„Russkij Mir“ – nadnacionální integrační projekt či projev postsovětského imperialismu?

A seemingly new geopolitical term appeared in post-Soviet political discourse during the 90’s of the last century: Russkij Mir (Russian Peace). Generally formulated, this term stands for a large international community of people who share a sense of belonging to Russian culture and Russian language and share a “devotion to the values of Russian civilization”. The formation of the concept of Russkij Mir by the Russian elite and its implementation into politics can be interpreted as the result of efforts to overcome the deep crisis that hit, after the break-up of the Soviet Union, the Russian Federation and other post-Soviet states. Moreover, it can be seen as one of the results of the search for a new Russian identity under new social, political and international conditions that appeared after 1991. The aim of this study is to outline the creation of this important Russian project though a historical sketch and ethnocultural argumentation. Moreover, this study points out its current social relevance by describing examples from Russian, Belarussian and Ukrainian environments.

1. Ajrapetov, Oleg R. [2014]. Učastije Rossijskoj imperii v Pervoj mirovoj vojně (1914-1917). Tom 1. Moskva: Knižnyj Dom Universitět.

2. Alejnikova, Svetlana M. [2017]. "Russkij mir": belorusskij vzgljad. Minsk: Respublikanskij institut vysšej školy.

3. Armstrong, John A. [1990]. Ukrainian Nationalism. 3. vyd. Englewood, Colorado: Ukrainian Academic Press.

4. Bartoľd, Vasilij Vladimirovič [2002]. Raboty po istorii i filologii tjurkskich i mongoľskich narodov. Moskva: Vostočnaja litěratura.

5. Batanova, Oľga N. [2009]. Russkij mir i problemy jego formirovanija. Avtoreferat dissertacii na soiskanije učenoj stěpeni kandidata političeskich nauk. Moskva.

6. Bendin, Aleksandr Ju. [2010]. Problemy verotěrpimosti v Severo-Zapadnom kraje Rossijskoj imperii (1863-1914 gg.). Minsk: Izdatěľskij centr Belorusskogo gosudarstvennogo universitěta.

7. Boeck, Brian J. [1998]. The Kuban' Cossack Revival (1989-1993). The beginnings of a Cossack na tional movement in the North Caucasus region. Nationalities Papers 26 (4): 633-657. CrossRef

8. Borisenok, Jurij A. [2013]. Na krutych povorotach belorusskoj istorii. Moskva: Rodina Media.

9. Bromlej, Julian Vladimirovič [1980]. Etnos a etnografia. Bratislava: Veda.

10. Bromlej, Julian Vladimirovič [1983]. Očerki těorii etnosa. Moskva: Nauka.

11. Bromlej, Julian Vladimirovič [1987]. Etnosociaľnye processy: těorija, istorija i sovremennosť. Moskva: Nauka.

12. Děružinskij, Vadim V. [2011]. Zabytaja Belarus'. Minsk: Charvest.

13. Dugin, Aleksandr [2002]. Jevrazija prevyše vsego. Manifest Jevrazijskogo dviženija. In. Osnovy Jevrazijstva. Moskva: Arktogeja Centr. s. 5-15.

14. Ejdintas, Aľfonsas - Bumblauskas, Aľfredas - Kulakauskas, Antanas - Tamošajtis, Mindaugas [2013]. Istorija Litvy. Viľnjus: Eugrimas.

15. Furman, Dmitrij - Buchovec, Oleg [1996]. Belorusskoje samosoznanije i belorusskaja politika. Svobodnaja mysľ 1: 57-75.

16. Gradirovskij, Sergej [2003]. Boris Mežujev, Russkij Mir kak ob'jekt geokuľturnogo projektirovanija (online). Dostupné z: <http://archipelag.ru/ru_mir/history/histori2003/gradirovsky-russmir>.

17. Húsek, Jan [1925]. Národopisná hranice mezi Slováky a Karpatorusy. Bratislava: Prúdy.

18. Chomič, Sergej Nikolajevič [2011]. Těrritorija i gosudarstvennye granicy Belarusi v ChCh veke: ot nězaveršennoj etničeskoj samoiděntifikacii i vněšněpolitičeskogo proizvola k sovremennomu status quo. Minsk: Ekonompress.

19. Kadio, Žjuľjet [2010]. Laboratorija imperii: Rossija/SSSR, 1860-1940. Moskva: Novoje litěraturnoje obozrenije.

20. Kappeler, Andreas [1992]. Rußland als Vielvölkerreich. Entstehung, Geschichte, Zerfall. München: Beck.

21. Kirčanov, Maksim Valerjevič [2011]. Intěllektuaľnaja istorija belaruskogo nacionalizma. Kratkij očerk. Smolensk: Posoch.

22. Kirill, Svjatějšij Patriarch [2014]. Russkij mir - osobaja civilizacija, kotoruju něobchodimo sbereč (online). Dostupné z: <http://www.patriarchia.ru/db/text/3730705.html>.

23. Kojalovič, Michail I. [2006]. Čtěnija po istorii zapadnoj Rossii. Minsk: Belaruskaja encyklapedyja.

24. Komarova, Galina Aleksandrovna [2018]. Russkij mir: antropologičeskij rakurs. In. Táž (ed.). Russkij mir v menjajuščemsja mire. Moskva: Institut etnologii i antropologii RAN. s. 5-12.

25. Kravcevič, Aleksandr Konstantinovič - Smolenčuk, Aleksandr - Tokť, Sergej [2011]. Belorusy: nacija Pograničja. Viľnjus: Jevropejskij gumanitarnyj universitět.

26. Krištapovič, Lev [2020]. Fenomen belorusskoj iděntičnosti. In. Ševčenko, Kirill (ed.). Jazyk i iděntičnosť. Jazyk, litěratura i slavjanskijeiděntičnostiv XVIII-XXI vekach. Belgrad: Sitroprint. s. 114-129.

27. Kudors, Andis [2015]. "Russkij mir" - ot koncepcii "mjagkoj sily" do obosnovanija vojny (online). Dostupné z: <https://inosmi.ru/sngbaltia/20150417/227571026.html>.

28. Kurfürst, Jaroslav [2018]. Příběh ruské geopolitiky: Jak se ruská myšlenka zmocnila více než šestiny světa. Praha: Karolinum.

29. Lavrinovič, Dmitrij S. [2012]. Evoljucija stratěgii i taktiki zapadnorusskich liberaľnych organizacij. Russkij Sbornik. Issledovanija po istorii Rossii XII: 220-253.

30. Lavrov, Sergej [2015]. Russkij mir na puti k konsolidacii, Rossijskaja gazeta (online). Dostupné z: <http://www.rg.ru/2015/11/02/lavrov.html>.

31. Lenin, Vladimír Iljič [1958]. O národnostní a koloniální otázce. Praha: Státní nakladatelství politické literatury.

32. Lozoviuk, Petr [2004]. Fenomén etnického moravanství a podoby jeho intersubjektivních konstrukcí. Český lid. The Czech Ethnological Journal 91 (3): 221-234.

33. Lozoviuk, Petr [2005]. Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Pardubice: Univerzita Pardubice.

34. Lozoviuk, Petr [2012]. Grenzland als Lebenswelt. Grenzkonstruktionen, Grenzwahrnehmungen und Grenzdiskurse in sächsisch-tschechischer Perspektive. Leipzig: Leipziger Universitätsverlag.

35. Lozoviuk, Petr [2016]. "Etnologie je filozofií budoucnosti." R. F. Kaindl a pozapomenuté počátky evropské etnologie. Český lid. The Czech Ethnological Journal 103 (3): 437-450. CrossRef

36. Marková, Alena [2012]. Sovětská bělorusizace jako cesta k národu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

37. Miller, Alexei [2003]. The Ukrainian Question. The Russian Empire and Nationalism in the Nineteenth Century. Budapest, New York: Central European University Press.

38. Mončalovskij, Osip A. [1898]. Litěraturnoje i političeskoje ukrainofiľstvo. Lvov: Tipografija Stavropigijskogo Instituta.

39. Mončalovskij, Osip A. [1903]. Svjataja Rus'. Lvov: Iz tipografii Stavropigijskogo Instituta.

40. Myeshkov, Dmytro [2009]. Das Schicksal der Ukrainer in der Doppelmonarchie 1914-1915: ein Kriegsverbrechen oder kriegsbedingte Maßnahmen? (online). Dostupné z: <https://www.academia.edu/36689709/Das_Schicksal_der_Ukrainer_in_der_Doppelmonarchie_1914_1915_ein_Kriegsverbrechen_oder_kriegsbedingte_Ma%C3%9Fnahmen>.

41. Naumovič, Ivan [1889]. Pjatiděsjatiletije (1839-1889) vossojediněnija s pravoslavnoj cerkov'ju zapadno-russkich uniatov. Istoričeskij očerk. Sankt-Petěrburg: Sinodaľnaja tipografija.

42. Nazarenko, Aleksandr Vasiľjevič [2013]. "Slovo na obnovlenije Děsjatinnoj cerkvi" ili k istorii počitanija svjatitělja Klimenta Rimskogo v Drevněj Rusi. Moskva, Brusel: Svjato-Ekatěrininskij mužskoj monastyr'.

43. Němenskij, Oleg Borisovič [2008]. Kazačestvo i Russkij mir. Dostupné z: <http://www.perspektivy.info/book/kazachestvo_i_russkij_mir_2008-10-03.htm>.

44. Ostrovskij, Zeľman Solomonovič [1931]. Problemy ukrainizacii i belorussizacii v RSFSR. Moskva: Vlasť sovetov.

45. Pavlov, Širchan [2004]. Russkij mir: istorija i Istorija (online). Dostupné z: <http://archipelag.ru/ru_mir/history/histori2004/shirhan-russmir>.

46. Pervoľf, Iosif [1874]. Slavjanskaja vzaimnosť s drevnějšich vremen do XVIII v. Sankt-Petěrburg: Tipografija V.S. Balaševa.

47. Romer, Eugenjusz (ed.) [1920]. Spis ludności na terenach administrowanych przez zarząd cywilny ziem wschodnich (grudzień 1919). Warszawa: Książnica Polska Towarzystwa Naucznych Szkoł Wyższych.

48. Rybakov, Boris A. [1993]. Kijevskaja Rus' i russkije knjažestva XII-XIII vv. Moskva: Nauka.

49. Saunders, David [1985]. The Ukrainian Impact on Russian Culture 1750-1850. Edmonton: University of Alberta.

50. Semušin, Dmitrij L. [2013]. "Pomorskij vopros" i Russkaja Arktika. Moskva: Regnum.

51. Shevchenko, Kirill [2010]. Reinterpretation of History as the Identity-building Tool. Case of Poleshuks in Belarus. Český lid. Etnologický časopis 97 (4): 383-399.

52. Schorkowitz, Dittmar [2000]. Die Herkunft der Ostslaven und die Anfänge des Kiever Reiches in der postsowjetischen Revision. Jahrbücher für Geschichte Osteuropas 48 (4): 569-601.

53. Schorkowitz, Dittmar [2010]. Geschichte, Identität und Gewalt im Kontext postsozialistischer Nationsbildung. Zeitschrift für Ethnologie 135 (1): 99-160.

54. Solik, Martin - Baar, Vladimír [2016]. Koncept "Ruského sveta" ako nástroj implementácie soft power v ruskej zahraničnej politike. Politické vedy 19 (1): 8 47.

55. Stalin, Josif Vissarionovič [1951]. Spisy sv. 5, 1921-1923. Praha: Svoboda.

56. Stojičevič, Slobodan [2016]. Gdě granicy Russkogo Mira? (vzgljad iz Serbii). Dostupné z: <http://russkie.org/index.php?module=printnews&id=35935>.

57. Syčeva, Lidija [2007]. Russkij jazyk, russkaja kuľtura, russkij mir. Dostupné z: <http://lsycheva.ru/books/culture/culture_7407.html>.

58. Šafařík, Pavel Josef [1842/1955]. Slovanský národopis. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.

59. Ščedrovickij, Pjotr [2000]. Kto i čto stoit za doktrinoj Russkogo Mira? (online). Dostupné z: <http://archipelag.ru/ru_mir/history/history99-00/shedrovicky-doctrina>.

60. Ševčenko, Kirill V. [2013]. Těrritoriaľnoje ukrupněnije BSSR v 1924 g. v poľskom obščestvennom mněnii. In. Miščenko, Viktor Vasiľjevič - Pustovojtov, Viktor Nikolajevič - Starodubec, Svetlana Nikolajevna (ed.). Rossijsko-Belorussko-Ukrainskoje pograničje: problemy vzaimodějstvija v kontěkstě jedinogo sociokul'turnogo prostranstva - istorija i perspektivy. Brjansk: Brjanskij gosudarstvennyj universitět. s. 331-337.

61. Ševčenko, Maksim [2004]. Russkij mir - kontury "obščej suďby" (online). Dostupné z: <http://archipelag.ru/ru_mir/history/histori2004/shevchenko-kontur>.

62. Šimov, Vsevolod V. [2016]. Belorusskaja iděntičnosť i obščerusskaja iděja. In. Svjatěnkov, Pavel Vjačeslavovič (ed.). Belorusskaja iděja: istorija i reaľnosť. Moskva: Analitičeskij centr innovacionnych projektov i těchnologij, s. 163-186.

63. Tekushev, Islam - Markedonov, Sergei - Shevchenko, Kirill (ed.) [2013]. Abkhazia: Between the Past and the Future. Praha: Medium Orient.

64. Tiškov, Valerij A. [2003]. Rekvijem po etnosu. Issledovanija po sociaľno-kuľturnoj antropologii. Moskva: Nauka.

65. Tiškov, Valerij A. [2007]. Russkij mir: smysl i stratěgii. Moskva: Nauka.

66. Tiškov, Valerij A. [2001]. Etnologija i politika. Moskva: Nauka.

67. Toločko, Petr P. [1987]. Drevnjaja Rus'. Očerki sociaľno-političeskoj istorii. Kijev: Naukova dumka.

68. Toločko, Pjotr [2020]. Mir menjaetsja ně k lučšemu (online). Dostupné z: <https://lgz.ru/article/-23-6740-10-06-2020/akademik-pyetr-tolochko-mir-menyaetsya-ne-k-luchshemu>.

69. Vavrik, Vasilij Romanovič [2001]. Těrezin i Talergof. K 50-letněj godovščině tragedii Galicko-Russkogo naroda. Moskva: Moskovskoje obščestvo druzej Karpatskoj Rusi.

70. Vosovič, Sergej [2020]. Vozrožděnije i razvitije pravoslavnych bratstv v Belarusi v 1863-1914 gg. (online). Dostupné z: <https://zapadrus.su/rusmir/istf/2135-vozrozhdenie-i-razvitie-pravoslavnykh-bratstv-v-belarusi-v-1863-1914-gg.html>.

71. Zajnutdinov, Andrej Eduardovič [2012]. Sibirskoje oblastničestvo: istoriko-sociologičeskij analiz. Sankt-Petěrburg: Sociologičeskij institut Rossijskoj Akaděmii nauk.

72. Zaprudnik, Jan [1993]. Belarus at a Crossroads in History. Boulder, San Francisco, Oxford: Westview Press.

73. Zelenin, Dmitrij Konstantinovič [1991 (1927)]. Vostočnoslavjanskaja etnografija. Moskva: Nauka. Ajrapetov, Oleg R. [2014]. Učastije Rossijskoj imperii v Pervoj mirovoj vojně (1914-1917). Tom 1. Moskva: Knižnyj Dom Universitět.