Mapping and typology of unused lands in the territory of the town Kutná Hora (Czech Republic)

The paper presents results of the field mapping of abandoned lands in the administrative district of the city of Kutná Hora in the Central Bohemia, comprising 7 cadastral territories stretching over a total area of 33 square kilometres. Field mapping on the scale 1 : 10,000 was effectively corrected on the basis of the intepretation of detailed aerial photographs. The present survey provides a simple typology of all mapped areas of abandoned lands according to their origination, age and the character of their current vegetation communities. The results confirm a high diversity and relatively high share of abandoned lands in suburban landscape. They cover more than 17% of the surveyed territory and can particularly be found on the outskirts of the city, forming a transition from cityscape to rural landscape. They originated in all 3 defined time periods: before 1990, 1990–2000 and after 2000. Post-agrarian categories represent more than 63%, post-mining 10% and post-industrial 8% of all abandoned lands. The lands have crucial ecological and social functions. Their mapping and documentation can form an interesting basis for nature and landscape protection, as well as for the territorial and landscape planning. Mapování a typologie nevyužitých ploch na území města Kutná Hora V administrativním obvodu města Kutná Hora, který zahrnuje 7 katastrálních území o celkové ploše 3318 ha, byly zmapovány všechny plochy, které více než 2 roky leží ladem a nejsou obhospodařované. V práci je provedena jednoduchá typologie mapovaných ploch podle jejich vzniku, stáří a charakteru současných společenstev. Mapování, klasifikace a následná kvantifikace potvrdily relativně vysoký podíl a značnou rozmanitost nevyužívaných ploch v příměstské krajině. V mapovaném území bylo zjištěno celkem 566,6 ha nevyužívaných ploch, tj. více než 17 % z jeho celkové rozlohy (tab. 3). Rozdíly mezi jednotlivými katastrálními územími jsou způsobeny jejich odlišným reliéfem, historickým vývojem a současným způsobem využívání krajiny. Menší podíl nevyužitých ploch je v zemědělských katastrech Neškaredice, Perštejnec a Poličany, zřetelně vyšší je v typicky příměstských katastrech, z nichž Kaňk a Sedlec byly nejvíce poznamenány hornickou činností. Opuštěné plochy vznikaly ve všech 3 vyčleněných časových obdobích: před rokem 1990, 1990–2000 i po roce 2000. Opět se odlišují zemědělské katastry Neškaredice, Perštejnec a Poličany, v nichž většina opuštěných ploch vznikla již před rokem 1990 z důvodu jejich nevhodnosti pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vysoký nárůst nevyužívaných ploch na katastrech Kutná Hora a Sedlec v období 1990–2000 souvisí s rozpadem státního statku, opuštěním části sadů a rybízových plantáží i s restitucemi zemědělské půdy vlastníkům, kteří nemají zájem na ní hospodařit. Podle geneze převládají postagrární opuštěné plochy, které dohromady tvoří přes 63 % nevyužívaných ploch. Nevyužívané plochy se v krajině zatím stále rozšiřují a zaujímají významnou část sledovaného území. Nacházejí se především na periférii města a tvoří přechod od městské k venkovské krajině. Některé nevyužívané plochy směřují svým vývojem k zapojeným lesním porostům, jiné si po desítky let uchovávají lesostepní charakter. Tyto plochy jsou nejcennější z botanického hlediska, vyskytují se na nich některé chráněné stepní druhy rostlin. Mají důležité ekologické, ale také sociální funkce. Jejich mapování a dokumentace může být zajímavým podkladem pro ochranu přírody a krajiny, územní a krajinné plánování.