tištěná kniha e-kniha
Od Hirošimy po Bělehrad. Válka a mír v druhé polovině 20. století

Od Hirošimy po Bělehrad. Válka a mír v druhé polovině 20. století

Eichler, Jan

témata: historie – 20. století

brožovaná, 274 str., 1. vydání
vydáno: říjen 2014
ISBN: 978-80-246-2251-4
doporučená cena: 275 Kč

E-shop

Anotace

Monografie Od Hirošimy po Bělehrad. Válka a mír v druhé polovině 20. století se věnuje válečným a diplomatickým událostem druhé poloviny minulého století, autor jednotlivé události analyzuje na základě teorií R. Arona a J. Galtunga. Ústředním námětem publikace je vývoj míru a války, teoretické proudy (realismus, idealismus, konstruktivismus a kritické teorie) a jejich význam pro hodnocení dějin 20. století. Klíčovou roli v analýze období studené války i tzv. globalizace sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání.
Kniha bezprostředně navazuje na monografii Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století, která se podrobně zaměřila na světové války a meziválečné období.

Obsah

Seznam zkratek Úvod
1. Teoretická východiska
1.1 Druhá polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů
1.1.1 Realismus jako skeptický náhled
1.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup
1.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu
1.1.4 Kritické teorie

1.2 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století
1.2.1 Důvody volby jednotlivých autorů
1.2.2 Eric Hobsbawm a jeho "krátké 20. století"
1.2.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století
1.2.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru
1.2.4.1 Kritická část Galtungovy teorie
1.2.4.2 Koncepční část Galtungovy teorie
1.2.5 Válka a mír podle Raymonda Arona
1.3 Metodologická východiska

1.3.1 Typ práce
1.3.2 Ontologické a gnozeologické pozice
1.3.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis
1.3.4 Analytické vyprávění

1.4 Závěr kapitoly

2. Studená válka jako kolísání mezi pozitivním a negativním mírem
2.1 Hlavní změny po skončení druhé světové války
2.1.1 Poválečná předsevzetí a odhodlání
2.1.2 Změny na mapě poválečné Evropy
2.1.3 Hlavní vítězové druhé světové války a zásadní rozdíly mezi nimi
2.1.3.1 USA jako všestranná velmoc
2.1.3.2 SSSR jako obr s velkými slabinami
2.1.4 Důsledky druhé světové války pro země střední a východní Evropy
2.1.5 Ekonomická převaha Západu a její význam ve vojenství
2.1.6 Nová situace ve vojenství
2.1.6.1 Vojenskotechnologický náskok USA
2.1.6.2 Význam jednotlivých druhů ozbrojených sil
2.1.6.3 Ekonomický faktor vývoje situace ve vojenství

2.2 Začátek studené války
2.2.1 Nový mezinárodní antagonismus
2.2.2 Základní vymezení studené války
2.2.3 Poměr sil na počátku studené války
2.3 První zlomové události v dějinách studené války
2.3.1 Nátlakové jednání SSSR a jeho hodnocení v USA
2.3.2 USA ve znamení střetu dvou přístupů k SSSR
2.3.3 Budování amerických vojenských základen
2.3.4 Dva projevy světodějného významu
2.3.4.1 Trumanův projev ke Dni námořnictva
2.3.4.2 Stalinova "ocelová odpověď"

2.4 Kennanovo vymezení podstaty nastupující studené války a Churchillův výrok o železné oponě
2.4.1 Churchillův projev o železné oponě
2.5 Jaderná strategie USA a její hodnocení v SSSR
2.5.1 Jedno memorandum, které bohužel zcela zapadlo
2.5.2 Dvě memoranda osudového významu
2.5.3 Clifford-Elsey report a orientace na totální válku

2.6 Trumanova doktrína
2.6.1 Historický kontext vývoje v Turecku a v Řecku
2.6.2 Řecká občanská válka
2.6.3 Chování SSSR
2.6.4 Mezinárodní důsledky trumanovy doktríny
2.6.5 Základní otázky týkající se smyslu Trumanovy doktríny

2.7 Kennanova koncepce zadržování

2.8 Bezpečnostní hrozby na počátku studené války a jejich vyhodnocování
2.8.1 Oboustranné nadsazování bezpečnostních hrozeb
2.8.2 Vliv nástupu studené války na americkou strategickou kulturu
2.8.3 Snížení významu evropského pojetí vojenského manévru
2.8.4 Vliv hrozeb z počátku studené války na ruskou strategickou kulturu 2.9 Závěr kapitoly

3. Studená válka a její hlavní události
3.1 První etapa studené války ve znamení absolutního jaderného monopolu USA, 1945-1949
3.1.1 Pilíře jaderného monopolu USA
3.1.2 Blokáda Berlína

3.2 Druhá etapa studené války jako relativní jaderný monopol USA, 1949-1957
3.2.1 NSC-68 a důraz na totální charakter studené války
3.2.2 Korejská válka a její mezinárodněpolitické důsledky
3.2.2.1 Historický kontext
3.2.2.2 Vojenskostrategický kontext
3.2.2.3 Mezinárodněpolitický kontext
Stanoviska OSN
3.2.2.4 První etapa bojů: odrážení severokorejského náporu
3.2.2.5 Druhá etapa bojů: těžké boje s vojsky Čínské lidové republiky
3.2.2.6 Vojenská charakteristika korejské války
3.2.2.7 Mezinárodněpolitické důsledky války
3.2.2.8 Korejská válka z pohledu velkých teorií
3.2.2.9 Strategie hromadných jaderných úderů jako klíčový důsledek korejské války
Ridgwayova studie
Strategie hromadných jaderných úderů
Politické zdůvodnění nové strategie
3.2.3 Od korejské války k nové strategii NATO
3.2.4 Dopad korejské války na vztahy mezi USA a SSSR
3.2.5 Vytvoření Varšavské smlouvy jako odpověď na vstup SRN do NATO
3.2.6 Suezská krize 1956
3.2.7 Maďarské události v roce 1956
3.2.7.1 Osudový požadavek neutrality
3.2.7.2 Akce Vichr
3.2.7.3 Reakce USA

3.3 Třetí etapa studené války jako vzájemné zaručené zničení
3.3.1 Základní charakteristika vzájemného zaručeného zničení
3.3.2 Sestřelení U - 2 a jeho strategické důsledky
3.3.3 Strategie pružné reakce
3.3.4 Druhá berlínská krize jako přiznání prohry
3.3.4.1 Šokující opatření
3.3.4.2 Krok od vojenské konfrontace
3.3.5 Kubánská krize, nejvážnější krize celé studené války, 1962
3.3.5.1 Příčina krize
3.3.5.2 Reakce USA
3.3.5.3 Průběh krize
3.3.5.4 Výsledky krize
3.3.6 Vietnam, druhá periferní válka, 1965-1973
3.3.6.1 Historický kontext
3.3.6.2 Mezinárodněpolitický kontext
3.3.6.3 Vojenskostrategický kontext americké války ve Vietnamu
Nasazení vzdušných sil USA
Pozemní bitvy asymetrické války
Tetská ofenziva a její psychologické dopady
Další navyšování počtu amerických vojáků ve Vietnamu
Vietnamizace války
Diskreditace americké armády a vznik tzv. vietnamského syndromu
3.3.6.4 Vietnamská válka z pohledu velkých teorií
Závěrem k vietnamské válce
3.3.6.5 Jaderný aspekt v americko-čínských vztazích
3.3.7 Harmelova zpráva a stanoviska SSSR
3.3.8 Smlouva o nešíření jaderných zbraní 1968
3.3.9 Pražské jaro a jeho brutální rozdrcení
3.3.10 Jaderná strategie ve znamení pokračujícího soupeření

3.4 Čtvrtá etapa studené války ve znamení strategie kontrasíly
3.4.1 Základní charakteristika
3.4.2 Východní politika kancléře Brandta
3.4.3 Jaderné zbraně nové generace
3.4.4 Smlouva SALT I 1972
3.4.5 Smlouva SALT II 1979

3.5 Pátá etapa studené války ve znamení krize euroraket
3.5.1 Rozdílné přístupy k tzv. zbraním na válčišti
3.5.2 Invaze do Afghánistánu jako osudová chyba SSSR
3.5.2.1 Sovětské záměry
3.5.2.2 Mezinárodní souvislosti
3.5.2.3 Brutální Regime Change a jeho těžké následky
3.5.2.4 Asymetrická válka proti SSSR
3.5.2.5 Diskreditace SSSR
3.5.3 Stagnace kontroly zbrojení
3.5.4 Cvičení Able Archer jako vážné varování

3.6 Poslední etapa studené války, 1985-1990
3.6.1 Konec gerontokracie v SSSR
3.6.2 Ženeva 1985
3.6.3 Washington 1987 a Smlouva o likvidaci jaderných zbraní středního doletu

3.7 Závěr kapitoly

4. Výjimečnost studené války a její dědictví
4.1 Charakteristické rysy studené války
4.1.1 Byla studená válka nevyhnutelná?
4.1.2 Tradiční proud a jeho argumenty

4.2 Mírová studia v době studené války
4.2.1 Mírová studia v USA

4.3 Studená válka z pohledu negativního a pozitivního míru
4.3.1 Základní pilíře Galtungova přístupu
4.3.1.1 První etapa studené války znamení posunu od pozitivního k negativnímu míru
4.3.1.2 Druhá etapa studené války ve znamení institucionalizace a doktrinalizace negativního míru
4.3.1.3 Třetí etapa studené války jako vyvrcholení negativního míru
4.3.1.4 Čtvrtá etapa studené války ve znamení institucionalizace bezpečnostní spolupráce mezi USA a SSSR
4.3.1.5 Předposlední etapa studené války ve znamení dočasného návratu k negativnímu míru
4.3.1.6 Závěrečná etapa studené války ve znamení jednoznačného posunu od negativního k pozitivnímu míru

4.4 Studená válka ve světle teorie Raymonda Arona

4.5 Rozdíly při budování
4.5.1 Vystupňovaná militarizace v 50. letech
4.5.2 60. léta ve znamení velmi vážné krize a dlouhé periferní války
4.5.3 Sovětské intervence ve vlastní sféře vlivu i za její hranicí
4.5.4 Poslední etapa ve znamení odklonu od Brežněvovy doktríny a od vzájemné konfrontace
4.5.5 Studená válka ve světle Power parity theory
4.5.6 Kritická stanoviska posledního desetiletí studené války
4.5.6.1 Kritické reflexe politiků neutrálních států
4.5.6.2 Kritické přístupy v zemích NATO
4.5.6.3 Sebekritická reflexe v SSSR
4.5.7 Náhled kritických bezpečnostních studií
4.5.7.1 Robert H. Johnson
4.5.7.2 Paul Rogers
4.5.7.3 Michael McCgwire

4.6 Cíle jednotlivých mocností

4.7 Souhrnné hodnocení studené války

4.8 Vítězové a poražení

4.9 Studená válka ve světle velkých teorií
4.9.1 Studená válka
4.9.2 Studená válka ve světle kritérií Raymonda Arona
4.9.2.1 Vojenský profil vítězů a poražených ve studené válce

4.10 Nejvýraznější osobnosti z doby studené války

4.11 Závěr kapitoly

5. Válka a mír v době globalizace
5.1 Zánik hrozby světové války a velká očekávání na počátku 90. let
5.1.1 Zánik sovětské hrozby totalitních režimů v zemích Varšavské smlouvy
5.1.2 Rychlý rozklad Varšavské smlouvy
5.1.3 Znovusjednocení Německa
5.1.4 Zánik sovětského impéria a úloha M. S. Gorbačova
5.1.5 Zánik hrozby vůči okolnímu světu
5.1.6 Geostrategická revoluce

5.2 Kontrola zbrojení a odzbrojení

5.3 Fukuyamův optimismus nazývaný "konec dějin"

5.4 Nové pojetí mezinárodní bezpečnosti v prvních letech po skončení studené války
5.4.1 Společná bezpečnost a všeobecná bezpečnost
5.4.2 Dimenze bezpečnosti po skončení studené války
5.4.3 Vojenská bezpečnost
5.4.3.1 Bezpečnost vymezovaná tváří v tvář vojenské agresi
5.4.3.2 Bezpečnost v době proliferace ZHN
5.4.3.3 Bezpečnost v prostředí regionálních konfliktů
5.4.4 Nevojenské dimenze bezpečnosti
5.4.4.1 Politická bezpečnost
5.4.4.2 Ekonomická bezpečnost
5.4.4.3 Sociální bezpečnost
5.4.4.4 Ekologická (environementální) bezpečnost
5.4.5 Vzájemná propojenost nevojenských rozměrů bezpečnosti
5.4.6 Změny bezpečnostní strategie NATO

5.5 Partnerství pro mír
5.5.1 Rozvoj spolupráce s Ruskem
5.5.2 Rozšiřování NATO a jeho mezníky
5.5.2.1 Návrat k logice "by invitation"
5.5.2.2 Výhrady a pochybnosti
5.5.2.3 Druhá vlna rozšiřování

5.6 Regionální války a jejich dopady na mezinárodní bezpečnost v posledních letech 20. století
5.6.1 Afrika ve znamení krutých občanských válek a genocid
5.6.2 Dvě zásadní změny v Asii

5.7 Války na území bývalé Jugoslávie
5.7.1 Základní charakteristika
5.7.2 Válka v Chorvatsku
5.7.3 Válka v Bosně a Hercegovině
5.7.4 Vyhrocování národnostních bezpečnostních dilemat
5.7.5 Stanoviska mezinárodního společenství
5.7.6 Kosovo od občanské války k "humanitárnímu bombardování"
5.7.6.1 Úsilí o dosažení samostatnosti Kosova
5.7.6.2 Stupňující se násilí
5.7.7 Angažovanost mezinárodních organizací

5.8 Operace Spojenecká síla
5.8.1 Základní charakteristika
5.8.2 Významné pochybnosti, které už nic zpětně nezmění

5.9 Huntingtonovo varování před střetem civilizací
5.9.1 Kategorizace aktérů civilizačně rozděleného světa
5.9.2 Krvavé hranice islámského světa
5.9.3 Tři zásady jako klíčová část celé Huntingtonovy knihy

5.10 Hoffmannova koncepce střetu globalizací

5.11 Závěr kapitoly

Závěr
1. Hlavní příčiny studené války
1.2 Tři klíčoví státníci
1.3 Kdo jako první spoléhal na sílu?
1.4 Rozhodující úloha jaderných zbraní

2. Studená válka pohledem tří klíčových autorů
2.1 Studená válka z pohledu Johana Galtunga
2.2 Studená válka z pohledu Raymona Arona
2.3 Studená válka z pohledu Edwarda Carra

3. Význam periferních válek

4. Globalizace a její hlavní rysy
4.1 Dvě velké války v první dekádě globalizace
4.2 Bezproblémový Irák
4.3 Kontroverzní Jugoslávie
4.3 Vítězové a poražení ve válkách 20. století

Resumé

Seznam použité literatury
Dokumenty
Monografie
Internet