Jan of Mýto’s Bachelor Lecture on the Psalms and its Sources in Thomas Waleys’s Work. A New Light on English-Czech Connections in the Late Middle Ages

Jan of Mýto’s Bachelor Lecture on the Psalms and its Sources in Thomas Waleys’s Work. A New Light on English-Czech Connections in the Late Middle Ages The study is, on the larger background of Prague university exegesis, analysing the bachelor lecture on Psalms by Jan of Mýto, which has been written most probably in 1395–1401 and survived in the only known incomplete copy in the codex of the National Library of Czech Republic III B 13 (Ps. exegesis 26–41,10). The author bases his study with the use of probe method on Jan’s exegesis of the Psalm 29. He observes, that moral exposition with numerous exempla from the sphere of natural and social phenomena dominates Jan’s exegesis, and he finds out that Jan of Mýto mostly compiled this exegesis from the lecture on Psalms written by the English Dominican Thomas Waleys († 1349?). The study observes the reception of Waleys’ lecture in Bohemia during 15th century and it mentions a probable way it spread in Central Europe through Dominican order studies. Bakalářská lektura Žalmů Jana z Mýta a dílo Thomase Waleyse jako její pramen. Anglicko-české vazby v pozdním středověku v novém světle Bakalářské biblické lektury byly klasickým produktem vzdělávání teologů na středověkých univerzitách. Řadí se k nim i lektura na Žalmy pražského mistra Jana z Mýta († 1402). Patřil ke generaci českých učitelů na pražské univerzitě, která vychovávala nastupující generaci českých reformistů v čele s Janem Husem. Ačkoliv na artistické fakultě patřil k vyhledávaným mistrům, méně jasné je jeho působení na fakultě teologické. Jedním z mála dokladů je právě Janova lektura na Žalmy, dochovaná ve fragmentární podobě v jediném známém rukopise Národní knihovny ČR III B 13 (zahrnuje výklad Ps. 26–41,10, počítáno podle Vulgáty). Vznikla nejspíše mezi lety 1395–1401 a autor studie s ní čtenáře seznamuje prostřednictvím Janova výkladu Ps. 29 (Ž 30). Ten sestává z úvodu k Žalmu (accessus) a doslovného (historického), alegorického (mystického) a morálního výkladu jednotlivých veršů. Převažuje morální výklad, který obsahuje četná exempla, respektive moralizaci přírodních a společenských jevů. Ve skutečnosti ale Jan z Mýta rozsáhlé pasáže morálního výkladu, včetně exempel, nepřiznaně převzal z lektury Žalmů (ve známé podobě zahrnuje výklad Ps. 1–38,2) anglického dominikána Tomáše Waleyse († 1349?), který studoval v Oxfordu a poté působil jako lektor řádového studia v Bologni, kde také jeho lektura vznikla. Waleys byl známý svými humanistickými sklony a zálibou v antice a patřil k prvním, kdo tyto své znalosti systematicky využil při výkladu Bible. Na druhou stranu využívání exempel se zdá být v pražských či bohemikálních biblických lekturách (Žalmů) ojedinělé a na příkladu díla Jana Husa se lze domnívat, že zvláště po roce 1400 to může souviset i s proměnou exegetických důrazů na pražské univerzitě v souvislosti s recepcí myšlenek Jana Wyclifa. Waleysova lektura byla nicméně opisována, čtena a při exegezi využívána i v husitských Čechách přinejmenším na sklonu 15. století. Doklady pro to máme z Tábora, z pražské univerzity, ale i ze středočeského Nymburka, kde byla využívána při kázání. Dochované rukopisy Waleysovy lektury pak obecně svědčí o její oblíbenosti ve střední Evropě, kde se nejspíše šířila prostřednictvím dominikánských řádových studií.