„Polský čtenář si na české literatuře nejvíce cení humoru.“ – Leszek Engelking
"Leszek Engelking se v posledních dekádách stará v Polsku o českou literaturu, tlumočí ji čtenářské obci, propaguje, popularizuje, vřazuje do širších česko-polských souvislostí. Jde cestou soustavného překladatelského a literárněhistorického zájmu.
Rozptyl jeho pozornosti je maximální: nejméně přes dvě století, od periferních zjevů, častokrát zapomínaných a vytěsňovaných mimo širší čtenářskou obec i ve své české domovině (jako básníci Oldřich Wenzl nebo Vratislav Effenberger) po základní kameny kánonu české literatury (od Karla Čapka k Jáchymu Topolovi)," píše o polském autorovi Radim Kopáč, v jehož pečlivé edici vznikal výbor Engelkingových literárněhistorických textů přeložených českými polonisty s poetickým názvem Komu múza přeje.
Publikace shrnuje devětadvacet Engelkingových literárněhistorických prací věnovaných české literatuře zejména posledního století: od Richarda Weinera přes Skupinu 42, Ivana Wernische nebo český surrealismus po Jáchyma Topola. Nechybí analýza Jirotkova humoristického románu Saturnin, ve které se Engelking mimo jiné snaží dovtípit přesného dobového jeho zařazení děje:
Zdá se, že by nám k časovému zpřesnění děje mohl pomoci automobil slečny Barbory. Její Rapid je model škodovky, který se v Mladé Boleslavi vyráběl v letech 1934–1947, tudíž se děj románu jistě neodehrává před rokem 1934 (mimochodem, právě ve škodě Rapid dva čeští automobilisté v roce 1936 objeli celý svět, cesta jim zabrala devadesát sedm dní), ale ani to nás k výraznému zpřesnění nepřivede. Možná je to ještě jinak: Jak mi v e-mailu napsal Jacek Rogowski z Matematického ústavu Lodžské polytechniky, v první větě devatenácté kapitoly se objevuje formulace „Ten čtvrtek 26. srpna byl jako kterýkoliv jiný den“. Jak upozornil doktor Rogowski, ve sledovaném období, tedy mezi rokem 1934, kdy se začaly vyrábět první rapidy, a rokem 1942, kdy kniha vyšla tiskem, byl jediný rok, ve kterém na 26. srpna vychází čtvrtek, a to rok 1937. Abychom tento výsledek mohli brát vážně, museli bychom předpokládat, že fikční a skutečný kalendář jsou u Jirotky identické, že přesně takový byl jeho záměr a že vůbec přikládal váhu detailům i souhrám tohoto druhu. Tak či onak, většina románových událostí je ponořena v idylickém bezčasí a vyprávění postavy dědečka přenese čtenáře i do dob panování císaře pána a snad až k italské válce za nezávislost.
Saturnin vyšel v polském překladu Leszka Engelkinga v edici Nakladatelství Karolinum Saturnin ve světových jazycích.
Leszek Engelking se narodil 2. února 1955 v Bytomi. Věnuje se literárnímu překladu, literární vědě, historii, kritice a publicistice, píše básně a prózu. Vystudoval polonistiku na Varšavské univerzitě, studia završil v roce 1979 prací z oboru filmové vědy. Ve stejném roce publikoval svou první sbírku básní Autobus do hotelu Kythera. V letech 1984–1995 pracoval v redakci literárního žurnálu Literatura na Świecie. V druhé půli devadesátých let přednášel krátce na univerzitách ve Varšavě (českou literaturu a český film) a v Olomouci (dějiny polské poezie). V roce 1998 zakotvil na Lodžské univerzitě, kde získal doktorát (2002), později docenturu (2013) – a kde vyučuje dodnes česko-slovenskou literaturu a film. Vydal osm sbírek poezie a jednu kolekci drobné prózy; jeho beletristické texty byly přeloženy do více než patnácti jazyků (včetně japonštiny a čínštiny). Vedle monografie věnované Nabokovovi (1989) publikoval tematické tituly Surrealizm, underground, postmodernizm (2001), Codzienność i mit (upravená verze doktorandské práce věnované Skupině 42, 2005), Chwyt metafizyczny (autorova druhá monografie na téma Nabokov, 2011), Nowe mity (vůbec první knižní studie analyzující prozaické dílo Jáchyma Topola, 2016) a Bytom w literaturze (monografie ohledávající literární dějiny i přítomnost rodného města, 2018). Jako editor se pak realizoval především v antologii české poezie dvacátého století, která vyšla pod hlavičkou Maść przeciw poezji v roce 2012…
– Radim Kopáč o autorovi v předmluvě k nově publikovanému výboru
