Elektromagnetická pole jako možný patogenetický činitel

Electromagnetic fields (EMFs) surrouding us in our environment originate from both natural and manmade sources. While those of natural origin, mainly geomagnetic field of the Earth, which creates so called Earth’s Magnetosphere, are useful – for the reason of protection all living creatures against lethal effects of the space radiation – the artificial EMFs arising from man activities, named electrosmog, can be harmful to human health. On the basis of results of epidemiological studies, an increased risk for childhood leukemia, amyotrophic lateral sclerosis, adult brain cancers associated with Extremely Low Frequency (ELF) EMF, was by World Health Organization (WHO) declared. Therefore, WHO issued Fact sheet No. 322, June 2007, Electromagnetic fields and public health; Exposure to extremely low frequency fields, dealing with precautions against the negative impacts of ELF‑EMFs. Despite continuous research, the evidence about negative impact of high frequency (HF) EMFs is not so consistent as they is in case of ELF‑EMFs. Nevertheless, because of dramatic worldwide increase of mobile phone users, the WHO issued Fact sheet No. 193, June 2011, Electromagnetic fields and public health: mobile phones. Its content, in addition to determining the limit dose in the tissues of the absorbed radiation SAR (Specific Absorption Rate), based on the recommendations of the International Agency for Research on Cancer (IARC), also deals with provisions relating to the classification of RF electromagnetic radiation in group 2B, with possible carcinogenic effects on humans. It is because of EMFs interaction with biological systems may cause oxidative stress. Given that free oxygen radicals, in addition to physiological processes, also act as an important pathogenetic factor in many diseases, such as cancer, neurodegeneration, etc., this article pays attention mainly to the last published evidences with the aim to contribute to the proper assessment of previously obtained results and to right way preparation of further necessary research of this issue. Elektromagnetická pole (EMP), která jsou v našem prostředí všude kolem, mohou být jak přirozeného původu, tak vzniklé v důsledku lidských aktivit. Zatímco ta přirozeně vzniklá, a zde se jedná především o geomagnetické pole Země zvané zemská magnetosféra, jsou užitečná, protože chrání všechny živé tvory na zeměkouli před smrtícím kosmickým zářením, ta člověkem vytvořená, nazývaná elektrosmogem, mohou lidskému zdraví škodit. To prokázaly výsledky řady především epidemiologických studií, které naznačovaly příčinnou souvislost mezi působením nízkofrekvenčního (NF) elektromagnetického záření a např. vážným míšním onemocněním (amyotrofická laterální skleróza), dětskou leukémií a nádory mozku u dospělých osob. Světová zdravotnická organizace (WHO) na tato zjištění reagovala v r. 2007 vydáním významného opatření v souvislosti s rizikem působení nízkofrekvenčního NF EMP (WHO Fact sheet No. 322, June 2007, Electromagnetic fields and public health; Exposure to extremely low frequency fields). Naproti tomu, přes pokračující výzkum v této problematice, nejsou negativní dopady vysokofrekvenčního (VF) EMP na živé systémy v současnosti tak jednoznačné, jako u NF EMP. Přesto však, vzhledem k celosvětově dramatickému nárůstu počtu uživatelů mobilních telefonů (jako jednoho z hlavních zdrojů HF EMF) vydala WHO v r. 2011 další významné opatření (WHO Fact sheet No. 193, June 2011, Electromagnetic fields and public health: mobile phones). Z doporučení tohoto opatření je, vedle stanovených limitních dávek ve tkáních absorbovaného záření SAR (Specific Absorption Rate), na základě doporučení Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), také ustanovení o zařazení RF elektromagnetického záření do skupiny 2B, potenciálně karcinogenních vlivů na člověka. Stalo se tak proto, že i přes nedostatek přesvědčivých důkazů o karcinogenitě tohoto záření, tuto možnost nelze v současné době vyloučit. Je tomu tak proto, že v interakcích EMP s biologickými systémy může docházet k oxidačnímu stresu. Navíc je známo, že v těchto situacích ve tkáních vznikající volné kyslíkové radikály plní vedle svých fyziologických funkcí také roli významného patogenetického činitele u řady nemocí jako jsou nádory, neurodegenerace a další. Proto tato práce věnuje pozornost významným novým poznatkům publikovaným z této problematiky s cílem odpovědně zhodnotit současný stav výzkumu a patřičně koncipovat další potřebný výzkum v této oblasti.