Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a pokus o jejich zhodnocení

Přehledová studie je založena na analýze přístupů k vytváření a zavádění učitelských standardů a kariérních systémů v zahraničí (Slovensko; Spolková republika Německo; Anglie, Wales, Severní Irsko; Skotsko; USA) a v České republice. Autoři na základě komparace identifikují perspektivní i problematické složky a charakteristiky učitelských standardů (a kariérních systémů) a podrobují je diskusi v širších souvislostech. Postupně odpovídají na čtyři podstatné otázky: (1) Jaká pojetí učitelských standardů se ve vybraných zemích uplatňují? (2) Jaké funkce mají standardy v různých zemích naplňovat? (3) Jaké procesy tvorby standardu lze v jednotlivých zemích identifikovat? (4) Jaké dopady (přínosy a rizika) standardizace v učitelské profesi jsou za jednotlivé země diskutovány? Na pozadí mezinárodního srovnání je závěrem kriticky komentován návrh učitelského standardu a kariérního systému, který je aktuálně připravován k zavedení do škol v České republice. The review is based on the analysis of approaches to designing and implementing teacher standards abroad (Slovakia; Federal Republic of Germany; England; Wales; Northern Ireland; Scotland; U.S.A.) and in the Czech Republic. Authors compare the approaches in order to identify both the promising and the problematic aspects and characteristics of teacher standards (and career systems), and subject them to discussion in broader contexts. Responses to four essential questions are provided in the study: (1) What conceptions of teacher standards are deployed in the selected countries? (2) What functions are teacher standards in various countries expected to fulfil? (3) What processes of designing standards can be identified in these countries? (4) What effects (benefits and threats) of standardisation in the teaching profession are discussed in these countries? Finally, the perspective of international comparison is utilised to critically comment on the proposal of teacher standard and career system, which is currently being prepared for implementation in the Czech Republic.

1. Arnon, S., & Reichel, N. (2007). Who is the ideal teacher? Am I? Similarity and difference in perception of students of education regarding the qualities of a good teacher and of their own qualities as teachers. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 13(5), 441−464.

2. Ball, S. (2003). The teacher's soul and the terrors of performativity. Journal of Education Policy, 18(2), 215−228. CrossRef

3. Crebbin, W. (1999). Teacher education in Australia. In H. Niemi (Ed.), Moving Horizons in Education (s. 113−137). Helsinki: University of Helsinki.

4. Černotová, M., Drga, L., Fodor, A., Lužák, J., Kasáčová, B., Mäsiar, P., Pavlov, I., & Valica, M. (2006). Koncepcia profesijného rozvoja učiteľov v kariérnom systéme. Pedagogické rozhľady, 15(3), 1−33.

5. Day, C., & Gu, Q. (2010). The new lives of teachers. London: Routledge.

6. Department for Education. (2012). Teachers' standards. London: Department for Education.

7. Evans, F. J. (2002). Effective teachers: An investigation from the perspectives of elementary school students. Action Teacher Education, 24(3), 51−62. CrossRef

8. Evropské portfolio pro studenty učitelství jazyků (European Portfolio for Student Teachers of Languages). (2006). Dostupné z http://www.ecml.at/epostl.

9. Feerick, S. (2004). Improving the education of teacher and trainers. Plenární příspěvek prezentovaný na 29th ATEE Conference Teacher Education between Theory and Practice, Agrigento, Itálie.

10. Flores, M. A., & Shiroma, E. (2003). Teacher professionalisation and professionalism in Portugal and Brazil: What do the policy documents tell? Journal of Education for Teaching, 29(1), 5−18.

11. Flores, M. A., Hilton, G., Klonari, A., Nilsen, E., & Snoek, M. (2008). Identifying teacher quality: Theoretical backgrounds of a reflection toolbox. In Local and global perspectives on change in teacher education. International yearbook on teacher education. Proceedings of the 53rd world assembly of the International Council on Education for Teaching. Braga: University of Minho/ICET.

12. Fullan, M. (1994). Change forces: Probing the depths of educational reform. School development and the management of change. Bristol: Palmer Pres, Taylor & Francis Inc.

13. Fullan, M. (2007). The new meaning of educational change. New York: Teachers College Press. Girmes, R. (2005). Lehrerprofessionalität in einer demokratischen Gesellschaft. Über Kompetenezen und Standards in einer erziehungswissenschaftlich fundierten Lehrerbildung. Zeitschrift für Pädagogik, 52(Beiheft), 14−29.

14. Graham, T. (1997) The National curriculum for teacher training: playing politics or promoting professionalism? Britsh Journal of In-Service Education, 23(2), 163−177.

15. Grossman, P. L., & Stodolsky, S. S. (1995). Content as context: The role of school subjects in secondary school teaching. Educational Researcher, 24(8), 5−11. CrossRef

16. Hargreaves, A. (2000). Four ages of professionalism and professional learning. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 6(2), 151−182.

17. Hargreaves, A. (2003).Teaching in the knowledge society: Education in the age of insecurity. New York: Teachers College Press.

18. Hargreaves, A., & Goodson, I. (1996). Teachers' professional lives: Aspirations and actualities. In I. Goodson & A. Hargreaves (Eds.), Teachers' professional lives (s. 1−27). London: Falmer Press.

19. Harris, A. (1998). Effective teaching: A review of the literature. School Leadership & Management, 18(2), 169−183. CrossRef

20. Helsper, W. (2006). Die Macht der Standards. Thesen und Anfragen zu den Kräfteverschiebungen im Feld schulischer Bildung. Journal für LehrerInnenbildung, 6(1), 8−24.

21. Herzog, W. (2005). Müssen wir Standards wollen? Skepsis gegenüber einem theoretisch (zu) schwachen Konzept. Zeitschrift für Pädagogik, 51(2), 252−258.

22. Hustler, D., & Intyre, D. (1996) Developing competent teachers. London: David Fulton Publishers.

23. Christie, D. (2003) Assesing teachers'professional development using the New Standard for Chartered Teacher in Scotland. Background Paper, EPICE seminar, Belley.

24. Ingvarson, L. C. & Hattie, J. (Eds.). Assessing teachers for professional certification: The first decade of the National board for professional teaching standards. Advances in program evaluation. Bingley: Emerald.

25. Izumi, T. L., & Evers, M. W. (Eds.). (2002). Teacher quality. Stanford: Hoover Press.

26. Jakku-Sihvonen, R., & Niemi, H. (Eds.). (2006). Research-based teacher education in Finland. Turku: Finnish Educational Research Association.

27. Janík, T. (2009). Didaktické znalosti obsahu a jejich význam pro oborové didaktiky, tvorbu kurikula a učitelské vzdělávání. Brno: Paido.

28. Janík, T., Spilková, V., & Píšová, M. (2014). Standard a kariérní systém učitele: problémy předložené koncepce v širších souvislostech. Pedagogická orientace, 24(2), 259−274. CrossRef

29. Kansanen, P. (2014). Teaching at a master's level profession in Finland: Theoretical reflections and practical solutions. In O. McNamara (Ed.), Workplace Learning in Teacher Education (s. 279−292). Dordrecht: Springer.

30. Kasáčová, B., Kosová, B., Pavlov, I., Pupala, B., & Valica, M. (2006). Profesijný rozvoj učiteľa. Prešov: Metodicko-pedagogické centrum.

31. Kašparová, V., Boudová, S., Ševců, M., & Soukup, P. (2014). Národní zpráva šetření TALIS 2013. Praha: ČŠI.

32. Kelchtermans, G., & Ballet, K. (2002). Micropolitical literacy: Reconstructing a neglected dimension in teacher development. International Journal of Educational Research, 37(8), 755−767. CrossRef

33. Kelly, S. (Ed.). (2012). Assessing teacher quality. New York/Columbia University: Teachers College Press.

34. Korthagen, F. (2004). In search of the essence of a good teacher: towards a more holistic approach in teacher education. Teaching and Teacher Education, 20(1), 77−97. CrossRef

35. Kotásek, J. (2004). Budoucnost školy a vzdělávání. In Walterová, E. (Ed.), Úloha školy v rozvoji vzdělanosti (s. 441−484). Brno: Paido.

36. McCulloch, G., Helsby, G., & Knight, P. (2000). The politics of professionalism. teachers and the curriculum. London: Continuum.

37. McDonnell, L., & Pascal, A. (1998). Teacher Unions and Educational Reform. Santa Monica, CA: The RAND Corporation.

38. Mikl, J. (2004). The professional knowlege of teacher: Reflections on the German debate on pedagogical profesionality. Journal of The International Society of Teacher Education, 8(2), 23−32.

39. Minor, L. C. (2002). preservice teachers beliefs and their perceptions of characteristics of effective teachers. Journal of Educational Research, 96(2), 116−127. CrossRef

40. Myers, C. B., & Myers, L. K. (1995). Effective teaching practices. In C. B. Myers & L. K. Myers, The professional educator (s. 82−115). Boston: Wadsworth.

41. NCES (1997). National Center for Education Statistics (February 1997) report. Teacher professionalization and teacher commitment: A multilevel analysis. Dostupné z https://nces.ed.gov/pubsearch/pubsinfo.asp?pubid=97069.

42. Neuweg, G. H. (2011). Praxis als Theorieanwendung? Eine Kritik am Professionsgenerierungs-Ansatz". Journal für Lehrerinnen- und Lehrerbildung, (11)3, 17−25.

43. Niemi, H. (2004). Evidence-based teacher education-investment for the future. Manuscript.

44. Oser, F. K., & Renold, U. (2006). Modeling teacher competencies: Identifying and measuring standards. In F. K. Oser (Ed.), Competence oriented teacher training (s. 23−47). Rotterdam: Sense Publishers.

45. Oser, F. K., & Oelkers, J., et al. (2001). Die Wirksamkeit der Lehrerbildungssysteme. Umsetzungsbericht. Von der Allrounderausbildung zur Ausbildung professioneller Standards. Zürich: Ruegger.

46. Píšová, M. (2005). Klinický rok: Procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice: Univerzita Pardubice.

47. Píšová, M. (2007). Portfolio v profesní přípravě učitele − otazníky, naděje, nebezpečí. In M. Píšová (Ed.), Portfolio v profesní přípravě učitele (s. 38−53). Pardubice: Univerzita Pardubice.

48. Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., & Tůma, F. (2013). Učitel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.

49. Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F., & Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.

50. Reh, S. (2005). Die Begründung von Standards in der Lehrerbildung. Theoretische Perspektiven und Kritik. Zeitschrift für Pädagogik, 51(2), 259−265.

51. Sachs, J. (1999). Teacher professional identity: Competing discourses, competing outcomes. Příspěvek prezentovaný na konferenci AARE, Melbourne. Dostupné z http://www.aare.edu.au/data/publications/1999/sac99611.pdf.

52. Sachs, J., & Mockler, N. (2012). Performance cultures of teaching: threat or opportunity? In C. Day (Ed)., The Routledge international handbook of teacher and school development (s. 33−43). New York: Routledge.

53. Second report of the independent review of teachers' standards. (2011). London: Department for Education. Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1−22.

54. Sockett, H. (1993). The moral base for teacher professionalism. New York: Teachers College, Columbia University.

55. Spilková, V. (2010). Evropské přístupy k pojetí kvality učitele optikou formálních dokumentů. Pedagogika, 60(3−4), 265−275.

56. Spilková, V., et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.

57. Spilková, V., & Tomková, A., et al. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

58. Spilková,V., & Vašutová, J., et al. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: PedF UK v Praze.

59. Starý, K. (2014, v tisku). Učitelské profesní standardy v anglicky mluvících zemích a jejich místo v systému profesního rozvoje učitelů. In D. Greger (Ed.), Srovnávací pedagogika: Proměny a výzvy. Praha: PedF UK.

60. Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. (2014). Praha: MŠMT.

61. Suchánková, K. (2007). Profesní standard a jeho role ve zkvalitňování učitelské profese. Orbis scholae, 1(3), 13−25.

62. Švancar, R. (2013). Leader školy by mohl mít od 20 procent vyšší plat. Jiří Kuhn komentuje návrh kariérního systému. Učitelské noviny, 116(46), 8−11. Dostupné z http://www.ucitelskenoviny.cz/www/userfiles/file/zpravy/UN46.pdf.

63. Terhart, E. (2000). Perspektiven der Lehrerbildung in Deutschland. Weinheim: Beltz.

64. Terhart, E. (2002). Standards für Lehrerbildung. Eine Expertise für die Kultusministerkonferenz. Münster: Universität Münster.

65. Terhart, E. (2005). Standards für die Lehrerbildung − ein Kommentar. Zeitschrift für Pädagogik 51(2), 275−279.

66. Terhart, E. (2007). Standarts in der Lehrerbildung − eine Einführung. Unterrichtswissenschaft, 35(1), 2−14.

67. Tulodziecki, G., & Grafe, S. (2006). Stellenwert und Kritik von Standards für die Lehrerbildung aus internationaler Sicht Vergleiche und Einschätzungen zur Situation. Journal für Lehrer-Innenbildung, 6(1), 34−44.

68. Valentová, P. (2013). K výzvám společnosti vědění adresovaným škole. Pedagogická orientace, 23(2), 153−173. CrossRef

69. Vališová, A., & Kasíková, H., et al. (2007). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing.

70. Višňovský, E., Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Pedagogický dualizmus teoretického a praktického: historické pozadie a súčasné ilúzie. Pedagogická orientace, 22(3), 305−335. CrossRef

71. Vonk, J. H. C., Giesbers, J. H., Peeters, J. J., & Wubbels, T. (1992). New Prospects for teacher education in Europe II. Amsterdam: Vrije Universiteit.

72. Wong, H. K., & Wong, M. T. (1998). How to be an effective teacher: The first days of school. Mountain View: Harry Wong Publications.

73. Yinger, R. J., & Hendricks-Lee, M. S. (2000). The Language of standards and teacher education reform. Educational Policy, 14(1), 94−106. CrossRef