Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 2 No 1 (2010), 9–29
Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání
[Collective Memory as an Object of Sociological Study]
Jiří Šubrt, Štěpánka Pfeiferová
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2017.62
zveřejněno: 10. 10. 2017
Abstract
The article engages with the sociological approach to the problems of collective memory from the historical perspective. The explanation starts with Maurice Halbwachs and his conception of frames of memory and goes on to examine how this was later used by Halbwachs’ followers in France, where the theory of memory was hailed as a new paradigm for social sciences. Special attention is devoted to Pierre Nora’s conception of “places of memory” (les lieux de mémoire) and Paul Ricoeur’s approach to the “workings of memory” (travail de mémoire). At the end the authors introduce their own approach, based on the ideas of system theory.
klíčová slova: memory; collective memory; frames of memory; places of memory; system theory
reference (57)
1. Alexander, Jeffrey C. – Eyerman, Ron – Giesen, B. – Smelser, Neil J. – Sztompka, Piotr. [2004]. Cultural Trauma and Collective Identity. Berkeley: University of California Press.
2. Assmann, Jan. [2001]. Kultura a paměť: Písmo, vzpomínky a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor.
3. Banaszczyk, Tadeusz. [1989]. Studia o przedstawieniach zbiorowych czasu i przestrzeni w durkheimowskiej szkole socjologicznej. Wrocław: Ossolineum.
4. Baron, S. et al. [2006]. Les petites patries. Histoire et mémoire dans les journaux de ville : fabrique de l'identité collective. Mémoire de licence en Sciences de l'éducation. Université Paris XII, UFR SESS – STAPS. Sous la direction de Bénédicte Goussault.
5. Berger, Peter L. [1991]. Pozvání do sociologie. Praha: FMO.
6. Bergson, Henri. [1919]. Vývoj tvořivý. Praha: J. Laichter.
7. Bergson, Henri. [2003]. Hmota a paměť. Praha: OIKOYMENH.
8. Borges, Jorge L. [1969]. Funes, muž se zázračnou pamětí. In. Borges, Jorge, L. Artefakty. Praha: Odeon, s. 77–84.
9. Dosse, François. [2001]. La mémoire fragmentée. Paul Ricoeur : entre mémoire, histoire et oubli. Cahiers français Nş 303 (juillet-aoűt 2001), s. 15–21.
10. Draaisma, Douwe. [2003]. Metafory paměti. Praha: Mladá fronta.
11. Durkheim, Émile. [1926]. Pravidla sociologické metody. Praha: Orbis.
12. Durkheim, Émile. [2002]. Elementární formy náboženského života. Praha: OIKOYMENH.
13. Espinas, Alfred V. [1877]. Des Sociétés animales: Étude de psychologie comparée. Paris: Alcan.
14. Giesen, Bernard. [2002]. Triumph and Trauma. Cambridge: Cambridge University Press.
15. Giesen, Bernard. [2007]. V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí. In: Sociální studia 1. Generace. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, s. 67–78.
16. Goffman, Erving. [1974]. Frame Analysis: An Essay on the Organization of Experience. New York: Harper & Row.
17. Gombrich, Erich H. [1981]. Aby Wartburg: Eine intellektuelle Biographie. Frankfurt am Main: Europäische Verlagsanstalt.
18. Halbwachs, Maurice. [1939]. La mémoire collective chez les musiciens. Revue Philosophe, No. 3–4 (1939), s. 136–165.
19. Halbwachs, Maurice. [1971]. La topographie légendaire des Évangiles en Terre sainte: Étude de mémoire collective. Paris: PUF.
20. Halbwachs, Maurice. [1950]. La mémoire collective. Paris: PUF.
21. Halbwachs, Maurice. [1994]. Les cadres sociaux de la mémoire. Paris: Albin Michel.
22. Hartog, François. [2003]. Régimes d'historicité. Présentisme et expériences du temps. Paris: Seuil.
23. Hervieu-Léger, Daničle. [1993]. La Religion pour mémoire. Paris: Le Cerf.
24. Kvasničková, Adela. [2005]. Náboženstvo jako kolektívna paměť: prípad Slovenska a Čiech. Bratislava: Univerzita Komenského.
25. Lavabre, Marie-Claire. [2005]. Užívání a zneužívání pojmu paměť. Biograf: Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii č. 37 (srpen 2005), s. 57–67.
26. Lavabre, Marie-Claire. [2007]. Paradigmes de la mémoire. Transcontinentales Nş 5 (deuxième semestre 2007), s. 139–147.
27. Le Goff, Jacques. [2007]. Paměť a dějiny. Praha: Argo.
28. Luhmann, Niklas. [1991]. Soziologische Aufklärung. Bd. 2: Aufsätze zur Teorie der Gesellschaft. 4. vyd. Opladen: Westdeutscher Verlag.
29. Marcel, Jean-Christophe – Martin, Olivier – Mucchielli, Laurent. [1999]. Maurice Halbwachs (1877–1945). Mémoire collective et classes sociales. Sciences humaines Nş 100 (décembre 1999), s. 58–60.
30. Maurel, Marie-Claudel. [2008]. Le passé en héritage. In. Maurel, Marie-Claudel – Mayer, François (eds.). L'Europe et ses représentations du passé. Les tourments de la mémoire. Paris: L'Harmattan, s. 11–18.
31. Mayer, François. [2004]. Les Tcheques et leur communisme: Mémoire et identités politiques. Paris: EHESS.
32. Mead, George H. [1936]. Movements of Thought in the Nineteenth Century. Murphy, Arthur E. (ed.) Chicago: The University of Chicago Press.
33. Mead, George H. [1959]. The Philosophy of the Present. Murphy, Arthur E. (ed.) La Salle: Open Court.
34. Mink, Ggeorges – Neumayer, Laure. (eds.) [2007]. L'Europe et ses passés douloureux. Paris: La Découverte.
35. Mink, Georges. [2008a]. Between Reconciliation and the Reactivation of Past Conflicts in Europe: Rethinking Social Memory Paradigms. In: Sociologický časopis/Czech Sociological Review 44 (2008), No. 3, s. 469–490.
36. Mink, Georges. [2008b]. L'Europe élargie: du risque de désunion mémorielle. In. Maurel, Marie-Claude – Mayer, Françoise. (eds.). L'Europe et ses représentations du passé. Les tourments de la mémoire. Paris: L'Harmattan, s. 21–50.
37. Mücke, Pavel. [2006]. Krok za krokem. Orální historie, věda a společnost. Naše společnost 4 (2006), č. 1, s. 25–31.
38. Namer, Gérard. [1987]. Mémoire et société. Paris: Méridiens Klincksieck.
39. Namer, Gérard. [2000]. Halbwachs et la mémoire sociale. Paris: L'Harmattan.
40. Nora, Pierre (ed.) [1984]. Les lieux de mémoire. I – La République. Paris: Gallimard.
41. Nora, Pierre (ed.) [1986a]. Les lieux de mémoire. II – La Nation. Vol. 1. Paris: Gallimard.
42. Nora Pierre. (ed.) [1986b]. Les lieux de mémoire. II – La Nation. Vol. 2. Paris: Gallimard.
43. Nora Pierre. (ed.) [1986c]. Les lieux de mémoire. II – La Nation. Vol. 3. Paris: Gallimard.
44. Nora Pierre. (ed.) [1992a]. Les lieux de mémoire. III – Les France. 1. Conflits et partages. Paris: Gallimard.
45. Nora Pierre. (ed.) [1992b]. Les lieux de mémoire. III – Les France. 2. Traditions. Paris: Gallimard.
46. Nora Pierre. (ed.) [1992c]. Les lieux de mémoire. III – Les France. 3. De l'archive ŕ l'emblčme. Paris: Gallimard.
47. Ossola, Carlo M. – Zink, Michel. [2004]. Maurice Halbwachs: 1877–1945. Lettre du College de France Nş 11 (2004), s. 40–42.
48. Parsons, Talcott. [1971]. Společnosti: Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha: Svoboda.
49. Ricoeur, Paul. [2000]. La mémoire, l'histoire, l'oubli. Paris: Seuil.
50. Schützeichel, Reiner. [2004]. Historische Soziologie. Bielefeld: Transcript. CrossRef
51. Spence, Jonathan. D. [1985]. The Memory Palace of Matteo Ricci. New York: Penguin Books.
52. Šmídová, Olga. [2005]. Osvěžení paměti. In: Biograf: Časopis pro biografickou a reflexivní sociologii č. 37 (srpen 2005), s. 69–81.
53. Todorov, Tzvetan. [1998a]. Paměť před historií. In: Antologie francouzských společenských věd: Politika paměti. Cahiers du Cefres 13, s. 33–46.
54. Todorov, Tzvetan. [1998b]. Zneužívání paměti. In: Antologie francouzských společenských věd: Politika paměti. Cahiers du Cefres 13, s. 91–117.
55. Vaněk, Miroslav. [2004]. Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
56. Vansina, Jan. [1965]. Oral Tradition: A Study in Historical Metodology. Chicago: Aldine.
57. Veyne, Paul. [2008–2009]. L'histoire ne nous apprend rien! Les Grands dossiers des Sciences humaines No. 13 (décembre 2008/janvier-février 2009), s. 14–19.
Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
