Blog

Jak bude vypadat svět po koronavirové pandemii? A nežijeme v něm již nějakou dobu?

16. 06. 2020 Eva Žambůrková, fotograf © Nadezhda Chipeva

Španělská chřipka před sto lety dorazila do světa rozervaného, vyčerpaného a demoralizovaného velkou válkou. Jak je možné, že pandemie, která zabila minimálně pětkrát tolik lidí, než kolik jich zemřelo v první světové válce, si vysloužila dvěstěkrát méně knih? Proč si pamatujeme války a revoluce, ale zapomínáme na pandemie, když ty mění naši ekonomiku, politiku, společnost i městskou architekturu stejně zásadním způsobem?

Ivan Krastev vyvolal na vrcholu koronavirové krize celosvětový zájem svým článkem o vlivu pandemie na budoucí společenské změny. Nyní navazuje esejí (v českém překladu Už je zítra? Aneb jak pandemie mění Evropu), ve které zkoumá politické a kulturní důsledky Covidu-19 jako laboratorního sociálního experimentu. Brilantně a provokativně analyzuje sociální dopady karanténní dystopie, návrat vládních intervencí, uzavírání hranic národních států, roli odborníků a krizového řízení v demokratických a autoritářských státech (big data government), etické otázky zdravotnických a ekonomických opatření, mezigenerační a mezinárodní solidaritu. Politologické analýzy a data z výzkumů historických pandemií kombinuje s příklady literárních zpracování či filozofických pojednání a ukazuje paradoxy proměněného světa, pro jehož obyvatele je pandemie základní společnou zkušeností.

Ivan Krastev (* 1965) je bulharský politolog a publicista, předseda Centra liberálních strategií v Sofii a stálý člen Institutu humanitních věd ve Vídni. Je zakládajícím členem předsednictva Evropské rady mezinárodních vztahů, členem rady Mezinárodní krizové skupiny a aktivním přispěvatelem New York Times. Jeho poslední kniha o rozpadu liberálně-demokratického řádu Světlo, které pohaslo (česky 2020) získala Lionel Gelber Prize 2019 a byla přeložena do 18 jazyků, v roce 2020 za ni autor obdržel Jean Amery European Essay Prize.