AUC GEOGRAPHICA
AUC GEOGRAPHICA

AUC Geographica (Acta Universitatis Carolinae Geographica) is a scholarly academic journal continuously published since 1966 that publishes research in the broadly defined field of geography: physical geography, geo-ecology, regional, social, political and economic geography, regional development, cartography, geoinformatics, demography and geo-demography.

AUC Geographica also publishes articles that contribute to advances in geographic theory and methodology and address the questions of regional, socio-economic and population policy-making in Czechia.

Periodical twice yearly.
Release dates: June 30, December 31

All articles are licenced under Creative Commons Attribution 4.0 International licence (CC BY 4.0), have DOI and are indexed in CrossRef database.

AUC Geographica is covered by the following services: EBSCO, GeoBibline, SCOPUS, Ulrichsweb and Directory of Open Access Journals (DOAJ).

The journal has been covered in the SCOPUS database since 1975 – today
https://www.scopus.com/source/sourceInfo.uri?sourceId=27100&origin=recordpage

The journal has been selected for coverage in Clarivate Analytics products and services. Beginning with V. 52 (1) 2017, this publication will be indexed and abstracted in Emerging Sources Citation Index.

The journal has been indexed by the Polish Ministry of Science and Higher Education (MSHE) on the list of scientific journals recommended for authors to publish their articles. ICI World of Journals; Acta Universitatis Carolinae, Geographica.

Scopus Journal Metric

SJR (SCImago Journal Rank) (2020): 0.193
SNIP (Source Normalized Impact per Paper) (2020): 0.842
CiteScore (2020): 1.00

The journal is archived in Portico.

AUC GEOGRAPHICA, Vol 46 No 2 (2011), 95–106

Potential for the Development of Borderland Peripheries in Czechia in Terms of the Significance of Human Capital: the case of Volarsko

Jan Pileček

DOI: https://doi.org/10.14712/23361980.2015.34
published online: 18. 03. 2016

abstract

The article seeks to evaluate the development potential of the borderland peripheral territory of Volarsko on the basis of an analysis of selected characteristics concerning the level and quality of human capital possessed by representatives of municipal self-government bodies, and to identify the central development problems of this territory. Empirical field research (directed/semi-structured interviews with the mayors and written survey focusing on municipal council members) was conducted in the model territory, directed at three thematic sections: “personal” characteristics of respondents; evaluation of work and mutual cooperation of respondents; identification of central development problems. In terms of the selected characteristics of human capital, the model territory exhibits relatively positive values (level of education attained; length of time in office; for mayors, the manner in which they fulfil their duties and their willingness to candidate in the upcoming communal elections). The same applies to the evaluation of the work and mutual cooperation of representatives of municipal self-government bodies (activity level, nature of professional and inter-personal relationships). In terms of the subjective opinions of the mayors and council members concerning central development problems, a high degree of compliance was shown to exist among their answers. Both “groups” identify a lack of financial resources for pursuing the priorities of the municipal authority and the general lack of jobs as the two most serious problems in the model territory. Role lidského kapitálu představitelů obecních samospráv v rozvoji příhraničních periferií Česka: příklad Volarska Příspěvek si kladl za cíl zhodnotit potenciál lokálního rozvoje periferního příhraničního modelového území Volarska na základě analýzy vybraných charakteristik úrovně a kvality lidského kapitálu představitelů obecních samospráv a také identifikovat hlavní problémy rozvoje tohoto modelového území. První dva tematické okruhy byly zaměřeny na analýzu „personální“ vybavenosti představitelů obecních samospráv, resp. hodnocení jejich práce a vzájemné spolupráce. Ukázalo se, že z pohledu vybraných charakteristik lidského kapitálu vykázalo modelové území jako celek spíše pozitivní hodnoty (úroveň dosaženého vzdělání, doba výkonu funkce, v případě starostů způsob výkonu funkce a ochota kandidovat v následujících komunálních volbách) a nižší „míru diferenciace“ (jednak mezi jednotlivými obcemi, jednak mezi starosty konkrétních obcí a zastupiteli těchto obcí). Z hlediska hodnocení práce a spolupráce představitelů obecních samospráv vykázalo modelové území jako celek rovněž spíše pozitivní hodnoty (míra aktivity, charakter pracovních a mezilidských vztahů), avšak vyšší „míru diferenciace“ (zejména v případě posuzování práce starosty a zastupitelů). Z provedeného terénního empirického šetření jednoznačně vyplývá, že starostové patří mezi klíčové osobnosti modelového území. Na jejich individuálních vlastnostech, schopnostech, zkušenostech, či zvolených strategiích chování částečně závisí charakter lokálního rozvoje obcí a míra jejich perifernosti. V tomto smyslu lze pozitivně hodnotit práci starostů Stožce, Volar a Zbytin, u kterých se ukázalo, že své funkci věnují „maximum“ (tzn. veškerý čas – souvisí se způsobem výkonu funkce, velké zaujetí pro práci, zájem a úsilí řešit problémy). Naopak negativně lze hodnotit práci starostů Křišťanova, Lenory, Nové Pece a Želnavy. V otázce subjektivních názorů starostů a zastupitelů na hlavní rozvojové problémy došlo k velké míře shody jejich odpovědí. Obě „skupiny“ identifikovaly nedostatek finančních prostředků na prosazení priorit obecního úřadu a nedostatek pracovních příležitostí jako dva nejzávažnější problémy modelového území. Ve shodě s Chromým a Skálou (2010), kteří analyzovali vybrané kulturněgeografické aspekty rozvoje v typově shodném území, se ukázalo, že modelové území vykazuje, ze subjektivního pohledu, atributy ekonomické periferie, i když aktuální, objektivní, čísla např. o vývoji míry nezaměstnanosti lze hodnotit spíše kladně. Starostové obcí dále velmi silně vnímali opodstatněný problém v podobě zasahování hranic Národního parku či Chráněné krajinné oblasti Šumava na území obce. V tomto směru lze hovořit o konfliktu mezi významem ochrany přírody a krajiny na jedné straně a funkčním (komerčním) využitím krajiny jako potenciálu možného rozvoje území na straně druhé. Starostové dále viděli velký problém v nedostatku volných bytů a parcel pro novou výstavbu. Naopak zastupitelé zařadili mezi nejzávažnější problémy stav místních komunikací (i mimo zastavěné území) a rozpad či transformaci zemědělského podniku či jiného podniku v obci. Celkově lze však konstatovat, že poměrně velká míra shody odpovědí je velkým pozitivem. Představitelé obecních samospráv, nezávisle na sobě, potvrdili existenci jakéhosi společného „smýšlení“ o modelovém území jako celku, což by mohlo být pro jeho rozvoj do budoucna rozhodně přínosem.

keywords: human capital; development problems; representatives of municipal self-government bodies; periphery; Volarsko

Creative Commons License
Potential for the Development of Borderland Peripheries in Czechia in Terms of the Significance of Human Capital: the case of Volarsko is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

210 x 297 mm
periodicity: 2 x per year
print price: 200 czk
ISSN: 0300-5402
E-ISSN: 2336-1980

Download