Krátce o tornádech
Jak se chránit před tornádem? Jsou tornáda v České republice běžným jevem? A jak vlastně takové tornádo vůbec vzniká? V návaznosti na události na jižní Moravě jsme položili několik otázek meteorologovi a dlouholetému moderátorovi pořadu Předpověď počasí na ČT Michalu Žákovi.
Tornádo s dobře zřetelným kondenzačním chobotem a zvířeným prachem v dolní části blízko země (zdroj: NOAA)
Co přesně je tornádo a jak vzniká?
Odborně řečeno, jde o speciální druh tromby (atmosférický vír s přibližně vertikální osou rotace), vyskytující se pod konvektivními bouřemi, respektive pod oblaky druhu cumulonimbus. Tornádo je spojeno se základnou oblaku, spouští se shora dolů k zemskému povrchu a musí se během své existence alespoň jednou dotknout zemského povrchu, přičemž zároveň musí mít potenciál způsobit na zemském povrchu hmotné škody. Pokud se vír povrchu nedotkne, nelze ho za tornádo označit. Tornádo vzniká, když se díky vhodné změně rychlosti, směru větru a výšky (silnější vítr ve výšce, vhodný je výskyt streamu neboli tryskového proudění) vytvoří rotace v bouřkovém oblaku, ideálně v supercele, což je nejsilnější typ bouřek. Cirkulace vzduchu uvnitř bouře pak může vést ke vzniku víru vysouvajícího se k zemi a následně až tornádu. Celkově je ale vznik tornáda mimořádně složitá záležitost.
Jsou tornáda na našem území běžná?
Běžná sice nejsou, ale v průměru se jich pár za rok vyskytuje – v drtivé většině případů jde ale o tornáda slabá, která působí spíš mírnější škody. Výskyt silných tornád je mimořádně výjimečný.
V čem byla situace na jižní Moravě jiná/překvapivá s ohledem na předchozí výskyt tornád na našem území?
Nenazval bych ji vyloženě překvapivou nebo jinou, občas se takové podmínky v atmosféře vyskytnou. Nicméně tentokrát se sešla mimořádně příznivá souhra ve smyslu tvorby silných bouří.
Jak vzniká počasí: Kopáček, Jaroslav – Bednář, Jan – Žák, Michal
Souvisí výskyt tornád u nás se změnami klimatu?
O tom se hodně diskutuje. Jejich výskyt je ale natolik malý, že nelze o nějakém trendu a jednoznačné souvislosti hovořit. Pravděpodobné ale je, že s rostoucí teplotou vzduchu budou podmínky pro vznik bouřek doprovázených nebezpečnými jevy častější.
Lze předpovědět výskyt tornád? Pokud ano, s jakou pravděpodobností?
V USA se sice výstrahy na tornáda vydávají běžně, ale v Evropě je kvůli jejich nízké četnosti situace odlišná. Sice je možné při určité situaci vyjádřit určitou míru rizika výskytu tornáda, ale i ta bude jen malá. Musíme si taky uvědomit, že naše tornáda bývají zpravidla rozměrově malá a s krátkou dobou života, což znemožňuje vydat efektivní, konkrétnější varování pro obyvatele.
Co dělat, když tornádo udeří? Jsou obyvatelé ČR dostatečně informováni o tom, jak se v takovýchto situacích zachovat?
Obávám se, že obyvatelé Česka informováni dostatečně nejsou, ale ono je to logické. S ohledem na uvedenou četnost výskytu silnějších tornád a velmi malou pravděpodobnost zásahu to nebývá považováno za příliš důležité téma. Pokud už tornádo k danému místu zamíří, je dobré vyhledat úkryt v nejpevnější (nejodolnější) části objektu, tedy přízemí, sklep, případně například koupelna apod. Určitě nepobývat blízko oken, která se můžou rozbít a do objektu jimi může vletět nějaký letící projektil (předmět) zvednutý tornádem. Ve volném terénu je pak dobré se ukrýt v nějaké sníženině, strouze a podobně, ale nikoliv pod mosty.
Michal Žák (*1978) je český meteorolog, moderátor, vysokoškolský pedagog a spoluautor publikace Jak vzniká počasí, jejíž druhé, podstatně doplněné a rozšířené vydání, vyšlo v lednu 2020 v ediční řadě Environmentální texty.
