Secularisation and the rise of immigrant religions: the case of the Netherlands

Europe and the United States are very different as far as the significance of religion is concerned, both in the private and the public sphere. Whereas autochthon Europe is secularising to a great extent and any growth of religiousness is mainly a matter of immigrants, the United States is the scene of a vivid market of numerous churches, congregations and sects culminating in a high rate of people that belong to a church or religious community and that believe in God. The aim of this paper is to explain this gap between Europe and the United States on the basis of social science theory and theoretical insights derived from (historical) political and cultural geography. It is argued that a different kind of historical political territorialisation (from below in the US versus from above in Europe) in combination with culturally selective settlement (US) is at the centre of the explanation. Sekularizace a nárůst významu náboženství přistěhovalců: případ Nizozemska Pro celosvětový vývoj je charakteristický nárůst významu religií (Berger et al. 1999; Norris & Inglehart 2004), ale v rámci Evropy se jedná spíše o výjimku. Žádný jiný světadíl není v současné době v takovém pokročilém stavu sekularizace a přitom právě Evropa vybudovala v minulosti mnoho nádherných náboženských staveb (katedrály, kostely atd.) a je odpovědná také za rozšíření křesťanství do celého světa. V rámci Evropy patří Nizozemsko k nejvíce sekularizovaným státům. Podle současných výzkumů 61–66 % obyvatel Nizozemska se nehlásí k žádné církvi nebo náboženské komunitě a pouze 16 procent obyvatel navštěvuje církve k pravidelným modlitbám (např. Bernts et al. 2007). Křesťané se stali menšinou s podílem méně než jedné třetiny obyvatel a k tomu ještě okolo 6–7 procent populace se hlásí k nekřesťanským náboženstvím (islám, hinduismus, buddhismus a judaismus). Cílem studie bylo analyzovat dvě kontrastní tendence. Za prvé stanovit přehled současného vývoje procesu sekularizace včetně vybraných metodologických reflexí a za druhé popsat nárůst významu nových náboženských komunit v Nizozemsku se zvláštním zřetelem na islám. Jako modelové území přitom posloužilo město Amsterdam.