Knižní tipy #2
S dalšími tipy na zajímavé čtení se podělí naše šéfredaktorka Kamila.
V nakladatelství už prošlo pod mýma očima velké množství knih, někdy si vybavuji spíše těžkosti, které jejich vydání provázely, než vlastní text; na druhé straně jsou ale knihy, jejichž obsah na mě hluboce zapůsobil nejen proto, že byly skvěle napsané a dozvěděla jsem se mnoho nového, ale především tím, jak jejich autorky a autoři argumentují, přemýšlí a jaké si kladou otázky. Prostřednictvím svých knih mě přiměli dívat se na minulost a současnost trochu jinak – a taková četba mi zůstává v paměti nejdéle.
Podtitul Mluva písma a četba obrazů výborně charakterizuje knihu Františka Šmahela Nahlédnutí do středověku. V souboru statí respektovaného medievisty zjišťujeme, že obrazy, iluminace v rukopisech i psaný text byly ve středověku vnímány odlišně, než jak jsme nyní zvyklí. Seznámíme se se středověkými „komiksovými bublinami“, tedy mluvícími páskami, zjistíme, jak to, že publikum tehdy vnímalo obrazy audiovizuálně, dočteme se i o sienském obdivovateli Jana Husa a tajemném světě divých mužů, kteří se zabydleli na stránkách iluminovaných rukopisů i na svornících a konzolách katedrály...
Jméno Petra Čorneje si spojujeme především s husitstvím a Janem Žižkou, ráda bych ovšem upozornila na jeho knihu Historici, historiografie a dějepis, která obsahuje texty k dějinám historiografie. O postavách české historiografie (jako František Palacký, Jaroslav Goll, Zdeněk Nejedlý nebo Josef Macek) autor píše svěže, s nadhledem a vtipem, aniž by tím utrpěla odborná kvalita. Ani u závažných témat nemá čtenář pocit, že mu co chvíli ze zaprášené knihovny spadne na hlavu busta velikána. Zvláště podnětné pro mě byly stati reagující na postmoderní přístup k dějinám.
Milan Ducháček začíná každou kapitolu své biografie Václav Chaloupecký. Hledání československých dějin čtveřicí karetních symbolů a otázek. Musím přiznat, že o patřičnosti karetních symbolů jsem měla své pochybnosti a vedli jsme o nich s autorem dlouhou debatu. Nakonec se mi ale koncept hledání odpovědí na otázky zalíbil – no posuďte sami: Co všechno vázne, když se o Slovensku rozhoduje v Praze? Vyhnali by TGM ze Slovenska, kdyby uvažoval nahlas? Kde se potkává akademická věda s angažovanou publicistikou? Jak se změní život badatele, když z domácnosti zmizí služka?
Kniha Lenky Krátké Letos musíme být spokojenější než loni! s podtitulem Proměny české firemní kultury po roce 1989 se zabývá minulostí tak nedávnou, že v ní řada z nás najde svou současnost. Metodou orální historie autorka zkoumá, jak korporátní kultura a její hodnoty zasáhly život (i osobní) zaměstnankyň a zaměstnanců, i jak se tato kultura její atributy (jako např. teambuilding) měnily. Přesný výklad autorka prokládá (a dokládá) výborně vybranými citacemi z rozhovorů s řadovými zaměstnanci i manažerkami, které zastávaly v korporacích vysokou funkci.
Kamila Veselá (* 1980) vedoucí redaktorka Nakladatelství Karolinum. Specializuje se na knihy s historickou tematikou. V Karolinu působí od roku 2006, předtím pracovala ve Státním okresním archivu v Berouně a jako historička v Muzeu Českého krasu.
