Widukind, Thietmar, Thiddag: Spuren der Sachsenmission in Böhmen

The aim of this article is to investigate the information about the possible Saxon-Bohemian contacts in the missionary field during the 10th and in the beginning of the 11th century. Although the Bavarian contacts are probably rightfully considered important and crucial in the current picture of Christianization of Bohemia, there are interesting facts that support the possibility, that the Saxons played an important role in the forming of Bohemian Christianity, too. The first and third bishops of Prague were of Saxon descent and even the fourth bishop originated from the similar region. The main church of Prague was dedicated to St. Vitus, who could also be connected with the Saxon area and the Corvey monastery in particular. The Corvey monastery could serve as a possible missionary centre.

1. Quellen

2. (Adalberti) Continuatio Reginonis, hg. von Friedrich KURZE, in: Reginonis abbatis Prumiensis Chronicon cum continuatione Treverensi (MGH Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi. Bd. 50). Hannover 1890, S. 154–179.

3. Adam von Bremen, Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum, hg. von Georg Heinrich PERTZ u. a., in: MGH Scriptores (in Folio). Bd. 7: Chronica et gesta aevi Salici. Hannover 1846.

4. Annales Fuldenses sive Annales regni Francorum orientalis, hg. von Friedrich KURZE (MGH Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi. Bd. 7). Hannover 1891.

5. Catalogus Abbatum et Nomina Fratrum Corbeiensium, hg. von Oswald HOLDER-EGGER, in: MGH Scriptores (in Folio). Bd. 13: Supplementa tomorum I–XII, pars I. Hannover 1881, S. 274–277.

6. Die Chronik der Bohmen des Cosmas von Prag (Cosmae Pragensis Chronica Boemorum), hg. von Berthold BRETZHOLZ (MGH Scriptores rerum Germanicarum. Nova series. Bd. 2). Berlin 1923.

7. Crescente fide Christiana. Recensio bavarica, hg. von Josef EMLER, Fontes rerum bohemicarum. Bd. 1, Praha 1873, S. 183–190.

8. Fuit in provintia Boemorum, hg. von Václav CHALOUPECKÝ, in: Prameny X. století legendy Kristiánovy o svatém Václavu a svaté Ludmile. Praha 1939, S. 459–481.

9. Legenda Christiani: Vita et passio Sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eis = Kristianova legenda: Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily, hg. von Jaroslav LUDVÍKOVSKÝ. Praha 1978.

10. Liudprand von Cremona, Antapodosis, hg. von Joseph BECKER, in: Liutprandi opera (MGH Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi. Bd. 41). Hannover/Lepizig 1915, S. 1–158.

11. S. Adalberti Pragensis episcopi et martyris Vita prior, hg. von Jadwiga KARWASIŃSKA, in: Monumenta Poloniae Historica. Series nova. Bd. 4. Teil 1. Warszawa 1962.

12. Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon, hg. von Robert HOLTZMANN (MGH Scriptores rerum Germanicarum. Nova series. Bd. 9). Berlin 1935.

13. Die Urkunden Konrads I., Heinrichs I. und Ottos I., hg. von Theodor SICKEL (MGH Die Urkunden der deutschen Könige und Kaiser. Bd. 1). Hannover 1879–1884.

14. Ut annuncietur, hg. von Paul DEVOS, in: Le dossier de S. Wenceslas dans un manuscript du XIIIe siecle (Codex Bollandianus 433), in: Annalecta Bollandiana 82, 1964, s. 87–131.

15. Vita Vencezlavi ducis Bohemiae, hg. von Josef EMLER, Fontes rerum bohemicarum. Bd 1. Praha 1873, S. 146–166.

16. Widukindi monachi Corbeienses Rerum gestarum Saxonicarum libri III, neu bearb. von Paul HIRSCH – Hans-Eberhard LOHMANN (MGH Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi. Bd. 60). Hannover 1935.

17. Literatur

18. Gerd ALTHOFF, Die Ottonen: Königsherrschaft ohne Staat. Stuttgart 2013.

19. Helmut BEUMANN, Entschädigungen von Halberstadt und Mainz bei der Gründung des Erzbistums Magdeburg, in: Klaus Herbers - Hans-Henning Kortüm - Carlo Servatius (Hgg.), Ex ipsis rerum documentis: Beträge zur Mediävistik: Festschrift für Harald Zimmermann zum 65. Geburtstag. Sigmaringen 1991, S. 383-398.

20. Helmut BEUMANN, Die Ottonen. Stuttgart/Berlin/Köln 2000.

21. Helmut BEUMANN, Widukind von Korvei: Untersuchungen zur Geschichtsschreibung und Ideengeschichte des 10. Jahrhunderts. Weimar 1950.

22. Dietrich CLAUDE, Adalbert, Erzbischof von Magdeburg seit 968 (†981), in: Lexikon des Mittelalters 1 (2003), Sp. 98 f.

23. Maximilian DIESENBERGER, Baiern, das Ostrfränkische Reich und die Ungarn bis zur Schlacht von Pressburg 907, in: Roman Zehetmayer (Hg.), Schicksalsjahr 907: die Schlacht bei Pressburg und das frühmittelalterliche Niederösterreich. St. Pölten 2007, S. 31-43.

24. Susanne KAEDING - Britta KÜMMERLEN - Kerstin SEIDEL, Henrich I.: ein "Freundschaftskönig?", in: Concilium Medii Aevi 3 (2000), S. 265-326.

25. David KALHOUS, Záhadné počátky pražského biskupství, in: Eva Doležalová - Robert Novotný - Pavel Soukup (Hgg.), Evropa a Čechy na konci středověku: sborník příspěvků věnovaných Františku Šmahelovi. Praha 2004, S. 195-208.

26. Josef KLOSE, Tuto, Bischof von Regensburg und Abt von St. Emmeram (894-930), in: Georg Schwaiger (Hg.), Lebensbilder aus der Geschichte des Bistums Regensburg. Bd.1. Regensburg 1989, S. 81-92.

27. Christian LÜBKE, Machtfaktoren im Osten des Ottonischen Reiches in der Zeit Boleslavs II., in: Petr Sommer (Hg.), Boleslav II.: der tschechische Staat um das Jahr 1000. Praha 2001, S. 385-395.

28. Michal LUTOVSKÝ, Bratrovrah a tvůrce statu: život a doba knižete Boleslava I. Praha 2006.

29. Michal LUTOVSKÝ, Jižní Čechy v raném středověku: slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České Budějovice 2011.

30. Jana MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, Úloha kultu a církevních center ve formování Pražského hradu v raném středověku, in: Ivo Štefan - Martin Wihoda (Hgg.), Kostel Panny Marie na Pražském hradě: dialog nad počátky křesťanství v Čechách. Praha 2018, S. 100-113.

31. František PALACKÝ, Geschichte von Bohmen: grosstentheils nach Urkunden und Handschriften. Band 1: Die Urgeschichte und die Zeit der Herzoge in Bohmen bis zum Jahre 1197. Prag 1836.

32. Hans PATZE, Burchard, Graf und Markgraf von Thüringen (†909), in: Lexikon des Mittelalters 2 (2003), Sp. 942.

33. Dalibor PRIX, Počátky sakrální architektury v Čechách, in: Ivo Štefan - Martin Wihoda (Hgg.), Kostel Panny Marie na Pražském hradě: dialog nad počátky křesťanství v Čechách. Praha 2018, S. 172-205.

34. Naďa PROFANTOVÁ, Kněžna Ludmila: vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Praha 1996.

35. Jakub RAZIM, Věrní Přemyslovci a barbarští Čechové: českoříšské vztahy v raném a vrcholném středověku. Praha 2017.

36. Jiří SLÁMA, Střední Čechy v raném středověku. Bd. 3: Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praha 1988.

37. Wilhelm STÖRMER, Die konradinisch-babenbergische Fehde um 900: Ursachen, Anlaß, Folgen, in: Hans-Werner Goetz - Simon Elling (Hgg.), Konrad I.: auf dem Weg zum Deutschen Reich?. Bochum 2006, S. 169-184.

38. Ivo ŠTEFAN, Velká Morava, počátky přemyslovských Čech a problém kulturní změny, in: Jiří Macháček - Martin Wihoda (Hgg.), Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi. Praha 2016, S. 190-231.

39. Ivo Štefan - Martin Wihoda (Hgg.), Kostel Panny Marie na Pražském hradě: dialog nad počátky křesťanství v Čechách. Praha 2018.

40. Tatiana Štefanovičová - Drahoslav Hulínek (Hgg.), Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska. Bratislava 2008.

41. Dušan TŘEŠTÍK, Bořivoj und Svatopluk: die Entstehung des böhmischen Staates und Großmähren, in: Josef Poulík - Bohuslav Chropovský (Hgg.), Grossmähren und die Anfänge der tschechoslowakischen Staatlichkeit. Praha 1986, S. 311-344.

42. Dušan TŘEŠTÍK, Od příchodu Slovanů k "říši" českých Boleslavů, in: Petr Sommer - Dušan Třeštík - Josef Žemlička (Hgg.), Přemyslovci: budování českého státu. Praha 2009, S. 61-96.

43. Dušan TŘEŠTÍK, Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530-935). Praha 1997.

44. Roman Zehetmayer (Hg.), Schicksalsjahr 907: die Schlacht bei Pressburg und das frühmittelalterliche Niederösterreich. St. Pölten 2007.

45. <bez popisu>