Blog

Leszek Engelking a Joachim Bruss – Saturnin bez hranic

26. 01. 2023

„Doktor Vlach vždycky říká, že nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života. Když přijímají královské dary osudu s přesvědčením, že je to samozřejmé." 

„Probudí-li se člověk ráno zdráv a svěží v čisté posteli s vědomím, že za chvíli dostane teplou snídani, je to pádný důvod k tomu, aby vstal a aby zazpíval píseň díků nebo napsal oslavnou báseň na krásu života. Prožíváme-li delší dobu idylu, tvrdí doktor Vlach, přestaneme ji vnímat, a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo konec konců v naší moci, aby jenom hřála.“ Saturnin

Leszek Engelking

22. října 2022 zasáhla bohemistiku smutná zpráva o úmrtí polského básníka, prozaika, překladatele, literárního vědce a kritika Leszeka Engelkinga. Nakladatelství Karolinum s ním mělo čest spolupracovat nejen při překladu Saturnina do polštiny, ale vydalo i jeho knihu Komu múza přeje v edici Zahraniční bohemistika.

Editor knihy Radim Kopáč v předmluvě o Engelkingovi napsal:

„Leszek Engelking se v posledních dekádách stará v Polsku o českou literaturu, tlumočí ji čtenářské obci, propaguje, popularizuje, vřazuje do širších česko-polských souvislostí. Jde cestou soustavného překladatelského a literárněhistorického zájmu. Rozptyl jeho pozornosti je maximální: nejméně přes dvě století, od periferních zjevů, častokrát zapomínaných a vytěsňovaných mimo širší čtenářskou obec i ve své české domovině (jako básníci Oldřich Wenzl nebo Vratislav Effenberger) po základní kameny kánonu české literatury (od Karla Čapka k Jáchymu Topolovi).“


Leszek Engelking vystudoval polonistiku na Varšavské univerzitě, studia završil v roce 1979 prací z oboru filmové vědy. Ve stejném roce publikoval svou první sbírku básní Autobus do hotelu Kythera. V letech 1984–1995 pracoval v redakci literárního žurnálu Literatura na Świecie. V druhé půli devadesátých let přednášel krátce na univerzitách ve Varšavě (českou literaturu a český film) a v Olomouci (dějiny polské poezie). V roce 1998 zakotvil na Lodžské univerzitě, kde získal doktorát (2002), později docenturu (2013) – a vyučoval česko-slovenskou literaturu a film. Vydal osm sbírek poezie a jednu kolekci drobné prózy; jeho beletristické texty byly přeloženy do více než patnácti jazyků (včetně japonštiny a čínštiny). Vedle monografie věnované Nabokovovi (1989) publikoval tematické tituly Surrealizm, underground, postmodernizm (2001), Codzienność i mit (upravená verze doktorandské práce věnované Skupině 42, 2005), Chwyt metafizyczny (autorova druhá monografie na téma Nabokov, 2011), Nowe mity (vůbec první knižní studie analyzující prozaické dílo Jáchyma Topola, 2016) a Bytom w literaturze (monografie ohledávající literární dějiny i přítomnost rodného města, 2018). Jako editor se pak realizoval především v antologii české poezie dvacátého století, která vyšla pod hlavičkou Maść przeciw poezji v roce 2012.

Za svou kariéru získal hned několik ocenění:

  • cenu měsíčníku Literatura na Świecie za první knižní překlad (1989)
  • cenu Svazu polských překladatelů a tlumočníků za nejlepší překlad esejistické knihy za rok 1999
  • českou Cenu Premia Bohemica za popularizaci české literatury v zahraničí (2003)
  • cenu měsíčníku Literatura na Świecie za nejlepší překlad prózy (2003)
  • cenu měsíčníku Literatura na Świecie za nejlepší překlad poezie (2009)
  • překladatelskou cena Polského Pen klubu (2010)
  • cenu měsíčníku Literatura na Świecie za překladatelské dílo (2018)
  • byl nominován na Literární cenu Varšavy a na Cenu Orfeus (2012) za básnickou sbírku Muzeum dzieciństwa

Byl také vyznamenán medailí Za zásluhy o polskou kulturu (2006) a Cenou Gratias agit za zásluhy o dobré jméno České republiky v zahraničí (2022).

Joachim Bruss

V lednu roku 2023 jsme se bohužel rozloučili i s česko-německým tlumočníkem Joachimem Brussem, který neodmyslitelně patří jak do světa překladatelství a tlumočnictví, tak do světa diplomacie.

„Když Joachim Bruss něco řekl, tak to nebylo často, ale vždycky to sedělo. Tato věta mi bleskla hlavou, sotva jsem se dozvěděl smutnou zprávu o úmrtí překladatele, tlumočníka, diplomata, velkého příznivce česko-německých vztahů a v neposlední řadě mého přátele Joachima Brusse. V momentech lidské ztráty se obvykle dostavuje pocit, že to ještě nemohlo být všechno. Jak toho prožitého, tak toho řečeného.“ Napsal ve svém nekrologu Tomáš Kafka na serveru Lidovky.cz.

„V roce 1990 jsem vstoupil do diplomatických služeb, v únoru roku 1994 jsem byl přeložen na německou ambasádu v Praze a zde jsem pracoval jako vedoucí jazykové služby, tlumočil a překládal. Zůstal jsem zde dlouhých sedmnáct let, až do roku 2010, kdy jsem odešel do penze. Pro mě bylo vždy velmi důležité, že v Praze fungovala přátelství z dob mých studií a já jsem nikdy nevedl čistě diplomatický život, protože jsem měl na rozdíl od klasických diplomatů ještě úplně jiné zázemí. Přesto přišla otázka, co budu dělat dále? Německo mne nelákalo, po tak dlouhé době v Praze jsem si neuměl představit návrat zpět do Německa, to není návrat. Chvílemi jsem uvažoval, že bych se usadil v Cornwallu, ale to by znamenalo si celé sociální zázemí vybudovat úplně znova, a to u těch Angličanů není nejlehčí. A pak mě napadlo, že něco, co hledám, už vlastně dávno mám. V Praze mám své přátele, znám jazyk, mám zde své lékaře, ve městě se cítím pořád dobře, teď bez těch čínských turistů je to ještě lepší… Uvědomil jsem si, že já vlastně svůj domov mám, a rozhodl jsem se, že v Praze zůstanu. Štěstí je, že je Česko součástí Evropské unie a že zde nejsou žádné velké komplikace. Začal jsem pracovat v Česko-německém fondu budoucnosti, který podporuje projekty vzájemnosti – od těch nejmenších až po opravdu velké, od oslav hasičů až po uspořádání vědeckých konferencí. Fond jsem znal od jeho založení, vždyť jsem tlumočil všechna jednání k jeho vytvoření. Jako německý ředitel jsem zde zůstal sedm let. Bylo to zajímavé období; Fond je dobrá organizace, která má své opodstatnění a může podporovat smysluplné věci.“ vzpomínal Joachim Bruss v rozhovoru na N&N Czech-German magazine v roce 2021 (celý článek si můžete přečíst zde).

Měli jsme velkou radost, že se právě Joachim Bruss ujal německého překladu Saturnina a je nám ctí, že jsme s ním mohli spolupracovat.