jaromíra Slomka se Šiktancem Řeč ne řeč (2007), kdy básník dva roky vypracovával písemné odpovědi na otázky, které vyplynuly ze společných debat nejen o české literatuře nebo autorově básnické tvorbě.
Závěrečný svazek Dílo 9 zahrnuje kromě textů z let 2014–2019 vydaných nejprve v jednotlivých sbírkách oddíl Z pozůstalosti, který obsahuje devět posledních básní z let 2020–2021, včetně reprodukcí originálních strojopisů i rukopisů. Na konci knihy je zařazen bilanční ediční komentář literárního historika Jiřího Brabce.
Uvedení Díla 9 jsme uspořádali 8. června 2023 s Městskou knihovnou v Praze, a to za účasti editora Jiřího Brabce, básníka Petra Hrušky a literárního kritika Jaromíra Slomka. Večer moderovala Adéla Petruželková, básně interpretoval Šimon Krupa.
Večer byl i završením spolupráce s Městskou knihovnou v Praze, která v elektronické podobě všem čtenářům volně zpřístupnila jednotlivé Šiktancovy básnické sbírky.
A jaké básně Karla Šiktance má rád editor Jiří Brabec? Vybral dvě: báseň Žalý ze sbírky Sakramenty (Dílo 5, s. 40–41) a Čistec ze sbírky Čistec (Dílo 8, s. 146–148).
Karel Šiktanc (1928–2021)
působil jako redaktor v novinách, v rozhlasu, poté v časopisu Květen, kde se podílel na činnosti literární skupiny s programem tzv. poezie všedního dne. Od roku 1960 pracoval v nakladatelství Mladá fronta (od roku 1961 jako šéfredaktor), a to do počátku normalizace. Pro odmítavý postoj k totalitní moci byl v 70. letech zbaven oficiálních publikačních možností. Jeho jméno zmizelo z literárních slovníků, knihy byly vyřazeny z knihoven. Publikoval jen v samizdatu, často pod cizími jmény. Po listopadu 1989 byl předsedou Obce spisovatelů, v letech 1993–95 řídil v nakladatelství Český spisovatel edici České básně. Jeho poezii shrnuje Dílo v Nakladatelství Karolinum.
