Důkaz Boží existence

Zvěst o Bohu je, ať už v jakékoli, třeba i deformované podobě, všude tam, kde jsou lidé. V řecké filosofii se dočkala prvního pojmového uchopení, v Izraeli prvně ztratila charakter zvěsti a stala se společnou zkušeností víry, až konečně z nitra izraelského národa vystoupil Ježíš z Nazareta a řekl: „Kdo vidí mne, vidí Otce.“ Otázkou ovšem zůstává, zda této zvěsti odpovídá něco v realitě. Když říkáme „Bůh“, víme, co máme na mysli. Máme, jak uvádí Kant, bezchybný ideál nejvyšší bytosti, „pojem, jenž uzavírá a korunuje veškerou lidskou zkušenost“. Jaký ale máme důvod věřit, že tomuto pojmu náleží, jak opět uvádí Kant, „objektivní realita“? Jaký máme důvod věřit, že Bůh je více než idea, jaký máme důvod věřit, že jest?