Chemotaktické cytokiny peritumorosních tekutin

Chemotaktické cytokiny peritumorosních tekutin Chemotaktické cytokiny (chemokiny) jsou historicky definované jako chemoatraktanty pro leukocyty, četné údaje však ukazují i na kontrolní roli v kancerogenezi na mnoha různých úrovních, kde účinkují jak na nádorové buňky, tak na nádor infiltrující leukocyty ve smyslu rozvoje maligního procesu. Koncentrace chemokinů jsou typicky vyšší v nevaskulárních tekutinách, které jsou v přímém styku s nádorem, v porovnání s podobnými tekutinami benigního původu, jak dokládají nejčastěji sledované chemokiny monocyte chemoattractant protein 1 (MCP-1, CCL2), interleukin-8 (IL-8, CXCL8) a stromal cell- -derived factor-1 (SDF-1, CXCL12). Recentní nálezy naznačují, že specifické chemokin- -receptorové páry by mohly být zodpovědné za prognosticky klíčový proces metastatické disseminace, což je klasifikuje jako možné cíle inhibičních zásahů proti nádorové migraci, adhezi a extravazaci v cílových orgánech. Chemotactic cytokines of peritumoral fluids Chemotactic cytokines (chemokines) are historically defined as chemoattractants for leukocytes, however accumulating evidence indicates that they also control malignant processes at many different levels, affecting both proliferative cancer cells and tumorinfiltrating leukocytes to express tumor-promoting functions. The chemokine concentrations are typically higher in peritumoral non-vascular fluids when compared to similar fluids of benign provenance, exemplified by prominent chemokines monocyte chemoattractant protein 1 (MCP-1, CCL2), interleukin-8 (IL-8, CXCL8) and stromal cell-derived factor-1 (SDF-1, CXCL12). The recent findings suggest that specific pairs of chemokines and their receptors may be important for a prognostically critical process of metastatic dissemination, and thus may be considered as targets for the limitation of cancer cell migration, adhesion and extravasation at the destined metastatic sites.