Acta Universitatis Carolinae Iuridica (AUCI) is the main journal of the Faculty of Law of Charles University. It has been published since 1954 and is one of the traditional law journals with a theoretical focus.
As a general law journal, it publishes longer studies and shorter articles on any relevant issues in legal theory and international, European and national law. AUCI also publishes material relating to current legislative issues. AUCI is a peer-reviewed journal and accepts submissions from both Czech and international authors. Contributions by foreign authors are published in their original language – Slovak, English, German, French.
AUCI is a theoretical journal for questions of state and law. It is published by Charles University in Prague, Faculty of Law, through Karolinum Press. It is published four times a year, the dates of publication can be found here.
Articles published in AUCI undergo an independent peer review process, which is anonymous on both sides. Reviewers from the field give their opinion on the scientific quality of the paper and the suitability of publication in the journal. In the case of comments, the opinion is sent back to the author with the possibility of revising the text (see Guidelines for Authors – Per Review Process for more details).
The AUCI journal (ISSN 0323-0619) is registered in the Czech National Bibliography (kept by the National Library of the Czech Republic) and in the Index to Foreign Legal Periodicals (kept by the American Association of Law Libraries). AUCI has been assigned a periodical registration number MK E 18585.
In 2021 the journal AUCI was the first journal of the Faculty of Law of Charles University to be included in the prestigious international database Scopus. This Elsevier database is the largest abstract and citation database of peer-reviewed literature in the world. The editors of the journal expect from the inclusion in the elite Scopus database not only an increase in the readership of the journal, but also an increase in interest in the publication of papers by both Czech and foreign authors.
AUCI is an open journal and all its content is published both on the faculty website and on the Karolinum Press website. Access to it is free of charge. The homepage of AUCI is on the Karolinum Press website.
The AUCI journal uses the Creative Commons license: CC BY 4.0.
Long-term archiving of the digital content of the journal is provided by Portico.
AUC IURIDICA, Vol 57 No 4 (2011), 75–87
Presidents of the Baltic States in a comparative context: Elections and Powers
Gediminas Mesonis
published online: 04. 02. 2015
abstract
V rámci shrnutí je možné konstatovat, že baltské státy, které jsou velmi často zahrnovány do jednoho geopolitického regionu, se poměrně zásadně liší svými ústavními úpravami. Litva a Estonsko zachovaly v platnosti ústavy schválené v referendech v roce 1992, která následovala po obnovení jejich státnosti. Lotyšská republika zachovala po změnách platnost předválečné ústavy schválené v roce 1922. Způsob volby prezidenta jednotlivých baltských států a jeho hlavní pravomoci jsou upravené jednotlivými ústavami. Pouze prezident Litevské republiky je volen přímo lidem. Prezidenti Lotyšska a Estonska jsou voleni nepřímo. V Lotyšsku prezidenta volí Saeima (Parlament). Stejně tak je v Estonsku volba prezidenta svěřena parlamentu (Riigikogu). Avšak estonská ústava stanoví, že v případě, kdy se parlamentu nepodaří prezidenta zvolit, provede volbu Volební shromáždění, které je složené ze zástupců Riigikogu a estonských obcí. Prezidenti baltských států tak jsou voleni různými způsoby a jejich ústavní pravomoci se také liší. Vše všech třech baltských státech je postavení prezidenta vymezeno rámcem parlamentní republiky. Lotyšský prezident se může účastnit schůzí vlády, předsedat jim a připravovat jejich program. V Litvě a Estonsku se prezidenti nemohou schůzí vlády účastnit, nemají žádný vliv na vládní agendu, ani nemají právo hlasovat jako členové vlády. 87 Hlava žádného z baltských států nemůže samostatně vyhlásit celostátní referendum (s jistou výjimkou v případě prezidenta Lotyšské republiky), a všichni prezidenti jsou ústavou omezeni v možnosti rozpustit parlament. Ve všech třech baltských státech je možné prezidentské veto přehlasovat prostou většinou hlasů. Právo veta tak je v baltských státech považováno za slabé. Pokusy politologů najít souvislost mezi pravomocemi prezidentů baltských států a způsobem jejich volby jsou jen málo podložené. Pravomoci prezidentů jsou zakotvené v ústavách a nemají žádnou souvislost se způsobem volby. Výsledkem je, například, že lotyšský prezident, který je volen parlamentem, je vybaven relativně širokými pravomocemi, v porovnání např. s litevským prezidentem, který je volen ve všeobecných přímých volbách. Podobně by neměl být způsob volby spojován s politickým vlivem prezidenta. Zkušenosti s vývojem instituce prezidenta v baltských státech ukazují, že dokonce prezidenti volení stejným způsobem se liší ve svém faktickém vlivu. Rozsah a podoba prezidentských pravomocí nemá žádnou přímou souvislost se způsobem volby.
keywords: Baltic States; president; parliament; constitution; election; checks and balances system; veto right; referendum baltské státy; Pobaltí; prezident; parlament; volby; systém brzd a protiváh; dělba moci; právo veta; referendum
Presidents of the Baltic States in a comparative context: Elections and Powers is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
periodicity: 4 x per year
print price: 65 czk
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478