Úvahy nad možnostmi poznání sociální struktury raně středověkého přemyslovského knížectví

The study offers a tour of the neuralgic points of social history of the Přemyslid duchy in the 10–12th centuries. The author focuses first on the analysis of the historiography concerning the issues of the social structure and dynamics. In the next step, he discusses the question of the existence of the elites and their character, first using archaeological sources and then by means of an analysis of Cosmas’ chronicle. Subsequently, he focuses on the issue of the “offices”, properties and residences of the elite, their participation in power and finally the existence of local elites. The third part offers an analysis of sources that provide information about lower social classes as well as basic statistical processing of the acquired data. The following part, reminding of some key existential problems of the rural population (duties, freedom, social position, the level of burdening by levies, services and payments, and such like), is unfortunately based only on “anecdotal evidence”.

1. Bretholz, B., ed. 1923a: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, MGH SRG N.S. 2, Berlin.

2. Bretholz, B., ed. 1923b: Über die Gründung des Klosters Sazawa, MGH SRG N.S. 2, Berlin, 242–252.

3. Bretholz, B., ed. 1923c: Gründung der Trebitscher Kirche, MGH SRG N.S. 2, Berlin, 257–261.

4. Boretius A., ed. 1883: Capitulare de villis, MGH Capitularia I, Hannover, 83–91.

5. Eckhardt Karl A., ed. 1962: Capitula legi Salicae addita, MGH LL, Leges nationum Germanicarum 4.1. Hannover, 237–276.

6. Emler, J. ed. 1875a: Kanovník Vyšehradský, FRB II, Praha, 199–237.

7. Emler, J. ed. 1875b: Letopis Vincencia, kanovníka Pražského, ed. J. Emler, FRB II, Praha 1875, 401–460.

8. Friedrich, G., ed. 1904–1907, 1912: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I, II, Prague.

9. von Giesebrecht, W. and von Oefele, E. L. B., edd. 1891: Annales Altahenses Maiores, MGH SRG 4, Hannover.

10. Haefele, H. F., ed. 1959: Notkeri Balbuli Gesta Karoli Magni imperatoris, MGH SRG N. S. XII, Berlin.

11. Havlík, L. E. et al., ed. 1969: Magnae Moraviae Fontes historici III, Brno.

12. Holtzmann, R. ed. 1935: Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon, MGH SRG N.S. 9, Berlin.

13. Levison, W. – Krusch, B. edd. 1951: Gregorii episcopi Turonensis Historiarum libri X, MGH SRM I.1, Hannover.

14. Lohmann, H.-E. ed. 1937: Brunos Buch vom Sachsenkrieg, MGH Deutsches Mittelalter: Kritische Studien und Texte II, Leipzig.

15. Lohmann, H.-E. – Hirsch , P., edd. 1935: Widukindi Rerum gestarum Saxonicarum libri tres, MGH SRG 35, Hannover.

16. Tremp, E. ed. 1995: Theganus, Gesta Hludowici imperatoris, MGH SRG 64, Hannover.

17. Vašica, J. ed. 1929: Druhá staroslověnská legenda. In: J. Vajs (red.), Sborník staroslovanských literárních památek, Praha, 84–124.

18. Althoff, G. 2004: Family, Friends and Followers: Political and Social Bonds in Early Medieval Europe. Cambridge. Albert, R. – Jeong, H. – Barabási, A.-L. 2007: Error and attack tolerance of complex networks, Nature 406, 378–382

19. Arendt, H. 1995: O násilí. Praha.

20. Balandier, G. 2000: Politická antropologie. Praha.

21. Barthélemy, D. 2009: The Serf, the Knight, and the Historian. Ithaca – London.

22. Bartošková, A. 2004: Dvorec hradského správce na Budči? Srovnání publikovaných závěrů s výpovědí terénní dokumentace, Archeologické rozhledy 56, 2004, 310–320.

23. Bartošková, A. 2011: Zánik knížecího dvorce na Budči, Archeologické rozhledy 63, 284–306.

24. Bartošková, A. – Štefan, I. 2006: Raně středověká Budeč – pramenná základna a bilance poznatků. K problematice funkcí centrální lokality, Archeologické rozhledy 56, 724–757.

25. Bašta, J. – Baštová, D. 1988: K problematice počátků a vývoje slovanských hradišť v západních Čechách, Studia medievalia Pragensia 1, 9–31.

26. Beech, G. T. 1998: The Lord/Dependant (Vasal) Relationship: A Case Study from Aquitaine c. 1030, Journal of medieval history 24, 1–31. CrossRef

27. Bistřický, J. 1993: Zakládací listina kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny, Vlastivědný věstník moravský 45, 131–137.

28. Bistřický, J. 1998: Zdíkovy listiny, Český časopis historický 96, 292–306.

29. Bloch, M. 1999: Feudale Gesellschaft. Stuttgart.

30. Boháč, Z. 1980: Dějiny osídlení středního Povltaví v době předhusitské. Praha.

31. Boháčová, I. (red.) 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5. Praha.

32. Boháčová-Čornejová, M. 2009: Tvoření nejstarších českých místních jmen. Brno.

33. Böhme, H. W. 1993: Adelsgräber im Frankenreich. Archeologische Zeugnisse zur Herausbildung einer Herrenschicht unter den merowingischen Königen. Jahrbuch des Römisch-germanischen Zentralmuseums Mainz 40, 397–534.

34. Borkovský, I. 1957: K výkladu nožů na slovanských pohřebištích. AR 9, 553–560.

35. Borgolte, M. 1984: Geschichte der Grafschaften Alemanniens in fränkischer Zeit (= Vorträge und Forschungen, Sonderband 31). Sigmaringen.

36. Bosl, K. 1964: Potens und Pauper. Begriffsgeschichtliche Studien zur gesellschaftlichen Differenzierung im frühen Mittelalter und zum "Pauperismus" des Hochmittelalters. In: K. Bosl Frühformen der Gesellschaft im mittelaterlichen Europa. Ausgewählte Beiträge zu einer Strukturanalyse der mittelalterlichen Welt, München – Wien, 106–134.

37. Bosl, K. 1972: Die Grundlagen der modernen Gesellschaft im Mittelalter: eine deutsche Gesellschaftsgeschichte des Mittelalters (= Monographien zur Geschichte des Mittelalters 4/1–2). München.

38. Bouchard, C. B. 1981: The Origins of the French Nobility: A Reassessment, The American Historical Review 86, 501–532. CrossRef

39. Bourdieu, P. 1998: Teorie jednání. Praha.

40. Bourdieu, P. 2004: Der Staatsadel. Konstanz.

41. Bourdieu, P. 2011: Pravidla umění: Vznik a struktura literárního pole. Brno.

42. Bourdieu, P. – Passeron, J.-C. 1990: Reprodukcja. Elementy teorii systemu nauczania. Warszawa.

43. Brown, W. 2006: The Idea of Empire in Carolingian Bavaria. CrossRef

44. Brunner, O. 1939: Land und Herrschaft. Grundfragen der territorialen Verfassungsgeschichte. Südostdeutschlands im Mittelalter. Wien.

45. Bubeník, J. 1988: Slovanské osídlení středního Poohří. I, II. Praha.

46. Bubeník, J. 1993: Příspěvek k poznání rozsahu a rozvoje osídlení Čech ve starší až střední době hradištní, Archeologické rozhledy 45, 57–71.

47. Buczek, K. 1958: Książęca ludność służebna w Polsce wczesnofeudalnej. Wrocław – Kraków.

48. Castellanos, S. – Viso, I. M. 2005: The local articulation of central power in the north of the Iberian Peninsula (500–1000), Early Medieval Europe 13, 1–42. CrossRef

49. Claude, D. 1964: Untersuchungen zum frühfränkischen Comitat, Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 81, 1–79. CrossRef

50. Claude, D. 1966: Zu Fragen der frühfränkischen Verfassungsgeschichte, Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 83, 273–280. CrossRef

51. Congost, R. 2003: Property rights and historical analysis: What Rights? What history? Past & Present 181, 73–106. CrossRef

52. Curta, F. 1998: Feasting with "Kings" in an Ancient "Democracy": Early Medieval Slavic Society of the Early Middle Ages (Sixth to Seventh Century, A.D.), Essays in Medieval Studies 15, 15–34.

53. Curta, F. 2008: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě), Archeologické rozhledy 60, 1–54.

54. Čajka, F. 2011: Legenda o sv. Anastázii. Praha.

55. Davies, W. 1988: Small Worlds: The Village Community in Early Medieval Brittany. Berkeley.

56. Diósdi, G. 1981: Contract in Roman Law: from the twelve tables to the glossators. Budapest.

57. Dobosz, J. 2002: Monarcha i możni wobec kościola w Polsce do początku XIII wieku. Poznań.

58. Duby, G. 1971: La société aux IXe et XIIe siècles dans la région mâconaise. Paris.

59. Dufermont, M.-C. 1968: "Pauperes" et "paupertas" d'après les sources anglosaxonnes du VIIe au XIe siècles, Revue du Nord 50, 189–201. CrossRef

60. Durliat, J. 1990: Les finances publiques de Diocletien aux Carolingiens (284–889) (= Beihefte der Francia, 21). Sigmaringen.

61. Effros, B. 1998: Caring for Body and Soul: Burial and the Afterlife in the Merovingian World. Pensylvania.

62. Elias, N. 2006: O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. I. Proměny chování světských horních vrstev na Západě. Praha.

63. Norbert, E. – Scotson, John L. 2002: Etablierte und Außenseiter. Frankfurt/M.

64. Esders, S. 2009: "Öffentliche" Abgaben und Leistungen im Übergang von der Spätantike zum Frühmittelalter: Konzeptionen und Befunde. In: T. Kölzer / R. Schieffer (Hrsg.), Von der Spätantike zum frühen Mittelalter: Kontinuitäten und Brüche, Konzeptionen und Befunde (= Vorträge und Forschungen 70), Ostfildern, 189–244.

65. Fiala, Z. 1953: K počátkům listin a panovnické kanceláře v Čechách, Sborník historický 1, 27–45.

66. Fiala, Z. 1960: K otázce funkce našich listin do konce století, Sborník prací filosofické fakulty 9, C7, 1960, 5–34.

67. Fiala, Z. 1961: Princeps rusticorum, Zápisky katedry československých dějin a archivního studia 5, 1961, 31–42. Fiala, Z. 1963: Jindřich Zdík a Kosmas. O původu Jindřicha Zdíka, Zápisky katedry československých dějin a archivního studia 7, 7–19.

68. Fiala, Z. 1972: O vyjasnění pojmů v marxistickém výkladu starších českých dějin. (Na okraj článku D. Třeštíka "K sociální struktuře přemyslovských Čech". Československý časopis historický 19, 1971, 537–564.), Československý časopis historický 20, 234–244.

69. Fiala, Z. 19752: Přemyslovské Čechy: český stát a společnost v letech 995–1310, Praha.

70. Fichtenau, H. 1963: Die Urkunden Herzog Tassilos III. und der "Stiftbrief" von Kremsmünster, Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 71, 1–32. CrossRef

71. Filip, J. 1948: Pravěké Československo. Praha.

72. Filip, J. 1957: Archeologie a historie, Archeologické rozhledy 9, 561–566.

73. Finck von Finckenstein, A. 1989: Bischof und Reich: Untersuchungen zum Integrationsprozeß des ottonisch-frühsalischen Reiches (919–1056) (= Studien zur Mediävistik, 1). Sigmaringen.

74. Fritze, W. H. 1977: Phänomene und Probleme des westslawischen Bauerntums. In: H. Jankuhn – R. Schützeichel – F. Schwind (Hrsg.), Das Dorf der Eisenzeit und des frühen Mittelalters. Siedlungsform – wirtschaftliche Funktion – soziale Struktur. Bericht über die Kolloquien… Göttingen 1977 (= Abh. d. A. d. W. in Göttingen: Philol.-hist. Reihe 3/101), 494–529.

75. Frolíková-Kaliszová, D. 2000: Pokus o analýzu slovanského pohřebiště v Praze-Motole, Památky archeologické 91, 201–249.

76. Frolík, J. – Sigl, J. 1995: Chrudimsko v raném středověku. Vývoj osídlení a jeho proměny. Praha.

77. Garipzanov, I. H. 2008: The Symbolic Language of Autority in the Carolingian World (c. 751–877), Leden – Boston. Garrison, M. 1999: "Send More Socks": On Mentality and the Preservation Context of Medieval Letters. In: Moster, M. (ed.) New approaches to medieval communication. Utrecht Studies In Medieval Literacy Series 1, Turnhout, 69–100.

78. Geary, P. J. 1985: Aristocracy in Provence: The Rhône Basin at the Dawn of the Carolingian Age, Philadelphia.

79. Giese, W. 2000: Designative Nachfolgeregelungen in germanischen Reichen der Völkerwanderungszeit, Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 117, 39–120. CrossRef

80. Goetz, H.-W. 1983: "Nobilis". Der Adel im Selbstverständnis der Karolingerzeit, Vierteljahrsschrift für Sozialund Wirtschaftsgeschichte 70, 153–191.

81. Goetz, H.-W. 1984: Herrschaft und Recht in der frühmittelalterlichen Grundherrschaft, Historisches Jahrbuch 104, 392–410.

82. Goetz, H.-W. 1987: Regnum: Zum politischen Denken der Karolingerzeit. Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 104, 110–189. Goffman, E. 1963: Stigma: Notes on the Management of Spoiled Identity. New York.

83. Goldberg, E. J. 1995: Popular Revolt, Dynastic Politics, and Aristocratic Factionalism in the Early Middle Ages: the Saxon Stellinga Reconsidered, Speculum 70, 467–501. CrossRef

84. Górecki, P. 2000: A Historian as a Source of Law: Abbot Peter of Henryków and the Invocation of Norms in Medieval Poland, c. 1200–1270, Law and history review 18, 497–524. CrossRef

85. Graus, F. 1953: Dějiny venkovského lidu I. Praha.

86. Graus, F. 1957: O poměr mezi archeologií a historií. K výkladu nožů na slovanských pohřebištích, Archeologické rozhledy 9, 546–552.

87. Graus, F. 1965a: Die Entstehung der mittelalterlichen Staaten in Mitteleuropa, Historica 10, 5–65;

88. Graus, F. 1965b: Raně středověké družiny a jejich význam při vzniku států ve střední, Československý časopis historický 63, 1–18.

89. Graus, F. 1965c: Volk, Herrscher und Heiliger im Reich der Merowinger. Studien zur Hagiographie der Merowingerzeit. Praha.

90. Graus, F. 1966a: Adel, Land und Herrscher in Böhmen vom 10. bis 13. Jahrhundert, Nachrichten der Giessener Hochschulgesellschaft 35, 131–153.

91. Graus, F. 1966b: Herrschaft und Treue. Betrachtungen zur Lehre von der germanischen Kontinuität, Historica 12, 5–44.

92. Graus, F. 1986: Verfassungsgeschichte des Mittelalters, Historische Zeitschrift 243, 529–589. CrossRef

93. Grahn-Hoek, H. 1976: Die fränkische Oberschicht im 6. Jahrhundert. Studien zu ihrer rechtlichen und politischen Stellung (= Vorträge und Forschungen. Sonderband 21), Sigmaringen.

94. Hammer, Ch. I. 1997: Land sales in eighthand ninth-century Bavaria: legal, economic and social aspects, Early medievl Europe 6, 47–76.

95. Harries, J. 1999: Law and Empire in Late Antiquity, Cambridge 1999. CrossRef

96. Hauck, K. 1963: Heldendichtung und Heldensage als Geschichtsbewusstsein. In: Alteuropa und die moderne Gesellschaft. Festschrift für Otto Brunner. Göttingen, 118–169.

97. Hauck, K. und Kol. 1970: Goldbrakteaten aus Sievern. Spätantike Amulett-Bilder der "Dania Saxonica" und die Sachsen-"origo" bei Widukind von Corvey, München.

98. Havelka, M. 2001: Dějiny a smysl. Obsahy, akcenty a posuny "české otázky" 1895–1989. Praha.

99. Hecker, D. 1990: Eigentum als Sachherrschaft. Zur Genese und Kritik eines besonderen Herrschaftsanspruchs. Paderborn.

100. Holton, R. J. 1981: Marxist theories of social change and the transformation from feudalism to capitalism, Theory and society 10, 833–867. CrossRef

101. Horský, J. 2009: Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním. Úvahy o povaze, postupech a mezích historické vědy. Praha.

102. Hrubý, F. 1916: Církevní zřízení v Čechach a na Moravě od 10. do konce 13. století a jeho poměr ke státu, Český časopis historický 22, 17–53, 257–287, 385–421.

103. Hrubý, V. 1936: Tři studie k české diplomatice. Brno.

104. Charvát, P. 1992: Notes on the social structure of Bohemia in the 11th–12th century, Památky archeologické 83, 372–384.

105. Innes, M. 2005: State and Society in the Early Middle Ages: The Middle Rhine Valley, 400–1000. Cambridge.

106. Jan, L. 2000: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy, Brno.

107. Jan, L. 2006: Václav II. a struktury panovnické moci. Brno. Jan, L. 2009: Hereditas, výsluha, kastelánie. Několik poznámek k terminologii a metodologii současné historiogra fie přemyslovského období. Časopis Matice moravské 128, 461–472.

108. Jan, L. 2010: Soudnictví a prameny zemského práva. Hereditates a soudy statut Konráda Oty. In: L. Jan – D. Janiš (red.), Ad iustitiam et bonum commune. Proměny zemského práva v českých zemích ve středověku a raném novověku, Brno, 10–22.

109. Janiš, D. 2013: Zemské soudnictví na Moravě vrcholného středověku. Knižnice Matice moravské 39. Brno.

110. de Jong, M. 1992: Power and humility in Carolingian society: the public penance of Louis the Pious, Early Medieval Europe 1, 29–52. CrossRef

111. de Jong, M. 2009: The Penitential State: Authority and Atonement in the Age of Louis the Pious, 814–840. New York – Cambridge.

112. Kalhous, D. 2006: Sv. Václav Homiliáře opatovického. K české státnosti 12. věku. In: H. Krmíčková – A. Pumprová – D. Růžičková – L. Švanda (red.): Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvků k poctě Jany Nechutové. Brno, 357–365.

113. Kalhous, D. 2011: Mittelpunkte der Herrschaft und Cosmas von Prag. Zum Charakter der Macht des frühmittelalterlichen Fürsten. In: J. Macháček – Š. Ungermann (Hrsg.), Praktische Funktion, gesellschaftliche Bedeutung und symbolischer Sinn der frühgeschichtlichen Zentralorte in Mitteleuropa, Bonn, 669–689.

114. Kalhous, D. 2015a: Some observations on the social structure of Great Moravia. In: Pavel Kouřil (ed.), The Cyril and Methodius Mission and Europe. 1150 Years Since the Arrival of the Thessaloniki Brothers in Great Moravia. Brno, 40–47.

115. Kalhous, D. 2015b: Problémy formování církevní správy v českých zemích v raném středověku. SMB 7, 2015, 7–34.

116. Kasten, B. 1990: Erbrechtliche Verfügungen des 8. und 9. Jahrhunderts. Zugleich ein Beitrag zur Organisation und zur Schriftlichkeit bei der Verwaltung adeliger Grundherrschaften am Beispiel des Grafen Heccard aus Burgund, Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 107, 236–338. CrossRef

117. Kaška, V. 2008: Indoktrinace členů KSČ během tzv. dnů komunistické výchovy 1948–1949: organizace, ideologické zázemí, lokální průběh, Dějiny-teorie-kritika 4, 39–78.

118. Klápště, J. 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka, Most.

119. Klápště, J. 1999: Příspěvek k poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách, Archeologické rozhledy 51, 774–808.

120. Klápště, J. 2003a: Dějepis a archeologie: Příbuzenství jak se patří. In: J. Klápště – E. Plešková – J. Žemlička (red.), Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, Praha, 96–109.

121. Klápště, J. 2003b: Poznámky o sociálních souvislostech počátků šlechtických hradů v českých zemích. Archeologické rozhledy 55, 786–800.

122. Klápště, J. 20122: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

123. Kleingärtner, S. 2009: Kulturtransfer und Eliten im Gebiet der südwestlichen Ostseeküste in frühund mittelslawischer Zeit. In: A. Klammt – S. Rossignol (Hrsg.), Mittelalterliche Elite und Kulturtransfer östlich der Elbe. Interdisziplinäre Beiträge zu Archäologie und Geschichte im mittelalterlichen Ostmitteleuropa, Göttingen, 11–25.

124. Kloss, F. 1932: Das räumliche Bild der Grundherrschaft in Böhmen bis zum Ende des XII. Jahrhunderts II. Die weltliche Herrschaft, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 70, 187–220.

125. Köbler, G. 1978: Eigen und Eigentum, Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 95, 1–33. CrossRef

126. Koss, R. 1920: Zur Frage nach der Entstehung und Entwicklung des böhmischen Herrenstandes. Prag.

127. Kotková, M. 2009: Keramik als Beispiel für Kulturtransfer.

128. Bemerkungen zu den Kontakten zwischen Sachsen und Nordwestböhmen aufgrund der frühmittelalterlichen Keramik. In: A. Klammt – S. Rossignol (Hrsg.), Mittelalterliche Elite und Kulturtransfer östlich der Elbe. Interdisziplinäre Beiträge zu Archäologie und Geschichte im mittelalterlichen Ostmitteleuropa, Göttingen, 55–68. Krause, H. 1958: Dauer und Vergänglichkeit im mittelalterlichen Recht, Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 75, 206–251.

129. Krause, H. 1969: Die liberi der lex Baiuvariorum. In: Festschrift für Max Spindler. München, 41–73.

130. Kristen, Z. 1961: Pamětní záznam o založení a obvěnění kapituly litoměřické, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Historica 2, 69–97.

131. Kroeschell, K. 1968: Haus und Herrschaft im frühen deutschen Recht. Ein methodischer Versuch, Göttingen. Krofta, K. (rec.) 1911: Václav Novotný, Zur böhmischen

132. Krzemieńská, B. 1962: Písemné a hmotné prameny – historie a archeologie, Československý časopis historický 10, 367–376.

133. Krzemieńská, B. 1979: Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039–1041) (= Rozpravy ČSAV: řada společenskovědní 89, seš. 5). Praha.

134. Krzemieńská, B. – Třeštík, D. 1964: Služebná organizace v raně středověkých Čechách, Československý časopis historický 12, 637–667.

135. Krzemieńská, B. – Třeštík, D. 1965: Přemyslovská hradiště a služebná organizace přemyslovského státu, Archeologické rozhledy 17, 624–655.

136. Krzemieńská, B. – Třeštík, D. 1978: Hospodářské základy raně středověkého státu ve střední Evropě (Čechy, Polsko, Uhry v 10. a 11. století), Hospodářské dějiny 1, 149–230.

137. Kučera, M. 1958: "Dušníci", najstaršia skupina poddanského obyvateľstva na našom území, Zborník filozofickej fakulty univerzity Komenského Bratislava 9, 165–179.

138. Kučera, M. 1974: Slovensko po páde Veľkej Moravy, Bratislava.

139. Kuchenbuch, L. 1978: Bäuerliche Gesellschaft und Klosterherrschaft im 9. Jahrhudenrt. Studien zur Sozialstruktur der Familia der Antei Prüm (= Vierteljahreschrft für Sozial – und Wirtschaftsgeschichte Beiheft 66). Wiesbaden.

140. Lakoff, G. – Johnson, M. 2002: Metafory, kterými žijeme (= Teoretická knihovna 3), Brno.

141. Lalik, T. 1971: Włość kanoników starobolesławskich w pierwsziej połowie XI wieku. Ze studiów nad organizacją domeny książięcej, Kwartalnik historii kultury materialnej 19, 1971, 399–429.

142. Le Goff, J. 1998: Středověká imaginace. Praha. 161–177.

143. Le Goff, J. 2005: Za jiný středověk. Čas, práce a kultura na středověkém Západě. Praha.

144. Le Jean, R. 1995: Famille et pouvoir dans le monde franc, VIIe – Xe siècle: Essai d'anthropologie sociale (Histoire ancienne et médiévale 33). Paris.

145. Lennard, R. 1959: Rural England, 1086–1135. A study of social and agrarian conditions. Oxford.

146. Lippert, J. 1896: Social-Geschichte Böhmens in vorhussitischer Zeit I. Die slavische Zeit und ihre gesellschaftliche Schöpfungen. Prag.

147. Luhmann, N. 1968: Vertrauen: Ein Mechanismus der Reduktion sozialer Komplexität. Stuttgart.

148. Lutovský, M. 2011: Jižní Čechy v raném středověku: slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České Budějovice.

149. Macek, J. 1997: Česká středověká šlechta. Praha.

150. Macháček, J. 2008: Středoevropský model a jeho archeologické testování, Český časopis historický 106, 598–626.

151. Martindale, J. 1977: French Aristocracy in the Early Middle Ages: A Reappraisal, Past & Present 75, 5–45. CrossRef

152. McKitterick, R. 1989: The Carolingians and the Written Word. Cambridge. CrossRef

153. McKitterick, R. 2004: History and Memory in the Carolingian World. Cambridge. CrossRef

154. Meduna, P. 2009: Curia Radonice – výjimka nebo pravidlo? Stručné zamyšlení nad dvory v raném středověku. In: M. Hašek – P. Sommer – J. Žemlička a kol. (red.), Vladislav II. druhý král z Přemyslova rodu. K 850. výročí jeho korunovace. Praha, 203–211.

155. Meduna, P. 2010: Raně a vrcholně středověký Mělník, In: J. Kilián (red.), Mělník. Praha, 55–85.

156. Metz, W. 1960: Das karolingische Reichsgut. Eine verfassungsund verwaltungsgeschichtliche Untersuchung. Berlin. CrossRef

157. Mezník, J. 1990: Česká a moravská šlechta ve 14. a 15. století, Sborník historický 37, 7–35.

158. Michałowski, R. 1974: Świadomość społeczna saskiej grupy sządzącej w wiekach X–XI. "Nobilis", "dives", "pauper": problem analyzi semantycznej, Studia Źródłoznawcze 19, 13–28.

159. Miller, I. 1990: Bloodtaking and Peacemaking: Feud, Law, and Society in Saga Iceland. Chicago – London. CrossRef

160. Modzełewski, K. 1975 (19902): Organizacja gospodarcza w monarchii wczesnopiastowskiej. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź.

161. Mordek, H. 1997: Ein exemplarischer Rechtsstreit: Hinkmar von Reims und das Landgut Neuilly-Saint-Front, ZRG KA 83, 86–112.

162. Müller-Mertens, E. 1963: Karl der Grosse, Ludwig der Fromme und die Freien. Berlin.

163. Müller-Mertens, E. 1970: Regnum Teutonicum. Aufkommen und Verbreitung der deutschen Reichsund Königsauffassung im frühen Mittelalter. Köln – Wien.

164. Nedkvitne, A. 2004: The Social Consequences of Literacy in Medieval Scandinavia (= Utrecht Studies in Medieval Literacy 11). Turnhout.

165. Nekuda, V. 2001: Mstěnice: Zaniklá středověká ves u Hrutovic 3. Raně středověké sídliště. Brno.

166. Neville, L. 2004: Authority in Byzantine provincial society, 950–1100. Cambridge.

167. Nohejlová, E. 1925: Příběhy kláštera opatovického: Příspěvek k vlastivědě země české. Praha.

168. Novotný, V. 1911a: Zur böhmischen Quellenkunde, vol. 2, Der Mönch von Sazawa (= Sitzungsberichte der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, Kl. f. Phil., Gesch. u. Philol. 1910, Nr. 5). Praha.

169. Novotný, V. 1911b: V předešlém sešitě…, ČČH 17, 361–363.

170. Novotný, V. 1912: České dějiny I/1, Praha. Novotný, V. 1913: České dějiny I/2, Praha. Novotný, V. 1928: České dějiny I/3, Praha.

171. Novotný, V. 1932: Začátky kláštera kladrubského a jeho nejstarší listiny. Rozpravy Československé akademie věd a umění, třída 1, č. 79, Praha.

172. Nový, R. 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Praha.

173. Oexle, O. G. 1984: Sozialgeschichte – Begriffsgeschichte – Wissenschaftsgeschichte. Anmerkungen zum Werk Otto Brunners, Vierteljahrsschrift für Sozialund Wirtschaftsgeschichte 71, 305–341.

174. Palacký, F. 18763: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě I. Od pravěkosti až do roku 1253, Praha. Patzold, S. 2009: Episcopus. Wissen über Bischöfe im Frankenreich des späten 8. bis frühen 10. Jahrhunderts. Ostfildern.

175. Petráček, T. 2003: Fenomén darovaných lidí v českých zemích 11.–12. století. K poznání hospodářských a sociálních dějin českých zemí v době knížecí. Praha.

176. Pirenne, H. 1939: Geburt des Abendlandes. Untergang der Antike am Mittelmeer und Aufstieg des germanischen Mittelalter. Amsterdam.

177. Poly, J.-P. – Bournazel, E. 1991: The Feudal Transformation 900–1200. New York – London.

178. Pražák, J. 1975: Rozšíření aktů v přemyslovských Čechách, In: Pocta Václavu Vaněčkovi k 70. Narozeninám. Praha, 29–40.

179. Procházka, R. 1993: K vývoji a funkčnímu rozvrstvení hradů 11.–12. století na Moravě. In: S. Moździoch (ed.), Lokalne ośrodki wladzy państwowej w XI–XII wieku w Europie środkowo-wschodnej, Wroclaw 1993, 109–141. Profantová, N. 2001: K průniku prvků franského životního stylu do Čech 9. století. Na základě poznatků archeologie. In: L. Galuška – P. Kouřil – Z. Měřínský (red.), Velká Morava mezi východem a západem/Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké koference (= Spisy ArÚ AV ČR Brno 17), Brno, 327–338.

180. Profantová, N. 2005: Die Elite im Spiegel der Kindergräber aus dem 9. und 10. Jahrhundert in Böhmen. In: P. Kouřil (Hrsg.), Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des ostlichen Mitteleuropas (=Spisy ArÚ AV ČR Brno 25). Brno 2005, 313–334.

181. Profantová, N. – Profant, M. 2003: Archeologie a historie aneb "jak vykopávat" dějiny? In: J. Klápště – E. Plešková – J. Žemlička (red.), Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka. Praha, 239–250.

182. Psíková, J. 1973: Příspěvky k diplomatice vyšehradských listin 12. století, Archivum Trebonense 2, 1–44.

183. Rauscher, R. 1922: Dědické právo podle Zemského práva českého (= Knihovna Právnické fakulty university Komenského v Bratislavě 5). Bratislava.

184. Razím, V. 2004: Nad počátky hradů české šlechty, Archeologické rozhledy 56, 176–214.

185. Reuter, T. 1999: Property transactions and social relations between rulers, bishops and nobles in early eleventh-century Saxony: the evidence of the Vita Meinwerci. In: W. Davies – P. Fouracre (red.), Property and power in the Early Middle Ages, Cambridge, 165–199.

186. Reynolds, S. 1984: Kingdoms and Communities in western Europe, 900–1300. Oxford.

187. Richter, M. 1994: The oral tradition in the early Middle Ages, Turnhout.

188. Rio, A. 2006: Freedom and unfreedom in early medieval Francia: The evidence of the legal formulae. Past & Present 193, 7–40. CrossRef

189. Rio, A. 2009: Legal Practice and the Written Word in the Early Middle Ages. Frankish Formulae, c. 500–1000. Cambridge. CrossRef

190. Rösener, W. 1995: Beobachtungen zur Grundherrschaft des Adels im Hochmittelalter. In: W. Rösener (Hrsg.), Grundherrschaft und bäuerliche Gesellschaft im Hochmittelalter (= Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Geschichte 115). Göttingen, 116–161.

191. Rosenwein, B. 1996: The family politics of Berengar I, king of Italy (888–924), Speculum 71, 247–289. CrossRef

192. Rosenwein, B. 1999: Negotiating space: power, restraint, and privileges of immunity in the Early Middle Ages. Manchester.

193. Russocki, S. 1971: Z badań nad czeskim systemem beneficjalnym. Czasopismo Prawno-Historyczne 23, 33–46. Sahlins, M. 1963: Poor Man, Rich Man, Big Man, Chief; Political Types in Melanesia and Polynesia, Comparative Studies in Society and History 5. 285–303.

194. Sasse, B. 1982: Die Sozialstruktur Böhmens in der Frühzeit. Historisch-archäologische Untersuchungen zum 9.–12. Jahrhundert (= Berliner historische Studien 7: Germania Slavica IV). Berlin.

195. Sedláček, A. 1890: Ursprung des böhmisch-mährisch Adels (= Sitzungsberichten der königl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften), Prag, 229–243.

196. Schlesinger, W. 1974: Archäologie des Mittelalters in der Sicht des Historikers, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 2, 7–31.

197. Schmid, H. F. 1926–1928: Die rechtlichen Grundlagen der Pfarrorganisation auf westslawischen Boden und uhre Entwicklung wahrend des Mittelalters, Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte: Kanonistische Abteilung 15, 1–161; 17, 264–358.

198. Schmid, K. 1998: Geblüt – Herrschaft – Geschlechterbewußtsein. Grundfragen zum Verständnis des Adels im Mittelalter (= Vorträge und Forschungen, Bd. 44). Sigmaringen.

199. Schmid, P. 1977: Regensburg. Stadt der Könige und Herzöge im Mittelalter (= Regensburger historische Forschungen 6). Kallmünz.

200. Schmidt, R. 1978: Die Einsetzung der böhmischen Herzöge auf den Thron zu Prag. In: H. Beumann – W. Schröder (Hrsg.), Aspekte der Nationenbildung im Mittelalter. Ergebnisse der marburger Rundgespräche 1972–1975 (= Nationes I. Historische und politische Untersuchungen zur Entstehung der Europäischen Nationen im Mittelalter), Sigmaringen, 439–463.

201. Schmidt-Wiegand, R. 1974: Fränkisch druht und druhtin. Zur historischen Terminologie im Bereich der Sozialgeschichte. In: H. Beumann (Hg.), Historische Forschungen für Walter Schlesinger, Köln, 524–534.

202. Schmitt, J. 1977: Untersuchungen zu den Liberi homines der Karolingerzeit (= Europäische Hochschulschriften III/83), Frankfurt a. M. – Bern.

203. Schragge, G. E. 1999: Zur Siedlungspolitik der Ottonen. Untersuchungen zur Integration der Gebiete östlich der Saale im 10. Jahrhundert, BllfdLG 135, 189–268.

204. Schulze, H. K. 1985: Grundprobleme der Grafschaftsverfassung. Kritische Bemerkungen zu einer Neuerscheinung. Zeitschrift für würtembergische Landesgeschichte 44, 265–282.

205. Schulze-Dörrlamm, M. 1993: Bestattungen in den Kirchen Grossmährens und Böhmens während des 9. und Jahrhunderts, Jahrbuch des Römisch-germanischen Zentralmuseums Mainz 40, 557–620.

206. Schwind, F. 1977: Beobachtungen zur inneren Struktur des Dorfes in karolingischer Zeit. In: H. Jankuhn – R. Schützeichel – F. Schwind (Hrsg.), Das Dorf der Eisenzeit und des frühen Mittelalters: Siedlungsform, wirtschaftliche Funktion, soziale Struktur: Bericht über die Kolloquien der Kommission für die Altertumskunde Mittelund Nordeuropas in den Jahren 1973 und 1974 (= Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Philologisch-Historische Klasse; 3. Folge, Nr. 101), Göttingen, 444–493.

207. Siems, H. 1989: Zu Problemen der Bewertung frühmittelalterlicher Rechtstexte: Zugleich eine Besprechung von R. Kottje, Zum Geltungsbereich der Lex Alamannorum, ZRG GA 106, 291–305.

208. Sláma, J. 1986: Střední Čechy v raném středověku 2. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu. Praehistorica Praha.

209. Sláma, J. 1988: Střední Čechy v raném středověku III. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica 14. Praha.

210. Sláma, J. 2006: Civitas Wistrachi ducis, In: Na prahu českých dějin. Sborník prací Jiřího Slámy. Studia mediaevalia Pragensia 6, 33–45.

211. Slavík, J. 1946: Vznik českého národa I. Národ v době družinné, Praha.

212. Smetánka, Z. 2006: K sociální interpretaci raněstředověkých hrobů. Hrob H-76 v Lumbeho zahradě-Bažantnici při hradu Praha. In: J. Klápště (red.), Na prahu poznání českých dějin. Sborník prací k poctě Jiřího Slámy, Praha, 157–169.

213. Smetánka, Z. 20042: Legenda o Ostojovi, Praha.

214. Smyth, A. P. 1995: King Alfred the Great, Oxford. CrossRef

215. Sommer, P. 2007: Svatý Prokop. Kapitoly z dějin české církve. Praha.

216. Sprandel, R. 1957: Dux und comes in der Merovingerzeit, Zeitschrift der Savigny-Stiftung fur Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 74, 43–83. CrossRef

217. Sprandel, R. 1965: Bemerkungen zur frühfränkischen comitat, Zeitschrift der Savigny-Stiftung fur Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung 82, 288–291. CrossRef

218. Steuer, H. 1982: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa: eine Analyse der Auswertungsmethoden des archäologischen Quellenmaterials (= Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen: Philosophisch-historische Klasse III. 128), Göttingen.

219. Steuer, H. 2010: Herrensitze im merowingerzeitlichen Süddeutschland. Herrenhöfe und reich ausgestattete Gräber, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 38, 2010, 1–41.

220. Šebánek, J. 1959: Das Verhältnis zur Urkunde als methodischer Faktor der diplomatischen Arbeit, SPFFBUC 6, 5–19.

221. Šimeček, Z. 1970: K charakteristice středověkých kolokvií v Čechách, ČsČH 18, 593–601.

222. Šmelhaus, V. 1964: Kapitoly z dějin předhusitského zemědělství (= Rozpravy ČSAV, řada společenskovědní, č. 9), Praha.

223. Šmelhaus, V. 1980: Kapitoly z dějin zemědělství a lesnictví v době předhusitské (= Prameny a studie Zemědělského muzea 21), Praha.

224. Šmilauer, V. 1960: Osídlení Čech ve světle místních jmen, Praha.

225. Štefan, I. 2011: Great Moravia, Statehood and Archeology. The Early Medieval Polity System Collapse. In: J. Macháček – Š. Ungermann (Hrsg.), Praktische Funktion, gesellschaftliche Bedeutung und symbolischer Sinn der frühgeschichtlichen Zentralorte in Mitteleuro pa (= Studien zur Archäologie Europas), Bonn, 333–354. Štefan, I. – Krutina, I. 2009: Raně středověké sídliště, hromadný hrob a pohřebiště na Budči (poloha Na Týnici).

226. Šusta, J. (rec). 1897: Lippert, J.: Social-Geschichte Böhmens in vorhussitischer Zeit I. Die slavische Zeit und ihre gesellschaftliche Schöpfungen. Praha 1896, ČČH 3, 48–57.

227. Šusta, J. 1899: Otroctví a velkostatek v Čechách, ČČH 5, 34–43, 86–97.

228. Šusta, J. 1917: Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Praha 1917.

229. Tabuteau, E. Z. 1977: Ownership and Tenure in Eleventh-Century Normandy, The American Journal of Legal History 21, 97–124. CrossRef

230. Tabuteau, E. Z. 1988: Transfers of Property in Eleventh-Century Normandy. Chapel Hill.

231. Tellenbach, G. (Hrsg.), 1957: Studien und Vorarbeiten zur Geschichte des großfränkischen und frühdeutschen Adels (= Forschungen zur Oberrheinischen Landesgeschichte, Freiburg am Breisgau.

232. Toubert, P. 1973: Les structures du Latium médiéval. Le Latium méridional et la Sabine du IX° siècle à la fin du XII° siècle, 1–2, Rome – Paris.

233. Třeštík, D. 1968: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého politického myšlení.

234. Třeštík, D. 1971: K sociální struktuře přemyslovských Čech. Kosmas o knížecím vlastnictví půdy a lidí, Československý časopis historický 19, 537–567.

235. Třeštík, D. 1987: Pád Velké Moravy. In: J. Žemlička (ed.), Typologie raně feudálních slovanských států. Praha, 27–76.

236. Třeštík, D. 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (535–935). Praha.

237. Třeštík, D. 1999: K poměru archeologie a historie, Archeologické rozhledy 53, 357–361.

238. Třeštík, D. 2001: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha.

239. Třeštík, D. – Polívka, M. 1984: Nástin vývoje české šlechty do konce 15. stoleti. In: Jan Čierný a kol. (red.), Struktura feudální společnosti na území Československa a Polska do přelomu 15. a 16. Století. Praha, 99–133.

240. Třeštík, D. – Žemlička, J. 2007: O modelech vývoje přemyslovského státu, ČČH 105, 122–164.

241. Turek, R. 1963: Archeologie a historie – dnes a zítra, ČČH 11, 193–197.

242. Vacek, F. 1905: Sociální dějiny české doby starší, Praha.

243. Vaněček, V. 1926: Sedláci dědici: Historicko-právní studie (= Práce ze semináře českého práva na KU v Praze 3. Praha.

244. Vaníček, V. 2003: Strukturální vývoj sociálních elit v českých zemích do roku 1310 (základní vývojové tendence, metodologické souvislosti). In: Genealogia – stan i perspektywy badań, Toruń, 233–300 (použita pdf verze stažená na 18.06.13 na adrese http://people.fsv.cvut.cz/~vanicvr1/studie/5studie.pdf

245. Varadzin, L. 2009: Zásobování raně středověkého hradiště Stará Boleslav keramikou. Příspěvek k poznání distribuce keramiky v raném středověku. In: Spotkania Bytomskie 6, Wrocław, 99–113.

246. Varadzin, L. 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně. Příspěvek do diskuse, Archeologické rozhledy 62, 535–554.

247. Varadzin, L. 2012: Raně středověké hradiště Libušín: hlavní poznatky z revizního zpracování výzkumů. Archeologické rozhledy 64, 723–774.

248. Velímský, T. 1998: Trans montes, ad fontes! K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech. Most.

249. Verhulst, A. 2002: The Carolingian Economy. Cambridge. CrossRef

250. Vollrath, H. 1982: Herrschaft und Genossenschaft im Kontext frühmittelalterlicher Rechtsbezeichnungen, HJb 102, 33–71.

251. Vykypěl, B. 2004: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích. Etymologie jako pomocná věda historická, Brno.

252. Waitz, G. 1847: Deutsche Verfassungsgeschichte, 2, Kiel.

253. Weidemann, M. 1993 (1995): Adel im Merowingerreich: Untersuchungen zu seiner Rechtsstellung. JbRGZM 45, 535–555.

254. Weidemann, M. 1986: Das Testament des Bischofs Berthramn von Le Mans vom 27. März 616, Mainz.

255. Wenskus, R. 1961: Stammesbildung und Verfassung. Das Werden der frühmittelalterlichen Gentes, Köln – Graz. Wenskus, R. 1972: Randbemerkungen zum Verhältnis von Historie und Archäologie, insbesondere mittelalterlicher Geschichte und Mittelalterarchäologie. In: Geschichtswissenschaft und Archäologie. Untersuchungen zur Siedlungs-, Wirtschaftsund Kirchengeschichte (= Voträge und Forschungen 22), Sigmaringen, 637–657.

256. Werner, K.-F. 1998: Naissance de la noblesse. L'essor des élites politiques en Europe, Paris.

257. Wickham, Ch.2005: Framing the Early Middle Ages: Europe and the Mediterranean, 400–800. Oxford.

258. Wihoda, M. 2006: Sázavský klášter v ideových souřadnicích českých dějin 11. věku. In: P. Sommer (red.), Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa, Praha, 237–250.

259. Wihoda, M. 2007: Kníže a jeho věrní. Kosmas o světě předáků a urozených. In: M. Wihoda, M. Nodl (ed.), Šlechta, moc a reprezentace ve středověku. Praha, 11–29.

260. Wolfram, H. 20013: Die Goten. Von den Anfängen bis zur Mitte des sechsten Jahrhunderts. Entwurf einer historischen Ethnographie, München.

261. Wolverton, L. 2001: Hastening towards Prague Power and Society in the Medieval Czech Lands, Philadelphia. Wormald, P. 1995: Lordship and justice in early English kingdom: Oswaldslow revisited. In: P. Fouracre – W. Davies (red.), Property and power in the Early Middle Ages, Cambridge, 114–136.

262. Wormald, P. 19982: Lex scripta and verbum regis: legislation and Germanic kingship from Euric to Cnut. In: týž: Legal Culture in the Early Medieval West, London, 1–41.

263. Wynn, P. 2001: Wars and Warriors in Gregory of Tours' Histories I–IV, Francia 28, 1–35.

264. Zotz, T. 1977: Adel, Oberschicht, Freie. Zur Terminologie der frühmittelalterlichen Sozialgeschichte, ZfGORh 125, 3–20.

265. Zotz, T. 1993: In Amt und Würden: zur Eigenart "offizieller" Positionen im früheren Mittelalter, Tel Aviver Jahrbuch fur deutsche Geschichte 22, 1–23.

266. Žemlička, J. 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách, ČsČH 28, 559–586.

267. Žemlička, J. 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století, Praha 1980.

268. Žemlička, J. 1985: Odboj kralevice Přemysla v letech 1248– 1249 a jeho sociální zázemí, Československý časopis historický 33, 564–586.

269. Žemlička, J. 1989: "Duces Boemanorum" a vznik přemyslovské monarchie, Československý časopis historický 37, 697–721.

270. Žemlička, J. 1990a: Ke zrodu vrcholně feudální "pozemkové" šlechty ve státě Přemyslovců, Časopis Matice moravské 109, 17–38.

271. Žemlička, J. 1990b: K počátkům rozrodu Hrabišiců. Folia historica Bohemica 13, 7–41.

272. Žemlička, J. 1993a: "Omnes Bohemi": od svatováclavské čeledi ke středověké šlechtě. Mediaevalia historica Bohemica 3, 111–133.

273. Žemlička, J. 1993b: Te ducem, te iudicem, te rectorem. Sněmovní shromáždění v časně středověkých Čechách – kontinuita či diskontinuita? Český časopis historický 91, 369–384.

274. Žemlička, J. 1995: Expanze, krize a obnova Čech v letech 935 – 1055. K systémovým proměnám raných států ve střední Evropě, Český časopis historický 93, 205–222.

275. Žemlička, J. 1997: Čechy v době knížecí, 1034–1197. Praha.

276. Žemlička, J. 2002: Počátky Čech královských, 1198–1253.

277. Žemlička, J. 2003a: České 13. století: "Privatizace" státu,ČČH 101, 509–541.

278. Žemlička, J. 2003b: Zpověď Kukaty aneb chmurný příběh z dob, kdy v Čechách vládli Přemyslovci, Praha.