English

ROZŠÍŘENÉ VYHLEDÁVÁNÍ

Katalog Nakladatelství KAROLINUM

PODROBNOSTI O TITULU:

Rilkovy „Sonette an Orpheus“

[Rilke’s "Sonnette an Orpheus”]

Kučera, Miloš

e-kniha,  1. vydání
vydáno:  prosinec 2018
ISBN 9788024639468 (PDF)

doporučená cena:  340 Kč

obálka
E-KNIHA


K dispozici také jako

TIŠTĚNÁ KNIHA


Pro Miloše Kučeru se stal Rainer Maria Rilke básníkem téměř osudovým. Důkladně promýšlí a překládá jeho vrcholnou, nutno podotknout obtížnou, lyriku již drahnou dobu. A často se neshodne s jinými překladateli v interpretaci autorových lyrických textů - a že je jich v českém kulturním prostředí od Rilkovy smrti v roce 1926 utěšená řada v čele s významnými básníky (Holan, Zahradníček, Renč). Interpretace Rilkových Sonetů Orfeovi je stěžejním tématem předkládané publikace. Nemyslím, že se jí udělá "aspoň minimální pořádek v českém lyrickém Rilkovi" (str. 1), neboť k tomu by bylo třeba důkladného srovnání všech dosavadních českých překladů "minimálně" jednoho Rilkova lyrického titulu, ale jsem přesvědčen, že rozčeří stojaté vody Rilkovy recepce. Překlad je vždy uměním interpretace, a protože vycházejí stále nové a nové překladatelské verze (nejen) tohoto stěžejního Rilkova díla, aniž by zanechaly sebemělčí stopu v odborných diskusích, je Kučerův počin záslužný a podnětný zároveň.
Miloš Kučera je znalcem a ctitelem Sigmunda Freuda, a proto nepřekvapí zvolená interpretační metoda. Freud se zabýval postoji člověka k vnější i vnitřní (psychické) realitě, jeho konfigurace pak Kučerovi pomáhají osvětlit některé konfigurace v Rilkových Sonetech. Pomocí této metody se autor (stejně jako Freud ve Výkladu snů) vydává na cestu ke skrytým základům Rilkova poetického myšlení, k jeho výchozímu bodu, který způsobuje všechny interpretační potíže. Neboť sen, ale stejně tak i poezie, nejsou ihned srozumitelné, je nutné je fragmentovat a na fragmentech asociačně volně rozvíjet, dokud se na své cestě neprotnou v jistém společném bodě, prvním nositeli smyslu. Řetězec těchto nositelů pak vytváří význam, "snovou myšlenku", jenomže podle Freuda zůstává minimálně jeden fragment, který se rozvíjet nedá, jako by neměl motivaci a přesto byl podstatný, neboť z něj vyrůstá "snové přání". A právě ono je důvodem, motivací pro celou akci, jak pro sen, tak i pro poezii. Kučerovu postupu nahrává i Rilkovo vyjádření k obtížnosti svých veršů, která nevzniká "ani tak kvůli jejich temnosti, nýbrž proto, že jsou skryté jejich výchozí body, jako kořání". Metafora "kořání" (Wurzelwerk) je totožná s Freudovým "myceliem". Rilkova konfigurace je podle Kučery méně komplikovaná, ale i ona vyžaduje asociativní zpáteční cestu k nalezení smyslu. Od prvotních impulsů (zážitky, pocity, vzpomínky, úvahy) vedou asociační linie (Sachvorstellung, Dingvorstellung) až k textu básně (Wortvorstellung), v jejímž novém kontextu jsou uspořádány jako srozumitelné věty a slova, z kterých však nutné nemusí vyplynout, co se jimi chce vyjádřit. A v tomto okamžiku je třeba se vydat za nalezením smyslu (významu básně) k původu asociací (smyslovým obrazům), interpretovat.
Nastolená interpretační metoda je tedy odůvodněná. Kučera si však klade otázku, zda je interpretace opravdu nutná. Postmoderní diskurs se k závaznému výkladu staví skepticky: ve vyznávané relativitě veškerých hodnot není místo pro jeden závazný výklad. Ovšem autorský záměr je jen jeden, a tomu by se interpretace měla co nejvíc přiblížit. Pro pochopení básně je tedy stále nezbytná, pro její prvotní čtenářskou recepci však nutná není, při ní si vystačíme s pocity. Převod básně do jiného kulturního prostředí však interpretací je, neboť hledá takové znění, které originálu odpovídá.
(...)
Šíře autorova interpretačního záběru je obrovská - volí sice za výchozí interpretační metodu psychoanalytičkou, jeho obeznámenost s interpretací teologickou a filosofickou (jíž se germanisté v prvním plánu výrazněji nevěnují), ale i s interpretací lingvistickou je na vysoké úrovni. Nejen interpretace jednotlivých sonetů, ale i dodatek k heideggerovskému pojetí Mörchenovy interpretace Rilkových Sonetů jsou vynikající odborné studie, jejíž dopad - bude-li nějaký - musí být konfrontační. A o to ve vědecké studii, jakkoli je deklarována jako pouhý interpretační nástroj, vždycky jde. Z těchto důvodů doporučuji bez jakékoli výhrady Kučerovu práci k publikaci.

Z recenzního posudku: Milan Tvrdík