Otázka proměny politických elit maloměst po rozpadu Rakouska-Uherska: příklady Uherského Hradiště a Brixenu

Using a micro-analytical approach, this case study attempts to capture and explain situation of local political elites in two comparable agrarian small towns from different parts of Habsburg Monarchy (Uherské Hradiště and Brixen) during crucial time of their transition from the Austrian rule to different conditions of new states after the WWI. We concentrate on social background and political and social attitudes of municipal elites, exposed to substantial pressures for adaptation emerging from deep contextual change with important national-political consequences and linked to democratisation and growing ideologization of political life. The two towns were determined to take a different path. Brixen was forcibly incorporated into a state with different history and culture and consequently faced establishment of Fascist regime. Political elites thus were confronted with until then unknown challenges. On the other hand, the transition to the own republican state represented a fulfilled dream for the citizens of Uherské Hraditě although local elites had to deal with the rise of new (educated) elites, new political parties and modern transformational processes. However, political-national fracture accompanied by modernising tendencies did not bring fundamental discontinuity in the position of municipal elites of both towns who were still able to maintain political and wider social influence.

1. Prameny

2. SLA Bozen a), Südtiroler Landesarchiv Bozen. Familien- und Firmenarchiv Mallepell, Brixen. Position: 14, 1924–1948, Korrespondenz.

3. SLA Bozen b), Südtiroler Landesarchiv Bozen. Verfachbücher Brixen, 1528–1920 (818), Register: 1817–1920.

4. SOkA Uherské Hradiště a), AM UH III, inv. č. 137, fond Fišerová – Nováková Marie, Ustanovení provisorním učitelem, skutečným učitelem a profesorem.

5. SOkA Uherské Hradiště b), AM UH III, inv. č. 120, fond Fišerová – Nováková Marie, Vysvědčení ze 4. a 5. roč. gymnázia.

6. SOkA Uherské Hradiště c), AM UH III, inv. č. 596, Náhrada škody Em. Fürstovi za vydrancování obchodu, úvěr pro živnostníky válkou poškozené (1919–1920).

7. SOkA Uherské Hradiště d), AM UH III, inv. č. 338, Naše Slovácko z 6. září 1928, nekrolog Bohumila Fišera.

8. SOkA Uherské Hradiště e), AM UH, inv. č. N – 18, Nová Slovač, č. 3, 20. ledna 1906, s. 1.

9. SOkA Uherské Hradiště f), AM UH III, inv. č. 19, Kniha protokolů o sezeních obecního výboru, 23. 7. a 31. 7. 1912.

10. SOkA Uherské Hradiště g), AM UH III, kart. 1, inv. č. 1, Kronika Uherského Hradiště (1931–1933).

11. SOkA Uherské Hradiště h), AM UH III, inv. č. 582, Spořitelny a záložny (1870–1923).

12. SOkA Uherské Hradiště i), AM UH III, inv. č. 795, Volby do městského výboru a zastupitelstva (1900–1928).

13. SOkA Uherské Hradiště j), AM UH III, inv. č. 433, Zápisy městského výboru (29. 7. 1921, č. j. protokolu 3788)

14. SOkA Uherské Hradiště k), AM UH III, inv. č. 19, Zápisy městského zastupitelstva 1912–1925, karton 19.

15. SOkA Uherské Hradiště l), AM UH III, inv. č. 115, Živnostenský rejstřík královského města Uh. Hradiště (1907–1919).

16. Literatura

17. Alexander, Helmut (ed.) [2010]. Sigismund Waitz, Seelsorger, Theologe und Kirchenfürst. Innsbuck: Tyrolia Verlag.

18. Assecuranz-Compass, Band 1, Internationales Jahrbuch für Versicherungswesen, Wien 1921.

19. Austrier Blätter. Max Kurz Thurn Goldenstein Nachruf, č. 26, 1957, s. 312-313.

20. Bergmann, Ivan [2007]. Po stopách polozapomenutého architekta. Zvuk Zlínského kraje. jaro/léto 2007: 33-39.

21. Bösch, Adolf [1992]. In Lustenau, da zankten sich die "Alten" und die "Neuen". Ein Kapitel aus der Lustenauer Parteiengeschichte. Lustenau und seine Geschichte 3, Lustenau, s. 38-41.

22. Boelitz, Otto [1930]. Das Grenz- und Auslanddeutschtum, seine Geschichte und seine Bedeutung. München - Berlin: Oldenbourg.

23. Bosworth, R. J. B. [2006]. Mussolini's Italy. Life under the Dictatorship 1915-1945. London: Penguin Books.

24. Bozner Nachrichten. Die Bürgermeisterwahl in Brixen, 7. října 1913, s. 1.

25. BrixnerBote. Festabend zu Ehren des neuen Bürgermeisters, 22. března 1922, s. 1.

26. Brixener Chronik. 7. října 1913, s. 2.

27. Brixener Chronik. 10. října 1915, s. 4.

28. Brixener Chronik. 14. srpna 1915, s. 8.

29. Brixener Chronik. 29. května 1913, s. 3.

30. Brixener Chronik. Der Bürgemeister von Brixen Johann Stremitzer gestorben, 10. srpna 1915, s. 6.

31. Bruckmüller, Ernst [1990]. Herkunft und Selbstverständnis bürgerlicher Gruppierungen in der Habsburgermonarchie. Eine Einführung. In. Bruckmüller, Ernst - Döcker, Ulrike - Stekl, Hannes - Urbanitsch, Peter (ed.). Bürgertum in der Habsburgermonarchie 1. Wien - Köln - Weimar, s. 13-20.

32. Čerešňák, Bedřich [1971]. Třídní boje na jihovýchodní Moravě v letech 1918 až 1920. Jižní Morava 7: 5-18.

33. Čoupek, Jiří [1997]. Ing. František Beneš. Zpravodaj města Uherské Hradiště 7 (11): 14.

34. Čoupek, Jiří [2000]. Ungarisch-Hradisch - Bürgertum und Stadtpolitik. In: Urbanitsch Peter - Stekl, Hannes (ed.). Kleinstadtbürgertum in der Habsburgermonarchie 1862-1914. Wien - Köln - Weimar, s. 355-381.

35. Deputato Otto Guggenberg. Parlamento italiano. Camera dei deputati. Portale storico [online]. Dostupné z: <https://storia.camera.it/deputato/otto-guggenberg-18870828> [cit. 12. 11. 2018].

36. Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes [1991]. Widerstand un Verfolgung in Salzburg 1934-1945. 2 Bd. Wien - Salzburg.

37. Dolomiten - Tagblatt der Südtiroler. Elmar Oberkofler, Tirols grösster Sagensammler, 21. května 1997.

38. Fasora, Lukáš [2005]. Sociální a profesní struktura brněnské komunální reprezentace v letech 1851-1904. Český časopis historický 103 (2): 354-356.

39. Fischnaler, Konrad [1929]. Innsbrucker Chronik II. Innsbruck: Vereinsbuchhandlung und Buchdruckerei. Flachenecker, Helmut [1992]. Brixen und Eichstätt im Mittelalter. Zwei geistliche Städte im Vergleich. Der Schlern 66: 392-404.

40. Freund, Fritz [1911]. Das österreichische Abgeordnetenhaus. Ein biographisch-statistisches Handbuch, 1911-1917, XII. Legislaturperiode. Wien: Verlag Dr. Rudolf Ludwig.

41. Frie, Ewald [2004]. Das Deutsche Kaiserreich (Kontroversen um die Geschichte). Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.

42. Fröschl, Gabriele [2000]. Wels - Im Schatten der Landeshauptstadt. In. Urbanitsch, Peter - Stekl, Hannes (ed.). Kleinstadtbürgertum in der Habsburgermonarchie 1862-1914. Wien - Köln - Weimar, s. 383-419.

43. Galusek, Anton [1879]. Die Gemeinde-Verwaltung der königl. Stadt Ung.-Hradisch von 1848 bis 1878, neblt einem Beitrage zur älteren Belchichte dieler königl. Stadt bis 1848. Ungarisch Hradisch.

44. Gaydosh, Brenda L. [2017]. Bernhard Lichtenberg. Roman Catholic Priest and Martyr of the Nazi Regime. London: Lexington Books.

45. Gelmi, Josef [2000]. Geschichte der Stadt Brixen. Brixen: Weger.

46. Gelmi, Josef [1998]. Geschichte der Diözesen Bozen-Brixen und Innsbruck. Bd. 5: Zeitgeschichte von 1919 bis heute. Kehl am Rhein.

47. Gentile, Emilio [2005]. Fascismo. Storia e interpretazioni. Roma - Bari: Editori Laterza.

48. Haid, Gerlinde [2004]. Volksmusik in Tirol im 18. und 19. Jahrhundert. In. Drexel, Kurt - Fink, Monika (ed.). Musikgeschichte Tirols II: Von der frühen Neuzeit bis zum Ende des 19. Jahrhunderts. SchlernSchriften, Bd. 322. Innsbruck: Wagner, s. 719-721.

49. Haas, Hanns [1990]. Postmeister, Wirt, Kramer, Brauer, Müller und Wundarzt. Trägerschichten und Organisationsformen des Liberalismus. Das Salzburger Beispiel - vom frühen Konstitucionalismus bis zum Kulturkampf. In. Bruckmüller, Ernst - Döcker, Ulrike - Stekl, Hannes - Urbanitsch, Peter (ed.). Bürgertum in der Habsburgermonarchie. Bd. 1. Wien - Köln - Weimar, s. 257-273.

50. Heiss, Hans [2004]. Das "lange" 19. Jahrhundert. Brixen 1803-1918. In. Fuchs, Barbara - Heiss, Hans Milesi, Carlo - Pfeifer, Gustav (ed.). Brixen, Bd. 1. Die Geschichte. Bozen: Athesia Tappeiner Verlag, s. 201-236.

51. Heiss, Hans [1999]. Schwaighofer, Franz (1826-1891), Politiker und Färber. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, Bd. 11 (Lfg 54). Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, s. 415-416.

52. Herrmann-Schneider, Hildegard [1995]. Jakob Schöpfer. Österreichisches Biographisches Lexikon (ÖBL) 1815-1950, Bd. 11 (Lfg 51). Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, s. 108-109.

53. Hobzová, Ludmila [1991]. Židé v Uherském Hradišti. Slovácké noviny 2 (48): 4.

54. Jablonka, Hans [1971]. Waitz, Bischof unter Kaiser und Hitler. Wien: Wiener Dom-Verlag.

55. Jacobeit, Wolfgang [1988]. Dorf und dörfliche Bevölkerung Deutschlands im bürgerlichen 19. Jahrhundert. In. Kocka, Jürgen (ed.). Bürgertum im 19. Jahrhundert. Deutschland im europäischen Vergleich, Bd. 2. München: Deutscher Taschenbuch Verlag, s. 315-339.

56. Jančář, Josef [1965]. Slovácké muzeum 1914-1964. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum.

57. Jarušek, Robert [1934] (ed.). Uherské Hradiště město a okres. Národohospodářská propagace Československa. Řada A, svazek 11, s. 22-122.

58. Kasslatter, Sabina [1988]. Die Stadt Brixen von 1918 bis 1925: wirtschaftliche und soziale Anpassungsprobleme. Dipl.-Arb. Innsbruck. Katholischen Sonntagsblätter 13, 1939, č. 7, s. 3.

59. Kladiwa, Pavel [2004]. Obecní výbor Moravské Ostravy 1850-1918: komunální samospráva průmyslového města a její představitelé. Ostrava: Ostravská univerzita.

60. Klein, Kurt (ed.) [2016]. Historisches Ortslexikon. Statistische Dokumentation zur Bevölkerungs- und Siedlungsgeschichte. Südtirol. Datenbestand: 31. 8. 2016 [online]. Dostupné z: <https://www.oeaw.ac.at/vid/research/research-groups/demography-of-austria/historisches-ortslexikon> [cit. 22. 4. 2018].

61. Kocka, Jürgen [1989]. Bildungsbürgertum - Gesellschaftliche Formation oder Historikerkonstrukt ? In. Kocka, Jürgen (ed.). Bildungsbürgertum im 19. Jahrhundert, Bd. IV. Politischer Einfluß und gesellschaftliche Formation. Stuttgart: Klett-Cotta, s. 9-20.

62. Kogler, Nina [2010]. Sigismund Waitz - Bischof der Katholischen Frauenorganisation. In. Alexander, Helmut (ed.). Sigismund Waitz, Seelsorger, Theologe und Kirchenfürst. Innsbuck: Tyrolia Verlag, s. 293-330.

63. Königsrainer, Ulrike [1995]. Stadtbürgertum und Politik in Brixen zwischen 1861 und 1914. phil. Dipl. Arb., Wien.

64. Kriechbaumer, Robert [2006]. "Dieses Österreich retten." Die Protokolle der Parteitage der Christlichsozialen Partei in der Ersten Republik. Wien: Böhlau Verlag.

65. Lechner, Stefan [2011]. Zwischen Brenner und Salurn: Die Grenzen des Faschismus in Südtirol. Geschichte und Region/Storia e regione 20: 50-65.

66. Leonardi, Andrea [1998]. Mobilità imprenditoriale e di capitale nella nascita e nello sviluppo dei "Kurorte" austriaci nel secolo XIX. In. Fontana, Giovanni Luigi - Leonardi, Andrea - Trezzi, Luigi (ed.). Mobilità imprenditoriale e del lavoro nelle Alpi in età moderna e contemporanea. Milano: CUESP, s. 209-225.

67. MacNutt, Francis A. [2017]. Ein Geheimkämmerer am Hofe des Vatikan. Die Erinnerungen des Francis Augustus MacNutt 1863-1927. Stuttgart/Brixen: Belser/Weger.

68. Makariusová, Marie [2014]. Biografický slovník Českých zemí Fi-Fň, 17. sešit. Historický ústav Akademie věd České republiky. Praha: Academia.

69. Malíř, Jiří [2000]. K typu honoračního politika. Neformální osobní vazby a politická kariéra v 19. století. In. Marek, Pavel (ed.). Osobnost v politické straně. Sborník referátů z konference "Úloha osobností v dějinách politických stran na území českých zemí a Československa v letech 1861-1999". Olomouc: Moneta FM, s. 11-33.

70. Malíř, Jiří [2014]. Pokrokové hnutí na Moravě II. Vznik a vývoj moravské pokrokové strany. In. Malíř, Jiří (ed.). Občanská společnost na Moravě. Spolky, strany, elity. Brno: Matice Moravská, s. 415-450.

71. Malíř, Jiří - Marek, Pavel a kol. [2005]. Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004, I. díl 1861-1938. Brno: Doplněk.

72. Malíř, Jiří a kol. [2012]. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

73. Malíř, Jiří [1978-1979]. Pokrokové hnutí na Moravě II. Vznik a vývoj moravské pokrokové strany. In. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university, 27-28 (C25-26), s. 99-129.

74. Meraner Zeitung. Der Kampf um Brixen, 7. listopadu 1913, s. 1.

75. Milesi, Carlo [2002]. L'amministrazione comunale di Bressanone negli anni 1918-1926. In. 50 anni Consiglio Comunale democraticamente eletto Brixen-Bressanone 1952-2002 [online]. Dostupné z: <http://www.brixmedia.it/media/ed7b0ea8-43af-4ed9-9f21-589ee8ff3f5d/50-jahre-buch-bx.pdf > [cit. 11. 10. 2018].

76. Mock, Hubert [2004]. Übergänge. Brixen 1918-1945. In. Fuchs, Barbara - Heiss, Hans Milesi, Carlo - Pfeifer, Gustav (ed.). Brixen, Bd. 1. Die Geschichte. Bozen: Athesia Tappeiner Verlag, s. 237-273.

77. Mock, Hubert [2017]. Wer war Francis MacNutt? Brixner 28: 32-36.

78. Mosser, Alois [1980]. Die Industrieaktiengesellschaft in Österreich 1880-1913. Versuch einer historischen Bilanz- und Betriebsanalyse. Studien zur Geschichte der österreichisch-ungarischen Monarchie 8, Wien: Österreichische Akademie der Wissenschaften.

79. Navrátil, Michal [1930]. Almanach československých právníků. Praha.

80. Novela k obecním zřízením, č. 76/1919 Sb., 7. 2. 1919.

81. Omelková, Jana [2009]. Pohled do historie působení Židů v Uherském Hradišti. Slovácký deník 19 (11. 4. 2009): 12.

82. ÖBL. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, Bd. 2 [1959]. Guggenberg zu Riedhofen, Athanasius von (1846-1920), Generalmajor und Abgeordneter. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, s. 105.

83. Parschalk, Norbert [1999]. Die Stadtverwaltung Brixen 1918-1939. Geschichte und Region/ Storia e regione 8: 105-130.

84. Pěkný, Tomáš [2001]. Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer.

85. Rainer, Karl [2010]. Regionale Selbstverwaltung und Minderheitenpolitik. Das Fallbeispiel Südtirol. In. Vogt, Matthias Theodor - Sokol, Jan - Bingen, Dieter - Neyer, Jürgen - Albert Löhr (ed.). Minderheiten als Mehrwert. Frankfurt am Main: Peter Lang, s. 205-216.

86. Rája, Martin [2015]. V čele občanských elit: advokáti a společnost na Moravě v letech 1869-1914. Brno: Matice moravská.

87. Reulecke, Jürgen [1985]. Geschichte der Urbanisierung in Deutschland. Frankfurt am Main. Řád volení v obcích republiky Československé, č. 75/1919 Sb., 31. 1. 1919.

88. Segatori, Roberto [2003]. I sindaci. Storia e sociologia dell'amministrazione locale in Italia dall'Unità a oggi. Roma: Donzelli Editore.

89. Schober, Richard [1993]. Politischer Katholizismus am Fall-beispiel Deutschtirols. Studi Trentini di Scienze Storiche 72 (4): 601-634.

90. Schumann, Hans-Gerd [1983]. Die soziale und politische Funktion lokaler Eliten. Methodologische Anmerkungen zum Forschungsstand. In. Kirchgässner, Bernhard - Schadt, Jörg (ed.). Kommunale Selbstverwaltung - Idee und Wirklichkeit. Sigmaringen, s. 30-38.

91. Sparber, Anselm [1957]. Brixens Entwicklung seit 1803. Der Schlern 31: 121-134.

92. Spezialortsrepertorium der österreichischen Länder. X, Spezialortsrepertorium von Mähren. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910, Wien 1910.

93. Stekl, Hannes - Urbanitsch, Peter [2000]. Zusammenfassung: Kleinstadt und Bürgertum in Cisleithanien 1862-1914. In. Stekl, Hannes - Urbanitsch, Peter (ed.). Kleinstadtbürgertum in der Habsburgermonarchie 1862-1914. Bürgertum in der Habsburgermonarchie IX., Wien - Köln - Weimar 2000, s. 465-494.

94. Steuerer, Leopold [1980]. Südtirol zwischen Rom und Berlin. 1919-1939. Wien: Europaverlag. Strmiska, Maxmilián [1998]. Regionální strany a stranické systémy. Brno: CDK.

95. Teťhal, Vladimír [2004]. Farnost sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti v letech 1778-1918. Slovácko 46: 209-232.

96. Tomeš, Josef [2013]. Česká strana státoprávně pokroková (1908-1918). Dizertační práce, Praha: FF UK.

97. Tweraser, Kurt [1980]. Der Linzer Gemeinderat 1880-1914. Glanz und Elend bürgerlicher Herrschaft. In. Historisches Jahrbuch der Stadt Linz, s. 293-341 [online]. Dostupné z: <https://www.ooegeschichte.at> [cit. 15. 11. 2018].

98. Verbík, Antonín - Zemek, Metoděj a kol. [1981]. Uherské Hradiště - dějiny města. Brno: Nakl. Blok.

99. Volksbote. 16. února 1928, s. 9. CrossRef

100. Weiser, Tomáš [2001]. Návrh tezí k teoretické a metodologické inovaci oboru "sociální dějiny" v české historiografii. Studie k sociálním dějinám 6, Kutná Hora - Praha - Opava, s. 9-21.

101. Zapletal, Jan - Zapletalová, Markéta [2019]. Nové politické elity maloměst na přelomu 19. a 20. století. Český časopis historický 117 (2): 347-380.