Displays of hard coal deep mining in aerial photos

Deep hard coal mining manifests itself in the landscape in a specific way: primarily through anthropogenic landforms and secondarily through land cover changes not directly related to mining activity. A majority of these displays can be interpreted using aerial photos. Multitemporal data then make it possible to analyse the development of identified displays. However, correct interpretation is based on a profound acquaintance with the displays of deep coal mining in aerial photos. This article focuses on the identification of primary and secondary displays of deep hard coal mining in aerial photos as well as the interpretation of elementary landscape processes that are conditioned by mining. Projevy hlubinné těžby černého uhlí na leteckých snímcích Letecké snímky jsou významným zdrojem dat pro sledování změn v krajině. Hlubinná těžba černého uhlí se v krajině projevuje specifickým způsobem. Pro detekci projevů hlubinné těžby v krajině autorky použily kontaktní kopie archivních černobílých leteckých snímků z období 1947 až 1995 a barevné ortofoto z roku 2003 a 2009. Projevy hlubinné těžby černého uhlí, které je možné interpretovat z leteckých snímků, autorky rozdělily podle jejich typu do dvou základních skupin: primární projevy hlubinné těžby a sekundární projevy hlubinné těžby. Primárně se hlubinná těžba černého uhlí na leteckých snímcích projevuje výskytem antropogenních tvarů reliéfu přímo spojených s hornickou činností. Patří sem montánní tvary reliéfu (odvaly, poklesové kotliny) a industriální tvary reliéfu (kalové nádrže, manipulační plochy). Oblasti s podpovrchovou těžbou lze identifikovat rovněž na základě přítomnosti povrchových staveb hlubinného dolu. Sekundárními projevy hlubinné těžby na leteckých snímcích jsou antropogenní tvary reliéfu, které nepřímo souvisí s těžební činností. Jedná se o rekultivační plochy, suché kalové nádrže, komunikační tvary reliéfu, povrchy bez vegetace. Pro správnou interpretaci projevů hlubinné těžby v krajině je nezbytná znalost jejich zobrazení na leteckých snímcích. Pro každou kategorii autorky uvádí podrobný popis a ukázku konkrétního projevu hlubinné těžby na leteckém snímku. Při zjišťování primárních a sekundárních projevů hornické činnosti na leteckých snímcích převažuje práce s přímými znaky, které jsou přímo ve snímku obsaženy: tvar, velikost, tón nebo barva, textura a struktura objektu. Tyto znaky je však potřeba doplnit o interpretaci znaků nepřímých, tj. znaků logických vyžadujících vysokou znalost zkoumaných jevů. Z nepřímých znaků se pro interpretaci antropogenních forem reliéfu využívá zejména poloha a vazby s ostatními objekty na snímku. Procesy nejsou na rozdíl od primárních a sekundárních projevů hornické činnosti přímo ve snímku obsaženy, ale lze je odvodit z multitemporální analýzy leteckých snímků. Na základě změn krajinného pokryvu je možné interpretovat procesy související s hlubinnou těžbou. Autorky ve studii popsaly a demonstrovaly na příkladech tyto základní procesy: zavodňování a opuštění, které může následně vést k procesu zalesnění. Procesy můžeme detekovat na základě znaků nepřímých s využitím podpůrných informací pro odlišení procesů souvisejících s těžbou od ostatních procesů v krajině.