Hemodynamics changes in children with hypercapnic respiratory failure during respiratory syncytial virus infection

The aim of the study was to evaluate the cotribution of monitoring hemodynamics for therapy optimization. Included in the study were 58 children (age of 1.57 ± 1.13 years). The children were divided into two groups according to the severity of respiratory failure. Group A (n = 28) included patients with risks and with LIS ≥ 1.5 points; PRISM ≥ 20 points. Group B (n = 30) included children without risks and with LIS values from 1.0 to 1.4 points; PRISM values from 10 to 19 points. Hemodynamics was measured using an ultrasound cardiac output monitor. Data were collected one hour after initiation (time-1), and after 24 hours and 48 hours (time-2, 3) of treatment. At time-1, there was higher right ventricular afterload in Group A (p < 0.05) compared to that of group B. At intervals of time-2, 3, there was decreased right ventricular overload in both groups. Mean ventilation time in the study was 7.8 ± 1.18 days with a 1.7% real mortality rate. Conclusion: Hemodynamic monitoring provides real-time relevant information for individualizing and optimizing the treatment of critically ill patients. Hemodynamické změny u dětí s hyperkapnickým respiračním selháním v průběhu RSV infekce Cílem studie bylo vyhodnotit přínos monitorace hemodynamiky pro optimalizaci léčby. Do studie bylo zařazeno celkem 58 dětí (průměrný věk 1,57 ± 1,13 roku). Děti byly rozděleny do dvou skupin podle závažnosti respiračního selhání a rizika komplikací. Ve skupině A (n = 28) byly děti s vysokým rizikem komplikací, LIS skóre ≥1,5 bodů a PRISM ≥20 bodů. Do skupiny B (n = 30) byly zařazeny děti bez rizika s LIS skóre mezi 1,0–1,4 body a PRISM od 10 do 19 bodů. Hemodynamika byla monitorována a měřena metodikou USCOM (ultrasound cardiac output monitor). Data byla získávána hodinu po zahájení ventilace (čas‑1) a po 24 a 48 hodinách (čas‑3, 3) léčby. V čase‑1 bylo vyšší dotížení pravé komory ve skupině A (p < 0,05) v porovnání se skupinou B. V dalším průběhu (čase‑2, 3) pozvolna klesala tlaková zátěž pravé komory v obou skupinách. Průměrná doba ventilace dětí ve studii byla 7,8 ± 1,18 dne, reálná mortalita 1,7 %. Závěry: Hemodynamická monitorace v reálném čase přinesla relevantní informace pro individualizaci a optimalizaci léčby kriticky nemocných pacientů.