Antonín Strnad (1746–1799) – the first professor of physical geography at Charles University in Prague

The paper is concerned with the life of Antonín Strnad (1746–1799), who became the outstanding representative of mathematics, astronomy and physical geography at the Artistic Faculty of Charles University in Prague. Main professional activities, methodological approaches and research results of professor Antonín Strnad are emphasized, namely in relation to physical geography. Antonín Strnad (1746–1799) – první profesor fyzické geografie na Univerzitě Karlově v Praze Druhá polovina 18. století byla jedním z významných období rozvoje přírodních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Významnou osobností matematiky, astronomie a fyzické geografie Artistické (Filosofické) fakulty se v té době stal Antonín Strnad. Narodil se 10. srpna 1746 v Náchodě ve východních Čechách a získal rozsáhlé vzdělání jako student Jezuitského řádu v Brně, Uherském Hradišti a Olomouci. Antonín Strnad pracoval v Praze od roku 1771, a to nejprve jako asistent Josefa Steplinga (1716–1778), který byl zakladatelem astronomické a meteorologické observatoře v Klementinu (1751). Ředitelem této observatoře se Antonín Strnad stal v roce 1781, dále byl administrátorem Matematického muzea (1774–1785) a ředitelem Královské české společnosti věd (1787–1788). V roce 1784 se Antonín Strnad stal členem Meteorologické vědecké společnosti v Mannheimu a spolupracoval s podobně zaměřenými společnostmi v Berlíně, Vídni a Lipsku. Profesorem matematiky a fyzické geografie byl jmenován v roce 1778, děkanem Artistické fakulty v roce 1792 a rektorem Karlovy-Ferdinandovy Univerzity v roce 1795. Antonín Strnad inicioval záchranu a generální opravu Staroměstského orloje, proslulá byla jeho vědecká knihovna a vynikající odborné i populární přednášky. Zdůrazňoval nezbytnost systematických a přesných pozorování přírodních procesů a jevů, rozvíjel matematiku a fyzickou geografii jako součásti přírodních věd a publikoval řadu odborných i populárně-naučných prací, zabývajících se zejména meteorologií a matematickou geografií. Podstatným rysem Strnadovy rozsáhlé činnosti byl vyhraněný smysl pro využívání výsledků odborné práce ve prospěch společnosti. Upřesnil geografickou polohu observatoře v Klementinu, prováděl zde pravidelná meteorologická měření, včetně sledování změn magnetické deklinace, pozoroval zatmění Slunce a Měsíce, popsal historicky známé katastrofické jevy, např. velmi chladné zimy, horká léta, krupobití, povodně a pády meteoritů a byl zaníceným průkopníkem agrometeorologie. Vyčerpávající práce a neutěšená ekonomická situace rodiny podlomily jeho zdraví. Antonín Strnad zemřel po těžké nemoci 23. září 1799 na zámku Sazená a je pohřben na hřbitově u kostela Sv. Klimenta v Chržíně u Velvar ve středních Čechách. V současné době je uznáván jako jedna z nejvýznamnějších osobností Univerzity Karlovy v Praze v osvícenecké době.