Aplikace konfiskačního zemědělského dekretu prezidenta republiky na příkladu konfiskace velkostatku Velhartice

The following study deals with the practical application of confiscatory agricultural Decree No. 12/1945. It deals in particular with the confiscation of aristocrat Josef Windischgrätz’ manor farm estate Velhartice. Several factors combined to work against his attempts to recover the estate – firstly, his natural use of the German language, which figured as the major reason for his inclusion in the mass deportation of Germans. Furthemore he had extensive contacts with other German-speaking noblemen (sometimes even NSDAP party members), he was also related to the family of the infamous general Alfred Windischgrätz and worked for a German company in Hamburg. Using the direct method of archive document research, mostly documents of an administrative character, this study reconstructs the entire process of confiscation, beginning with the issue of the confiscatory ordinance, continuing with the appeals to the district National Committee and the provincial National Committee, concluding with the negative verdict of the Supreme Administrative Court in Prague and his subsequent forced expulsion from Czechoslovakia. All this in a historical context – primarily in the context of a Czechoslovakia which was heading from one form of totalitarianism to another.

1. <bez popisu>

2. Český statistický úřad [2006]. Statistika od historie po současnost. Praha.

3. Dufek, Pavel [2011]. Restituce šlechtických velkostatků v Čechách po druhé světové válce. In. Hazdra,Zdeněk – Horčička, Václav – Županič, Jan (eds.). Šlechta střední Evropy v konfrontaci s totalitními režimy 20. století. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, s. 323–337.

4. Glassheim, Eagle [2012]. Urození nacionalisté: česká šlechta a národnostní otázka v 1. pol. 20. století. Praha: Garamond.

5. Hájek, František (ed.) [1971]. Vývoj socializace zemědělství na Klatovsku. Plzeň: Západočeské nakladatelství.

6. Holá, Věra [1978]. Okresní úřad Sušice – presidiální spisy, část 2. 1918–1938, část 3. 1939–1945. Sušice: Okresní úřad Sušice.

7. Horák, Ondřej [2013]. Konfiskační dekrety prezidenta republiky. Spor o jejich interpretaci jako výraz kontinuity a diskontinuity. Časopis pro právní vědu a praxi 21 (3): 275–282 [online]. Dostupné z: <http:// www.law.muni.cz/dokumenty/24392> [cit. 18. ledna 2015].

8. Horčička, Václav [2011]. Konfiskace majetku knížat z Lichtenštejna v ČSR po druhé světové válce. Pohled československých úřadů. In. Hazdra, Zdeněk – Horčička, Václav – Županič, Jan (eds.). Šlechta střední Evropy v konfrontaci s totalitními režimy 20. století. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, s. 281–286.

9. Hořejš, Miloš [2014]. Rudolf a Humprecht Czerninové z Chudenic. Paměť a dějiny 8 (4): 31–42.

10. Jelínková, Dita [2011]. Příběh rodiny Huga Salm-Reifferscheidta. Příspěvek ke konfrontaci šlechty s totalitními režimy. Securitas Imperii 18 (1): 42–68.

11. Jiřík, Václav [2004]. Klatovské oprátky. Plzeň: Fraus.

12. Juhaňáková, Veronika [2013]. Arnošt Schwarzenberg – život šlechtice ve 20. století. Diplomová práce. Praha: FF UK.

13. Kopecký, Lukáš [2014]. "Tito důstojníci jsou dodnes zavázáni mu vděčností…": Sledování bývalého ministra Františka Machníka a jeho přátel agenty OBZ za třetí republiky. Paměť a dějiny 8 (4): 43–51.

14. Kuklík, Jan [2011]. Předmluva. In. Kuklík, Jan (ed.). Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století. Praha: Auditorium, s. 7–14.

15. Kuklík, Jan [2007]. Do poslední pence: československo-britská jednání o majetkoprávních a finančních otázkách 1938–1982. Praha: Karolinum.

16. Lenz, Josef [1942]. Velhartice v minulosti a přítomnosti. Časopis turistů 54 (10): 42–43.

17. Lukeš, Zdeněk – Šebestík, Josef (eds.) [1946]. Přehled předpisů o Němcích a osobách považovaných za Němce. Praha: Ministerstvo vnitra. II. odbor.

18. Mendl, Petr [1947]. Pošta v době nesvobody. In. Halla, Václav (ed.). Sušicko za okupace 1939–1945. Sušice: Spořitelna města Sušice, s. 43–55.

19. Nozar, Lukáš [2011]. JUDr. František hrabě Schönborn (1899–1964), úředník, voják a agent zpravodajské služby. In. Hazdra, Zdeněk – Horčička, Václav – Županič, Jan (eds.). Šlechta střední Evropy v konfrontaci s totalitními režimy 20. století. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, s. 265–279.

20. Ottův slovník naučný [1908]. Praha: J. Otto.

21. Pouzar, Vladimír – Lobkowicz, František – Mašek, Petr – Pokorný, Pavel R. (eds.) [1999]. Almanach českých šlechtických rodů. Brandýs nad Labem: Martin.

22. Rubáš, Iwan [2008]. Klatovy kdysi a dnes: netradiční pohled do historie města. Klatovy: I. Rubáš.

23. Schwarzenberg, Karel [1997]. Knížecí život: rozhovor s Karlem Hvížďalou. Praha: Mladá fronta.

24. Stekl, Hannes – Wakounig, Marija [1992]. Windisch-Graetz: ein Fürstenhaus im 19. und 20. Jahrhundert. Wien: Böhlau.

25. Šatra, Josef (ed.) [1980]. I na Klatovsku strana zvítězila. Klatovy: Okr. výbor KSČ.

26. Štoncner, Petr [2006]. Příspěvek k dějinám památkové péče v Československé republice v letech 1918–1938. Část 5. – Státní subvence na opravy památek. Zprávy památkové péče 66 (1).

27. Vaculík, Pavel [2004]. Komunistická perzekuce šlechty. Praha: Baset.

28. Vašáková, Zuzana [2012]. Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století. Rigorózní práce. Praha: FF UK.

29. Votýpka, Vladimír [2002]. Návraty české šlechty. Praha: Paseka.

30. Votýpka, Vladimír [1995]. Příběhy české šlechty. Praha: Mladá fronta.

31. Wagner, Martin [2011]. Konfiskace nepřátelského majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. In. Kuklík, Jan (ed.). Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století. Praha: Auditorium, s. 41–68.

32. Županič, Jan – Stellner, František [2001]. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml.