AUC GEOGRAPHICA
AUC GEOGRAPHICA

We are pleased to share that the AUC Geographica was awarded an Impact Factor of 0.6 in the 2022 Journal Citation Reports™ released by Clarivate in June 2023. AUC Geographica ranks (JCI) in Q3 in Geography.

AUC Geographica (Acta Universitatis Carolinae Geographica) is a scholarly academic journal continuously published since 1966 that publishes research in the broadly defined field of geography: physical geography, geo-ecology, regional, social, political and economic geography, regional development, cartography, geoinformatics, demography and geo-demography.

AUC Geographica also publishes articles that contribute to advances in geographic theory and methodology and address the questions of regional, socio-economic and population policy-making in Czechia.

Periodical twice yearly.
Release dates: June 30, December 31

All articles are licenced under Creative Commons Attribution 4.0 International licence (CC BY 4.0), have DOI and are indexed in CrossRef database.

AUC Geographica is covered by the following services: WOS, EBSCO, GeoBibline, SCOPUS, Ulrichsweb and Directory of Open Access Journals (DOAJ).

The journal has been covered in the SCOPUS database since 1975 – today
https://www.scopus.com/source/sourceInfo.uri?sourceId=27100&origin=recordpage

The journal has been selected for coverage in Clarivate Analytics products and services. Beginning with V. 52 (1) 2017, this publication will be indexed and abstracted in Emerging Sources Citation Index.

The journal has been indexed by the Polish Ministry of Science and Higher Education (MSHE) on the list of scientific journals recommended for authors to publish their articles. ICI World of Journals; Acta Universitatis Carolinae, Geographica.

Journal metrics 2022

Web of Science
Impact factor (JCR®): 0.6
Journal Citation Indicator (JCI): 0.24
Rank (JCI): Q3 in Geography

Scopus
Cite Score: 1.1
Rank (ASJC): Q3 in Geography, Planning and Development; Q3 in General Earth and Planetary Sciences

The journal is archived in Portico.

AUC GEOGRAPHICA, Vol 43 No 1 (2008), 199–211

The load of invasive plant species in the Labe riverbank vegetation

Tomáš Matějček

DOI: https://doi.org/10.14712/23361980.2015.81
published online: 02. 06. 2019

abstract

The aim of this article is to summarize actual results of the field research of invasive neophytes’ occurrence in the riverbank vegetation of the Labe River from Špindlerův Mlyn to Těchlovice (Děčin district). In total more than 190 km of the riverbank vegetation was mapped using author’s own method. The occurrence of 22 most important invasive neophytes (17 taxons) was registered for each of the 500 m long segments (in total 284 segments was mapped). The number of specimen was registered using a logarithmical scale and both simple and weighted index of total load of invasive neophytes was calculated for each segment. Results are presented for series (i. e. groups of neighbouring segments with similar geographical and ecological conditions) and also the comparation with other water courses in the Czech Republic is presented. The occurence of invasive neophytes is near of the average for other water courses, but the number of specimen is lower. The most frequent taxons were Solidago sp. and Impatiens glandulifera. Mutual dependence between occurence of invasive species and the vertical position of the segment of the watercourse wasn’t confirmed. Development in the years 2006 and 2007 was compared, but only small changes was discovered in this short time horizon. Zatížení břehové vegetace Labe invazivními rostlinnými druhy Tento příspěvek shrnuje výsledky mapování invazních neofytů (v pojetí Richardsona et al. 2000, Pyška et. al. 2002) v břehové vegetaci Labe. Mapování bylo provedeno pomocí vlastní metodiky (Matějček in Langhammer 2005), a to v předem stanovených 500 m dlouhých úsecích, které byly obvykle vymezeny na základě říční kilometráže nebo byly odměřovány od významných bodů (mosty, jezy apod.). Celkem bylo sledováno 284 segmentů v úseku mezi Špindlerovým Mlýnem a Těchlovicemi (okr. Děčín). Za břehovou vegetaci byl podle Nováka et al. (1986) považován pás vegetace podél vodního toku, omezený na jedné straně vodní hladinou, na druhé straně břehovou hranou. Šířka tohoto pásu se v praxi pohybovala obvykle v rozmezí 5–15 m. Výskyt 22 druhů (resp. 17 taxonů) nejvýznamnějších invazních neofytů byl zaznamenáván pomocí logaritmické stupnice. Pro jednotlivé segmenty a pro jednotlivé části toku byl vypočítán celkový počet zaznamenaných taxonů, celkový počet jedinců, prostý index zatížení invazními neofyty a vážený index zatížení invazními neofyty. Zatímco prostý index zatížení invazními neofyty přikládá podobnou váhu počtu přítomných druhů a počtu jedinců, vážený index zatížení invazními neofyty zohledňuje také velikost jednotlivých druhů, jejich stabilitu na stanovišti a potenciální nebezpečnost pro přirozenou vegetaci nebo pro člověka a jeho aktivity. Počet jedinců jednotlivých taxonů je při výpočtu vážen určitým koeficientem (viz tab. 1). Z celkového počtu 17 sledovaných taxonů bylo v břehové vegetaci Labe nalezeno 15 taxonů. Průměrný počet jedinců na jeden segment byl 516, průměrný počet zaznamenaných taxonů v segmentu činil 2,65. V 11,6 % segmentů nebyl zaznamenán žádný ze sledovaných invazních neofytů. Hodnota prostého indexu zatížení invazními neofyty činila 4,67, hodnota váženého indexu zatížení invazními neofyty činila 2,63. Ve srovnání s ostatními dosud sledovanými vodními toky (Matějček 2008) je v břehové vegetaci Labe spíše podprůměrný počet jedinců na jeden segment, naopak vyšší je průměrný počet zaznamenaných taxonů v jednom segmentu, prostý index zatížení invazními neofyty a vážený index zatížení invazními neofyty. Podíl segmentů bez invazních neofytů je spíše nižší. Nejvyšší podíl obsazených segmentů byl zaznamenán u Solidago sp. (S. canadensis a S. gigantea) a Impatiens glandulifera, nejvyšší průměrný počet jedinců v jednom segmentu byl zaznamenán u Conyza canadensis a Solidago sp., nejvyšší průměrný počet jedinců na jeden obsazený segment byl zaznamenán u Helianthus tuberosus a Conyza canadensis. Ve srovnání s ostatními dosud sledovanými vodními toky v České republice je z hlediska podílu obsazených segmentů pro Labe charakteristické nadprůměrné zastoupení Solidago sp., Conyza canadensis, Erigeron annuus a Robinia pseudacacia, výrazně podprůměrné je naopak zastoupení Impatiens parviflora a Reynoutria sp. Průměrný počet jedinců v obsazeném segmentu byl u většiny taxonů podprůměrný. Poměrně značná je diferenciace výskytu invazních neofytů v jednotlivých částech toku, který byl pro přehlednost rozdělen do sérií (obr. 3). Jako úseky s nejvyšším zastoupením invazních neofytů byly shledány úsek těsně pod Kolínem a úsek u Těchlovic. Zcela zanedbatelný počet jedinců i taxonů invazních neofytů byl naopak zaznamenán v úseku nad Špindlerovým Mlýnem. S výjimkou těchto extrémních poloh však nebyla závislost zastoupení invazních neofytů na pořadí segmentu v rámci toku potvrzena. V období let 2006–2007 došlo k relativně malým změnám v zastoupení invazních neofytů v břehové vegetaci Labe. Výraznější změny byly zaznamenány pouze u některých početně slaběji zastoupených taxonů.

keywords: biogeography; vegetation mapping; riverbank vegetation; biological invasions; invasive neophytes

Creative Commons License
The load of invasive plant species in the Labe riverbank vegetation is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

210 x 297 mm
periodicity: 2 x per year
print price: 200 czk
ISSN: 0300-5402
E-ISSN: 2336-1980

Download