Blog

Vojtěch Novotný píše o katolickému knězi, jezuitovi, věhlasnému kazateli a redaktorovi Adolfu Kajprovi

03. 02. 2021 Vojtěch Novotný

Před měsícem, v pondělí 4. ledna 2021, byla v pražském kostele sv. Ignáce ukončena diecézní fáze beatifikačního procesu P. Adolfa Kajpra SJ. Proběhlo poslední zasedání tribunálu a slavnostní bohoslužba, které předsedal kardinál Dominik Duka. Procesní akta byla zapečetěna a postoupena Kongregaci pro svatořečení v Římě, kde bude zahájeno šetření v druhé instanci. Vicepostulátorem procesu a autorem textu níže je děkan KTF UK Vojtěch Novotný.

Nevím už přesně, kdy jsem pro sebe jezuitského kněze Adolfa Kajpra (1902–1959) objevil. Vím ale jak. Zbýval jsem se dějinami české katolické teologie 20. století a všiml si, že jde o osobnost, kterou výjimečné osobnosti považovaly za výjimečnou. Tehdy mi také došlo, že Kajpr a list Katolík, který tento muž v poválečných létech vydával a do kterého přispíval, byl výrazem nových a autentičtějších podob katolicismu a jako takový měl veliký vliv na církev a společnost své doby. Tak se stalo, že jsem se v roce 2009 habilitoval s přednáškou „Křesťanství a společnost dle Adolfa Kajpra SJ (1945–1948)“.

Následovala kniha Maximální křesťanství: Adolf Kajpr SJ a list Katolík (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2012). U tématu jsem ale ještě zůstal – jednak v několika menších studiích, jednak v nové monografii Martyr Christi: P. Adolf Kajpr SJ (1902–1959). Ta materiálně vychází z knihy předchozí, avšak zásadně ji přepracovává na základě nového studia archivních pramenů, tisku, memoárů a sekundární literatury. Mnohem větší důraz byl položen na poznání příčin Kajprova dvojího zatčení nacisty a komunisty, jimž jsou proto věnovány samostatné kapitoly. Zcela nová je také pasáž o pověsti svatosti a mučednictví. Soupis Kajprových publikací byl doplněn. Rovněž přílohy jsou rozhojněny. Nebyly naproti tomu převzaty kapitoly, jež představily list Katolík a jeho bibliografii: to je dohledatelné pouze v Maximálním křesťanství.


Vedle čistě odborného zaujetí jsem byl motivován i svojí přináležitostí ke katolické církvi. Z tohoto pouta plynulo nejenom osobnější přilnutí k Adolfu Kaprovi (sdílená víra, reflexe, zájem o prospěch církve a společnosti), ale i úkol, abych pomohl s přípravou a průběhem jeho blahořečení. Tímto pojmem je míněno úřední přešetření života a okolností smrti dotyčného člověka – soudní proces, který má papežovi umožnit, aby se závazně vyjádřil o tom, zda je oprávněná pověst mimořádně příkladného učedníka Ježíše Krista, jež příslušného křesťana provází. V případě Adolfa Kajpra jde o pověst světce a mučedníka, tedy toho, kdo byl pro svou víru nespravedlivě pronásledován až k smrti a kdo tuto situaci dobrovolně přijal, protože opak by byl zradou na Bohu, jehož kladl na první místo. Mně připadl úkol, abych zastupoval formálního iniciátora kauzy, jímž je Tovaryšstvo Ježíšovo, a abych jeho jménem činil vše pro to, aby věci šly zdárně kupředu. Tato role mi zůstala i poté, co byla 4. ledna 2020 ukončena první, pražská fáze procesu a co byla akta předána k přezkumu a rozhodnutí Svatému stolci v Římě.

Vojtěch Novotný