AUC Philosophica et Historica (Acta Universitatis Carolinae Philosophica et Historica) is a multidisciplinary academic journal focused on the humanities with more than 50 years of tradition.
The journal is indexed in CEEOL, DOAJ, and EBSCO.
AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA, Vol 2019 No 1 (2019), 137–157
Böhmen und die Eigenkirchen. Zu den Eliten des frühen Mittelalters bis die Mitte des 12. Jahrhunderts
[Bohemia and the Proprietary Churches. A Note to the Elites of the Early Middle Ages till the Half of the 12th Century]
Tomáš Velímský
DOI: https://doi.org/10.14712/24647055.2019.8
published online: 20. 03. 2020
abstract
The phenomena of the proprietary churches is connected with the very beginnings of the Christianity in Moravia and later in Bohemia, too. The founders of the churches of the period of the 9th and 10th century were – as attested by the sources – only the members of Mojmirid and Přemyslid dynasty, the rank of Slavník who founded the church in Libice is still a matter of discusion. From the 11th century on, the increasing number of documents tells us that the other members of elites – magnates or majors – founded their churches. The founders and their posterity definitely had a considerable influence on the function of these churches, appointed priests and decided or co-decided how the incomes of the churches will be used. The conclusion, that by this only their economical interests were served, is however to be rejected. The founders not only strengthened their prestige, but they were also motivated by their belief and hope for salvation. Since the half of the 12th century the number of proprietary churches increased rapidly, the members of the elite (retinues) holding now the hereditary lands started to settle on their properties and built late-romanesque churches next to the court residences. This phase of development (until the end of the phenomena of the proprietary churches during the emancipation of the Bohemian church in the first third of the 13th century) is however not a part of this paper.
keywords: proprietary church; Bohemia; Catholic church; Christianization; elites
references (96)
1. Quellen
2. Bruno z Querfurtu, Život svatého Vojtěcha, hg. u. übers. von Marie KYRALOVÁ. Praha 1996.
3. Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae. Bd. 1, hg. von Gustav FRIEDRICH. Praha 1904–1907.
4. Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae. Bd. 2, hg. von Gustav FRIEDRICH. Praha 1912.
5. Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae. Bd. 3. Teil 1, hg. von Gustav FRIEDRICH. Praha 1942.
6. Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae. Bd. 3. Teil 3, hg. von Gustav FRIEDRICH – Zdeněk KRISTEN – Jan BISTŘICKÝ. Olomouc 2000.
7. Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae. Bd. 3. Teil 4, hg. von Jan BYSTŘICKÝ. Olomouc 2002.
8. Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae. Bd. 4. Teil 1, hg. von Zbyněk SVITÁK – Helena KRMÍČKOVÁ – Jarmila KREJČÍKOVÁ. Praha 2006.
9. De conversione Bagoariorum et Carantanorum libellus., hg. von Wilhelm WATTENBACH, in: MGH Scriptores (in Folio). Bd. 11: Historiae aevi Salici. Hannover 1854, S. 1–15.
10. Crescente fide Christiana. Recensio bavarica, hg. von Josef EMLER. Fontes rerum Bohemicarum. Bd. 1. Praha 1873, S. 183–190.
11. Fuit in provincia Boemorum, hg. von Václav CHALOUPECKÝ, Prameny 10. století Legendy Kristiánovy o sv. Václavu a sv. Ludmile. Praha 1939, S. 459–478.
12. Gumpoldi Mantuani episcopi Passio sancti Vencezlai martyris, hg. von Josef EMLER. Fontes rerum Bohemicarum. Bd. 1. Praha 1873, S. 146–166.
13. Die Chronik der Bohmen des Cosmas von Prag (Cosmae Pragensis Chronica Boemorum) (MGH Scriptores rerum Germanicarum. Nova series. Bd. 2), hg. von Berthold BRETZHOLZ. Berlin 1923.
14. Jana Kanaparia Život svatého Vojtěcha, hg. von Josef EMLER, in: Fontes rerum Bohemicarum. Bd. 1. Praha 1873, S. 235–265.
15. Kronika Neplachova, hg. von Josef EMLER, Fontes rerum Bohemicarum. Bd. 3. Praha 1882, S. 443–484.
16. Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius, hg. von Jaroslav LUDVÍKOVSKÝ. Praha 1978.
17. Letopis Kanovníka vyšehradského, hg. von Josef EMLER, in: Fontes rerum Bohemicarum. Bd. 1. Praha 1873, S. 202–237.
18. Liber pontificalis. Bd. 1, hg. von Louis DUCHESNE. Paris 1886.
19. Libri Confirmationum. Bd. 1. Teil 1, hg. von František Antonín TINGL. Praha 1867.
20. Passio s. Vencezlai incipiens verbis Crescente fide christiana. Recensio bohemica, hg. von Jaroslav LUDVÍKOVSKÝ, in: Ders., Nově zjištěný rukopis legendy Crescente fide a jeho význam pro datování Kristiána, in: Listy filologicke 81 (1958), S. 56–67.
21. Proložní legenda o sv. Ludmile (Život sv. Lidmily), hg. von Josef KOLÁŘ, in: Fontes rerum Bohemicarum. Bd 1. Praha 1873, S. 123–124.
22. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Bd. 2, hg. von Josef EMLER, Praha 1882.
23. Registra decimarum papalium čili registra desátků papeženských z dioecezi Pražské, hg. von Václav Vladivoj TOMEK. Praha 1873.
24. Reliquiae Tabularum terae regni Bohemiae. Bd. 1, hg. von Josef EMLER. Praha 1899.
25. Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon (MGH Scriptores rerum Germanicarum. Nova series. Bd. 9), hg. von Robert HOLTZMANN. Berlin 1935.
26. Urkundenbuch der Stadt Saaz, hg. von Ludwig SCHLESINGER. Prag 1892.
27. Verše o utrpení svatého Vojtěcha [Versus de passione sancti Adalberti], hg. von Josef EMLER, in: Fontes rerum Bohemicarum. Bd. 1. Praha 1873, S. 313–334.
28. Literatur
29. Andrea BARTOŠKOVÁ, Dvorec hradského správce na Budči?: srovnání publikovaných závěrů s výpovědí terénní dokumentace, in: Archeologické rozhledy 56/2 (2004), S. 310-320.
30. Klára BENEŠOVSKÁ, Deset století architektury. Bd. 1: Architektura románská. Praha 2001.
31. Marie BLÁHOVÁ - Jan FROLÍK - Naďa PROFANTOVÁ, Velké dějiny zemí Koruny české. Bd. 1. Praha/Litomyšl 1999.
32. Zdeněk BOHÁČ, Topografický slovník k církevním dějinám předhusitských Čech. Pražský archidiakonát. Praha 2001.
33. Ivana BOHÁČOVÁ (Hg.), Stará Boleslav: přemyslovský hrad v raném středověku. Praha 2003.
34. Ivana BOHÁČOVÁ - Jaroslav ŠPAČEK, Třetí raně středověký kostel na akropoli hradiště v Staré Boleslavi, in: Archeologické rozhledy 46 (1994), S. 607-617.
35. Pavel BOLINA, Příspěvek k interpretaci Kosmových desátkových údajů, in: ČČH 103 (2005), S. 828-860.
36. Ivan BORKOVSKÝ, Kostel Panny Marie na Pražském hradě, in: Památky archeologické 44 (1953), S. 129-198.
37. Dana CEJNKOVÁ, Archeologický výzkum ve starobrněnském klášteře, in: Forum Brunense: sborník prací Muzea města Brna. Brno 1992, S. 11-20.
38. Petr ČECH, Žatec v raném středověku (6. - počátek 13. století), in: Petr Holodňák - Ivana Ebelová (Hgg.), Žatec. Praha 2004, S. 71-78.
39. Zdeněk DRAGOUN, K stavebnímu vývoji kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři, in: Staletá Praha 20 (1990), S. 100-115.
40. Zdeněk DRAGOUN, Praha 885-1310: kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002.
41. Eduard DROBERJAR. Věk barbarů: České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha/Litomyšl 2005.
42. Hans Heinrich FEINE, Studien zum langobardisch-italischen Eigenkirchenrecht, in: Ulrich Stutz - Hans Erich Feine (Hgg.), Forschungen zu Recht und Geschichte der Eigenkirche. Aalen 1989 (ursprünglich als Studien zum langobardisch-italischen Eigenkirchenrecht. Teil 1, in: Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte, Kanonistische Abteilung 30 (1941), S. 1-95). CrossRef
43. Johannes FRIED, Gnesen - Aachen - Rom: Otto III. und der Kult des hl. Adalbert: Beobachtungen zum älteren Adalbertsleben, in: Michael Borgolte (Hg.), Polen und Deutschland vor 1000 Jahren: die Berliner Tagung über den "Akt von Gnesen". Berlin 2002, S. 235-279. CrossRef
44. Jan FROLÍK, Kostel Panny Marie, in: Jan Frolík - Jana Maříková - Kubková (Hgg.), Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu: výpověď archeologických pramenů. Praha 2000, S. 17-95.
45. Soňa HENDRYCHOVÁ - Jan FROLÍK, Kostel sv. Václava v Žabonosech (okres Kolín) a jeho počátky, in: Archaeologia historica 41/1 (2016), S. 229-240. CrossRef
46. Václav HRUBÝ, Tři studie k české diplomatice. Brno 1936.
47. Karel KIBIC ml. - Filip VELÍMSKÝ, Příspěvek ke stavební historii kostela sv. Jana Křtitele v Malíně: stavební vývoj, výsledky archeologického průzkumu, in: Průzkumy památek 15/1 (2008), S. 127-135.
48. Libor JAN, Hereditas, výsluha, kastelánie, in: ČMM 128 (2009), S. 461-472.
49. Libor JAN, Skrytý půvab "středoevropského modelu", in: ČČH 105 (2007), S. 873-902.
50. Anežka MERHAUTOVÁ, Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971.
51. Anežka MERHAUTOVÁ - Dušan TŘEŠTÍK, Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983.
52. Zdeněk MĚŘÍNSKÝ, České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. Bd. 2. Praha 2006.
53. Věra NAŇKOVÁ, Slaný, in: Emanuel Poche (Hg.), Umělecké památky Čech. Bd. 3. Praha 1980, S. 336 f.
54. Jana NECHUTOVÁ, Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha 2000.
55. Rostislav Nový - Jiří Sláma - Jana Zachová (Hgg.), Slavníkovci ve středověkém písemnictví. Praha 1987.
56. Václav NOVOTNÝ, České dějiny. Bd. 1. Teil 1. Praha 1912.
57. Rostislav NOVÝ, Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století, in: Studia mediaevalia Pragensia 2 (1991), S. 125-146.
58. Tomáš PETRÁČEK, Fenomén darovaných lidi v Čechách. Praha 2003.
59. Jiří PRAŽÁK, Nejstarší listina pražského kostela, in: Sborník archivních prací 10/1 (1960), S. 215-229.
60. Jiří PRAŽÁK, Privilegium pervetustum Boleslai, in: Ivan Hlaváček - Marie Bláhová (Hgg.), Milénium břevnovského kláštera (993-1993). Praha 1993, S. 13-24.
61. Antonín PROFOUS - Jan SVOBODA (Hgg.), Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny, Bd. 4. Praha 1957.
62. August SEDLÁČEK, Atlasy erbů a pečeti české a moravské šlechty, hg. von Vladimír Růžek. Bd. 5. Praha 2003.
63. Carla SFAMENI, Ville residenziali nell'Italia tardoantica. Bari 2007.
64. Zdeněk SMETÁNKA, Campus iuxta Suadow et iuxta Colasoy et iuxta Hriunatecz, (K otázce systému obdělávání polí v raném středověku), in: Studia mediaevalia Pragensia 2 (1991), S. 105-115.
65. Zdeněk SMETÁNKA, Legenda o Ostojovi. Praha 1992 (zweite erweiterte Ausgabe Praha 2004).
66. Petr SOMMER - Vojtěch VANĚK, Existe-t-il une architecture Slavníkienne?, in: Vaněk - Kroupa (Hgg.), Slavníkovci v českých dějinách, S. 20-34.
67. Petr SOMMER, Svatý Prokop: z počátků českého státu a církve. Praha 2007.
68. Ulrich STUTZ, Geschichte des kirchlichen Benefizialwesens von seinen Anfangen bis auf die Zeit Alexanders III., Berlin 1895.
69. Jindřich ŠEBÁNEK - Saša DUŠKOVÁ, Listina v českém státě doby Václava I. (Rozpravy ČSAV 73/10). Praha 1963.
70. Miloš ŠOLLE, Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči, in: Památky archeologické 81 (1990), S. 140-207.
71. Jindřich TOMAS, Vrcholně středověké město a jeho rozvoj v předhusitské době, in: Petr Holodňák - Ivana Ebelová (Hgg.), Žatec. Praha 2004, S. 135 ff.
72. Dušan TŘEŠTÍK, Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530-935). Praha 1997.
73. Dušan TŘEŠTÍK, Proč byli vyvražděni Slavníkovci?, in: Vojtěch Vaněk - Jiří K. Kroupa (Hgg.), Slavníkovci v českých dějinách Praha 2006, S. 13-19.
74. Dušan TŘEŠTÍK, Vznik Velké Moravy. Praha 2001.
75. Rudolf TUREK, Čechy na úsvitě dějin. Praha 1963.
76. Rudolf TUREK, Libice, knížecí hradisko 10. věku. Praha 1966-1968.
77. Josef VAJS, Sborník staroslovanských literárních památek o sv. Václavu a sv. Lidmile. Praha 1929.
78. Zdeněk VÁŇA, Přemyslovská Budeč: archeologický výzkum hradiště v letech 1972-1986. Praha 1995.
79. Vladimír VAVŘÍNEK, Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem, in: Luděk Galuška - Pavel Kouřil - Zdeněk Měřínský (Hgg.), Velká Morava mezi Východem a Západem: sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. - 1. 10. 1999. Brno 2001, S. 413-419.
80. Tomáš VELÍMSKÝ, Česká nobilita doby Hroznatovy: od družinných elit raného středověku k vrcholně středověké pozemkové šlechtě, in: Minulostí západočeského kraje 52 (2019), S. 246-269.
81. Tomáš VELÍMSKÝ, O královském podčeším, který toužil stát se stolníkem, in: Eva Doležalová - Petr Sommer (Hgg), Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou: věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu. Praha 2014, S. 665-677.
82. Tomáš VELÍMSKÝ, K problematice pozemkové držby českých velmožů a družiníků v období 11.-12. století, in: Studia medaevalia Bohemica 1 (2009), S. 177-186.
83. Tomáš VELÍMSKÝ, Paní Bohatěj a její blízcí, in: Martin Nodl - Martin Wihoda (Hgg.), Šlechta, moc a reprezentace ve středověku. Praha 2007, S. 53-62.
84. Tomáš VELÍMSKÝ, Vzestupy a pády bílinských hradských správců, in: Ivana Boháčová - Petr Sommer (Hgg.), Středověká Evropa v pohybu: k poctě Jana Klápště. Praha 2014, S. 325-363.
85. Václav WAGNER, Kostel ve Vrbčanech, in: Jan Květ - Oldřich Blažíček (Hgg.), Cestami umění. Praha 1949, S. 48-56.
86. Martin WIHODA, Přemyslovská medievistika o sobě a sobě, in: ČMM 128 (2009), S. 447-460.
87. Martin WIHODA, Sázavský klášter v ideových souřadnicích českých dějin 11. věku, in: Sommer (Hg.), Svatý Prokop, Čechy a Evropa. Praha 2006, S. 237-250.
88. Susan WOOD, The Proprietary Church in the Medieval West. Oxford 2006. CrossRef
89. Josef ŽEMLIČKA, Hmotné zabezpečení nejstarších benediktinských klášterů v Čechách, in: Petr Sommer (Hg.), Svatý Prokop, Čechy a Evropa. Praha 2006, S. 265-276.
90. Josef ŽEMLIČKA, K hodnověrnosti listiny Jana XV. pro klášter v Břevnově (31. V. 993), in: Ivan Hlaváček - Marie Bláhová (Hgg.), Milenium břevnovského kláštera (993-1993). Praha 1993, S. 25-39.
91. Josef ŽEMLIČKA, Královský číšník Zbraslav a jeho dědictví (Vznik a rozklad jednoho feudálního dominia z první poloviny 13. století), in: Historická geografie 21 (1983), S. 117-132.
92. Josef ŽEMLIČKA, O "svobodné soukromosti" pozemkového vlastnictví (K rozsahu a kvalitě velmožské držby v přemyslovských Čechách), in: ČČH 107 (2009), S. 269-308.
93. Josef ŽEMLIČKA, Počátky Čech královských. Praha 2002.
94. Josef ŽEMLIČKA, Slaný - opožděné založení jednoho královského města, in: Zdeněk Kuchyňka (Hg.), Slaný: české město ve středověku: sborník příspěvků z kolokvia k 700. výročí královského města Slaného. Kladno/Slaný 1997, S. 4-11.
95. Josef ŽEMLIČKA, Spor Přemysla Otakara I. s pražským biskupem Ondřejem, in: ČČH 29 (1981), S. 704-730.
96. Josef ŽEMLIČKA, Úcta svatého Gotharda v přemyslovských Čechách, in: Petr Kubín (Hg.), Světci a jejich kult ve středověku. Praha 2006, S. 345-349.
Böhmen und die Eigenkirchen. Zu den Eliten des frühen Mittelalters bis die Mitte des 12. Jahrhunderts is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.