Collective Memory and Collective Identity of Hlučín Region Inhabitants in the 20th Century

The Hlučín Region is a small border area in the Moravia-Silesia Region. Its history is specific. Over 25 years in the 20th century, its border shifted three times and its inhabitants’ nationality also changed three times. The region was annexed by the German Reich in 1938 and its inhabitants gained the rights of citizens of the Reich, with the obligation to enlist in the Wehrmacht, the armed forces of Germany. These historical turning points and their consequences after the Second World War are part of the cultural and communicative memory of most of the local people. The purpose of the article is to show the communicative memory of Hlučín Region inhabitants and the common knowledge of 20th century historical events to be one of the important integral parts of regional identity, which is a source of regional consciousness. Hlučín Region inhabitants identify themselves strongly with their region and society. This identification results from specific culture finding its expression in shared values, faith and traditions, and from the awareness of their own specificity. As a consequence of the predominant regional endogamy, this culture is handed down from one generation to another. Strong regional consciousness based on this identification, has a positive influence on the rich communal life and possibilities of stabilization and further development of the region.

1. Arburg, Adrian – Staněk, Tomáš [2011]. Vysídlení Němců. Díl II. Svazek 1. Středokluky: Zdeněk Susa.

2. Assmann, Jan [2001]. Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Prague: Prostor.

3. Assmann, Jan [2008]. Communicative and Cultural Memory. In. Erll, Astrid – Nünning, Ansgar (eds.). Cultural memory studies: an international and interdisciplinary hand-book. Berlin, New York: Walterde Gruyter, pp. 109–118.

4. Bauman, Zygmunt [1999]. Liquid Modernity. Oxford: Polity Press.

5. Bauman, Zygmunt [2000]. Individualized Society. Oxford: Polity Press.

6. Beck, Ulrich [1992]. Risk Society. Towards a New Modernity. London: Sage Publications.

7. Berger, Peter, L. – Kellner, Hansfried [1993]. Marriage and the Construction of Reality. In. Byers, Bryan (ed.). Readings in Social Psychology. Perspective and Method. Boston: Allyn & Bacon, pp. 220–229.

8. Binar, Aleš [2014]. Hospodářský a sociální vývoj Hlučínska v letech 1945–1989. Opava: Slezská univerzita v Opavě.

9. Brubaker, Rogers – Cooper, Frederik [2000]. Beyond "identity". Theory and Society 29 (1): 1–47.

10. Database of demographic data for the Czech municipalities [online]. Available from: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm [retrieved 2013-10-12].

11. Ezzy, Douglas [2002]. Qualitative Analysis. Practice and Innovation. London: Routledge.

12. Giddens, Anthony [1991]. Modernity and Self-Indentity. Self and Society in the Late Modern Age. Stanford, CA: Stanford University Press.

13. Glaser, Barney, G. [1978]. Theoretical Sensitivity. Advances in the Methodology of Grounded Theory. San Francisco: University of California.

14. Hammersley, Martin – Atkinson, Paul [1995]. Ethnography. Principles and practice. London: Routledge.

15. Hirt, Tomáš [2005]. Svět podle multikulturalismu. In. Hirt, Tomáš – Jakoubek, Marek (eds.). Spory o multikulturalismus a politiku identit (antropologická perspektiva). Plzeň: Aleš Čeněk, pp. 9–76.

16. Charmaz, Kathy [2003]. Grounded Theory. Objectivist and Constructivist Methods. In. Denzin, Norman K. – Lincoln, Yvonna S. (eds.). Strategies of Qualitative Inquiry. London: Sage, pp. 249–291.

17. Chromý, Pavel [2003]. Formování regionální identity: nezbytná součást geografických výzkumů. In. Jančák, Vít – Chromý, Pavel – Marada, Miroslav (eds.). Geografie na cestách poznání. Prague: Univerzita Karlova, pp. 163–178.

18. Kohn, Hans [2012]. Podstata nacionalismu. In. Lozoviuk, Petr (ed.). Etnicita a nacionalismus v diskurzu 20. století. Příspěvek intelektuálů z českých zemí ke studiu kolektivních identit. Brno: CDK, pp. 119–136.

19. Kubátová, Helena [2013]. The Ways of Life in Late Modernity. In. Kubátová, Helena, et al. The Ways of Life in the Late Modernity. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, pp. 9–31. CrossRef

20. Kubátová, Helena, et al. [2015]. Mezigenerační proměny způsobu života na Hlučínsku. Prague: Sociologické nakladatelství (SLON).

21. Lozoviuk, Petr [2005a]. Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Pardubice: Univerzita Pardubice.

22. Lozoviuk, Petr [2005b]. Etnická identita a její reflexe v etnologii. In. Hirt, Tomáš – Jakoubek, Marek (eds.). Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit (antropologická perspektiva). Plzeň: Aleš Čeněk, pp. 162–197.

23. Mečiar, Marcel [2008]. Hlučínsko: sociální identity a generace. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, Katedra společenských věd.

24. Nikischer, Richard [2015]. Teritoriální identita obyvatel střední Evropy: komparativní analýza zemí Visegrádské čtyřky. In. Vlachová, Klára (ed.). Národní identity a identifikace. Česká republika – Visegrádská čtyřka – Evropská unie. Prague: Sociologické nakladateltví (SLON), pp. 50–74.

25. Paasi, Anssi [1986]. The institutionalization of regions: a theoretical framework for understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity. Fennia 164 (1): 105–146. CrossRef

26. Paasi, Anssi [2001]. Europe as a social proces and discourse. Considerations of place, boundaries and identity. European Urban and Regional Studies 8 (1): 7–28. CrossRef

27. Paasi, Anssi [2013]. Regional Planning and the Mobilization of "Regional Identity": From Bounded Spaces to Relational Complexity. Regional Studies 47 (8): 1206–1219. CrossRef

28. Pavelčíková, Nina [1999]. Fenomén Hlučínska jako příhraniční oblasti z historického hlediska. In. Petrucijová, Jelena (red.). Hranice a pohraničí jako geopolitický, ekonomický, historický, sociokulturní a filosofický fenomén. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity a Vysoká škola báňská, pp. 57–61.

29. Petříková, Barbora [2013]. Regionální identita Hlučínska. Olomouc: Přírodovědecká fakulta UP. Diplomová práce.

30. Plaček, Vilém [2000]. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742–1960. Hlučín: Kulturní dům; Kravaře: Kulturní středisko zámek Kravaře.

31. Plaček, Vilém [2007]. Prajzáci II aneb Hlučínsko ve staronové vlasti 1920–1938. Háj ve Slezsku.

32. Premusová, Jarmila [1999]. Sociologický a prostorový výzkum vybraných regionů na česko-polské hranici. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, katedra občanské výchovy.

33. Raagmaa, Garri [2002]. Regional Identity in Regional Development and Planning. European Planning Studies 10 (1): 56–76. CrossRef

34. Schlee, Günter [2006]. Wie Feindbilder entstehen: Eine Theorie religiöser und ethnischer Konflikte. Munich: Verlag C. H. Beck.

35. Strauss, Anselm – Corbinová, Juliet [1999]. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. Šrámek, Rudolf [1997]. Slezsko a severovýchodní Morava z hlediska jazykového. In. Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region. Sborník prací FF Ostravské univerzity 170/1997. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis, pp. 39–68.

36. Šubrt, Jiří – Pfeiferová, Štěpánka [2010]. Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. Historická sociologie 1/2010, pp. 9–30.

37. Váně, Jan [2013]. Late Modernity and the Transformations of Ways of Life: Rethinking Community. In. Kubátová, Helena, et al. Ways of Life in the Late Modernity. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, pp. 55–82.

38. Weber, Max [1978]. Economy and Society. Part one: Conceptual Exposition. University of California Press.

39. Zich, František [2003]. Regionální identita obyvatel v pohraničí. Prague: Sociologický ústav AV ČR.