Journal homepage
Editorial board
Contact: miluse.volterova@lfp.cuni.cz
Distribution: Ilona.Baxova@lfp.cuni.cz
PLZEŇSKÝ LÉKAŘSKÝ SBORNÍK, Vol 2016 No 82 (2016), 123–128
Lumbální sympatektomie – přehled a kazuistika
[Lumbar sympathectomy – overview and case report]
Z. Bečvářová
published online: 25. 11. 2016
abstract
Lumbar sympathectomy – overview and case report Lumbar sympathectomy is a minimally-invasive procedure used in vascular surgery. Purpose of this procedure is sympathetic denervation of lower limbs, which is achieved by removal of paravertebral sympathetic chain along with relevant ganglia. Lumbar sympathectomy induces decrease of vasoconstriction and subsequent maximal dilation of cutaneous arterioles and opening of arteriovenous shunts. These changes support healing of cutaneous defects and may moderate rest pain in the lower limbs. Lumbar sympathectomy influences particularly shank vessels. It can be indicated as an additional procedure to a palliative reconstructive surgery or as a primary procedure if reconstructive surgery is not practicable. The other indications are as follows: hyperhidrosis, Raynaud’s phenomenon and neuromuscular complications of frostbite. Effect of lumbar sympathectomy in diabetic lower limb ischemia is controversial. Lumbar sympathectomy can be proceeded using different methods. The simplest method is a lumbar sympathetic block. The next approach is a surgical laparotomic or laparoscopic sympathectomy. Nowadays, however, chemical sympathectomy is considered a method of choice. Most frequent complication of lumbar sympathectomy is post-sympathectomy neuralgia. Uncommonly, paradoxical ischemia of the contra lateral lower extremity can occur. In chemical sympathectomy, imprecise application or use of excess volume of phenol or alcohol can damage genitofemoral nerve or a severe necrosis of the ureter. In the case report, we present a 68-year-old woman suffering from ischemic disease of the lower extremities who underwent a standard procedure of chemical lumbar sympathectomy. The procedure itself passed without any complications but belatedly, necrosis of the right ureter with urine leakage into peritoneal cavity occured. This is a quite uncommon complication that must be kept in mind of a surgeon especially if paresthesia occurs after surgery. Lumbální sympatektomie – přehled a kazuistika Lumbální sympatektomie je jedním z miniinvazivních výkonů v cévní chirurgii. Během tohoto výkonu se odstraňuje paravertebrální sympatický provazec včetně příslušných ganglií a cílem je dosažení sympatické denervace dolních končetin. Účinek bederní sympatektomie se projeví snížením vasokonstrikce s následnou maximální dilatací kožních arteriol a otevřením přirozených arteriovenózních zkratů, což často příznivě ovlivňuje hojení kožních defektů, případně vede i ke zmenšení klidových bolestí. Denervační rozsah po bederní sympatektomii se týká zejména bércového řečiště. Z cévního hlediska může být bederní sympatektomie indikována v návaznosti na paliativní rekonstrukční výkon s cílem rozšíření kolaterálního řečiště, nebo může být indikována jako samostatný výkon u pacientů, kde postižení výtokového řečiště nedovoluje chirurgickou rekonstrukci. Mezi další indikace patří hyperhidróza, Raynaudův syndrom a neurovaskulární problémy po omrzlinách. Indikace u diabetiků jsou sporné. Bederní sympatektomii lze provést několika způsoby. Nejjednodušším způsobem, je blok bederního sympatiku, další možností je bederní sympatektomie klasickým přístupem či laparoskopicky. V dnešní době je metodou volby chemická sympatektomie. Nejčastější komplikací bederní sympatektomie jsou postsympatektomiické neuralgie, vzácně dochází ke vzniku paradoxní ischemie druhostranné končetiny. Při chemické sympatektomii v důsledku nepřesné aplikace či většího množství fenolu či alkoholu může kromě poškození n. genitofemoralis dojít k závažné nekróze části močovodu. V kazuistice diskutujeme případ 68leté ženy, u které byl proveden standardní výkon lumbální chemické sympatektomie pro ischemickou chorobu dolních končetin. Samotný výkon proběhl bez komplikací, nicméně následně byl komplikován nekrózou pravého ureteru s únikem moči do peritoneální dutiny s nutností urologického výkonu formou stentáže ureteru. Jedná se o vzácnou komplikaci, na kterou je však nutné pomýšlet, zejména při výskytu parestézií.