Mezi řemeslnou praxí a normou: ženské podnikání v rámci kodifikace generálních cechovních artikulí 1739

This study explores the intersection of legal norms and everyday practices in relation to women’s entrepreneurship within the framework of early modern craft guilds in Moravia, with particular emphasis on the General Guild Articles of 1739. While guilds were traditionally male-dominated institutions, many local statutes included provisions allowing widows of masters to temporarily continue running their husbands’ workshops. The paper investigates how such regulations reflected broader attitudes toward gender and labour, and how they were applied in practice. Using a combination of normative texts and archival sources, including petitions submitted by women to the Moravian Gubernium, the study examines the legal mechanisms that enabled or limited women’s economic activity. Special attention is paid to the role of state reforms and Enlightenment efforts to modernize and centralize guild regulation, as well as to the ambiguity between official legal frameworks and the flexible responses of local institutions. The paper shows that women’s economic roles often extended beyond formal permissions and were active within the urban economy, challenging guild monopolies and negotiating space for their businesses. The study thus contributes to a more nuanced understanding of gender, regulation, and entrepreneurship in the pre-industrial Habsburg lands.

1. AMB, fond Cechy (značka "F"), sign. F0/4.

2. AMB, fond Sbírka rukopisů a úředních knih (značka "SRÚK"), sign. A 1/3, rkp. č. 91.

3. BEN-AMOS, I. K. Women apprentices in the trades and crafts of early modern Bristol. Continuity and Change, 1991, roč. 6, č. 2, s. 227-252. CrossRef

4. BIRT, S. Women, Guilds and the Tailoring Trades: The Occupational Training of Merchant Taylors' Company Apprentices in Early Modern London. The London Journal, 2020, roč. 46, č. 2. CrossRef

5. BRINKMANN, B. Das Meisterbuch der Egerer Töpferzunft - Ein Beitrag zur Geschichte des Töpfergewerbes in Eger (Cheb). Keramos. Zeitschrift der Gesellschaft der Keramikfreinde E. V. Düsseldorf, 2012, roč. 215, s. 3-32.

6. CLARK, A. Working Life of Women in the Seventeenth Century. London: Routledge, 1919.

7. CROWSON, C. Women, Gender, and Guilds in Early Modern Europe: An Overview of Recent Research. International Review of Social History, 2008, roč. 53, č. sup.16, s. 19-44. CrossRef

8. ČÁDA, F. Cechovní artikule místecké a frýdecké. Časopis Společnosti přátel starožitností, 1952, roč. 60, č. 1, s. 53-54.

9. ČÁDOVÁ-FLODROVÁ, H. Slavonické soukenictví ve světle statutu z r. 1401. Vlastivědný sborník Vysočiny, 1959, roč. 3, s. 57-73.

10. EHMER, J. Rural Guilds and Urban-Rural Guilds Relations in Early Modern Central Europe. International Review of Social History (IRSH), Supplement, 2008, č. 53, s. 143-158. CrossRef

11. ERICKSON, A. L. Married women's occupations in eighteenth-century London. Continuity and Change, 2008, roč. 23, č. 2, s. 267-307. CrossRef

12. FLODROVÁ, M. Brněnští tiskaři v 17. a 18. století. Brno v minulosti a dnes, 1970, roč. 9, č. 1, s. 56-66.

13. Generálnj cechownj artykulowé pro pořádky králowských dědičných zemí českých Léta 1739ho. Vytištěno v králowském menším městě Pražském: v králowské dvorské ympressy.

14. GOWING, L. Girls on Forms: Apprenticing Young Women in Seventeenth-Century London. Journal of British Studies, 2016, roč. 55, č. 3, s. 447-473. CrossRef

15. GOWING, L. Ingenious Trade: Women and Work in Seventeenth-Century London. Cambridge: Cambridge University Press, 2021, s. 55-98. CrossRef

16. HUŠKA, J. Hospodářská politika zezdola - cechovní na Moravě v první polovině 18. století. Cornova. Revue české společnosti pro výzkum 18. století, 2023, roč. 13, č. 1. CrossRef

17. HUŠKA, J. Kompetence brněnského magistrátu ve světle cechovních řádů. Srovnání brněnských cechovních privilegií s generálním cechovním patentem a artikuly. Brno v minulosti a dnes, 2014, č. 27, s. 49-62.

18. HUŠKA, J. Konfirmace cechovních pořádků v 17. a 18. století na příkladu brněnských a olomouckých korporací. Brno v minulosti a dnes: příspěvky k dějinám a výstavbě, 2017, sv. 30, s. 233-250.

19. Jan Arnolt [online]. [citováno 2025-08-03]. Dostupné na: <https://encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Jan_Arnolt&oldid=17667>.

20. JORDÁNKOVÁ, H. - SULITKOVÁ, L. Cechovní sdružení a jejich statuta. In. CHOCHOLÁČ, B. - KNOZ, T. (eds.). Dějiny Brna 3. Město v raném novověku. Brno: Statutární město Brno, 2024.

21. JURIGOVÁ, A. Artikule železnického cechu novoševcovského z roku 1597. Příspěvek k dějinám cechovnictví v městečku Železnici. Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastivědná ročenka, 2022, roč. 35, s. 76-96.

22. KŘESADLO, K. Slánská řemesla a cechovní artikuly do roku 1570. Muzejní a vlastivědná práce: Časopis Společnosti přátel starožitností, 2004, roč. 42/112, č. 2, s. 81-96.

23. LANDEROVÁ, M. - KOPIČKOVÁ, B. - BUREŠOVÁ, J. - MAUR, E. Žena v českých zemích od středověku do 20. století. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2009.

24. MAREČKOVÁ, M. Podnikatelské aktivity samostatných žen v Bardejove v prvé polovině 17. století. In: LENGYELOVÁ, T. (ed.). Žena a právo: právne a spoločenské postavenie žien v minulosti. Bratislava: Academic electronic Press, 2004.

25. MZA, fond Gubernium Brno (značka "B1"), kart. 335, sign. C 33/11; kart. 1280, sign. N 55; kart. 2052, sign. T 55; kart. 2052, sign. T 62; kart. 335, sign. C 33/12; kart. 335, sign. C 33/16; kart. 451, sign. E 45; kart. 529, sign. F 64; kart. 532, sign. F 107; kart. 564, sign. G 81; kart. 586, sign. H 6; kart. 593, sign. H 70; kart. 610, sign. H 237; kart. 335, sign. C 33/17; kart. 335, sign. C 33/18; kart. 563, sign. G 63.

26. NĚMEČKOVÁ, E. Život determinovaný normami: cechovní artikule jako normativní pramen městského života s ohledem na královská města severozápadních Čech. In: KOZLOVÁ, A. - ŠIMÍKOVÁ, M. (eds.). Kreativní město: kapitoly o proměnách středoevropských měst v průběhu staletí. Ostrava: Ostravská univerzita, 2016 s. 39-53.

27. RYANTOVÁ, M. Ženy v pozadí, či jako aktivní hospodářky? Podíl šlechtičen na hospodaření a správě raně novověkého velkostatku. Theatrum historiae / Pardubice, 2023, č. 32, s. 31-48. CrossRef

28. SOBEK, D. Cechovní korporace ve vrchnostenských městech na raně novověké Moravě: Kroměříž a Prostějov v 16.-19. století, 2015, diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta.

29. SOBEK, D. Kroměřížské cechy a jejich artikuly v raném novověku: Srovnání generálních cechovních artikulů se staršími cechovními řády, Studia iuvenilia: studentské historické sešity. Ostrava: Universitas Ostraviensis, 2016 s. 41-66.

30. SPENCE, C. R. A Perl for Your Debts? Young Women and Apprenticeships in Early Modern Edinburgh. In: SPENCE, C. R. - NUGENT, J. - EWAN, E. (eds.). Children and Youth in Premodern Scotland. Woodbridge: Boydell & Brewer, 2015, s. 32-46. CrossRef

31. ŠÍMA, J. Hospodářská politika vlády a brněnské textilní cechy v XVIII. století. Časopis Společnosti přátel starožitností,1935, roč. 43, č. 1, 2, s. 37-44, s. 78-83.

32. URFUS, V. K cechovní politice v Čechách na přelomu 17. a 18. století a k jejím ideovým zdrojům. Právněhistorické studie, 1960, roč. 6, 39-65.

33. VINTR, J. Zásady transkripce českých textů z barokní doby. Listy filologické, 1998, č. 121, s. 341-346.

34. WIESNER, M. Working Women in Renaissance Germany. New Brunswick: Rudger University Press, 1986.

35. WIESNER-HANKS, M. Women and Gender in Early Modern Europe. 4. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2019. CrossRef

36. WINTER, Z. Český průmysl a obchod v XVI. věku v Čechách. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913.

37. ZEGARRA, L. Women and Guilds in a Growing Economy: The Case of Lima, Peru. Social Science History, 2025, s. 1-29. CrossRef