Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 63 No 4 (2017), 31–41
Právní teorie a ústavní legislativní proces
[The Theory of Law and the Constitutional Legislative Process]
Clemens Jabloner
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2017.19
zveřejněno: 20. 12. 2017
Abstract
The Theory of Law and the Constitutional Legislative Process Kelsen’s approach to the role of the constitution in the state and the principles, by which the legal order should be construed, can be found in his famous work ‘Pure Theory of Law’ as well as in the first constitution of the First Austrian Republic from the 1920, which Kelsen co-authored. The constitution of 1920 was heavily influenced by the current state of affairs, i.e. the post-war disintegration of values and despondency, which called for a constitution, that would, above all else, be legally perfect and able to fulfil its function as a set of fun- damental rules principles governing the otherwise disjointed state. This idea corresponded with Kelsen’s own views on the constitution as the basic norm, a fundamental legal rule from which all other legal rules derive their authority and with which they must all comply. Kelsen’s approach to the creation of the constitution can be described as formal – he favoured stern, accurate language over florid declarations with no binding force, and placed great im- portance on the form of constitutional law. In accordance with his hierarchical theory, consti- tutional law should be only understood as such when specifically marked as ‘constitutional law’ – constitutional law in the former sense – and should only be changed or repealed by other ‘constitutional law’ legal rule. One of the hallmarks of Kelsen’s work is undoubtedly the introduction of the principle of constitutional review, the Austrian constitution of 1920 is (along with the Czechoslovakian constitution of 1919) hailed as the first modern European example of the constitutional review. Many of Kelsen’s ideas (mainly established in the Pure Theory of Law) are relevant to this date, especially his insistence on the accuracy of legal language and on the exclusive role the constitution plays in the legal system, as can be seen in the long-standing debate about the so called ‘European constitution’.
klíčová slova: Ryzí nauka právní, Rakouská ústava 1920, ústavní právo ve formálním smyslu, teorie hierarchického uspořádání právního řádu, „teorie tří kruhů“, Evropská ústava
reference (39)
1. Robert Alexy, Hans Kelsens Begriff der Verfassung, in: Stanley L. Paulson / Michael Stolleis (Hrsg.): Hans Kelsen. Staatsrechtslehrer und Rechtstheoretiker des 20. Jahrhunderts (Tübingen 2005) 333–352.
2. Gabriel Nogueira Dias, "Negative Legislator" in Hans Kelsen's work: origin, foundations and limits in the light of the Reine Rechtslehre, GedS Walter (Wien 2013) 79–99.
3. Horst Dreier, Artikel "Verfassung", in: Hans Jörg Sandkühler (Hrsg.), Enzyklopädie Philosophie, Bd. 3 (Hamburg 2010) 2867–2875.
4. Marie Theres Fögen, Das Lied vom Gesetz (München 2006).
5. Dieter Grimm, Entwicklung und Funktion des Verfassungsbegriffs, FS Jörg P. Müller (Bern 2005) 7–10.
6. Clemens Jabloner, Kelsens Prägung der österreichischen Bundesverfassung, FS Rathkolb (Wien/Köln/Weimar 2015) 165–176.
7. Clemens Jabloner, Stufung und "Entstufung" des Rechts, Zeitschrift für öffentliches Recht, 2005, 163–185.
8. Walter Jellinek, Schutz des öffentlichen Rechts, Veröffentlichungen der Vereinigung der Deutschen Staatsrechtslehrer, Heft 2, 1925, 8–79.
9. Hans Kelsen, Reichsgesetz und Landesgesetz nach österreichischer Verfassung, Archiv des öffentlichen Rechts, 1914, 202–245, 390–438.
10. Hans Kelsen, Zur Reform der verfassungsrechtlichen Grundlagen der Wehrmacht Österreichs-Ungarns, Zeitschrift für Militärrecht, 1917, 8–23.
11. Hans Kelsen, Österreichisches Staatsrecht (Tübingen 1923).
12. Hans Kelsen, Allgemeine Staatslehre (Berlin 1925).
13. Hans Kelsen, Die Bundesexekution, FS Fleiner (Tübingen 1927) 127–187.
14. Hans Kelsen, Wesen und Entwicklung der Staatsgerichtsbarkeit, Veröffentlichungen der Vereinigung der Deutschen Staatsrechtslehrer, Heft 5, 1929, 30–88, 117–123.
15. Hans Kelsen, Wer soll der Hüter der Verfassung sein? Die Justiz, 1931, 576–628.
16. Hans Kelsen, Autobiographie 1947, in: Hans Kelsen im Selbstzeugnis (Tübingen 2006) 31–94, auch abgedruckt in: Matthias Jestaedt (Hrsg.), Hans Kelsen Werke, Bd. 1 (Tübingen 2007) 29–91.
17. Hans Kelsen, Reine Rechtslehre2 (Wien 1960).
18. Hans Kelsen, Die Funktion der Verfassung, Forum, 1964, 583–586, nachgedruckt in: Hans R. Klecatsky / Rene Marcic(†) / Herbert Schambeck (Hrsg.), Die Wiener rechtstheoretische Schule, Band 2 (Wien 2010) 1615–1622.
19. Hans Kelsen, Brief an Adolf Schärf vom 6. Dezember 1955, teilweise abgedruckt in: Jacques Hannak, Karl Renner und seine Zeit (Wien 1965) 402–404.
20. Hans Kelsen / Georg Froehlich / Adolf Merkl, Die Verfassungsgesetze der Republik Österreich, 5. Teil: Die Bundesverfassung vom 1. Oktober 1920 (Wien 1922).
21. Adolf Merkl, Prolegomena einer Theorie des rechtlichen Stufenbaues, FS Kelsen (Wien 1931) 252–294.
22. Adolf Merkl, Die Unveränderlichkeit von Gesetzen – ein normlogisches Prinzip, Juristische Blätter, 1917, 97–98, 109–111.
23. Theo Öhlinger, Braucht Europa eine Verfassung? Journal für Rechtspolitik, 2002, 37–46.
24. Theo Öhlinger, Verfassung und Demokratie in Österreich zu Beginn des 21. Jahrhunderts, FS Welan (Wien 2002) 217–235.
25. Theo Öhlinger / Harald Eberhard, Verfassungsrecht10 (Wien 2014).
26. Thomas Olechowski, Der Beitrag Hans Kelsens zur österreichischen Bundesverfassung, in: Robert Walter / Werner Ogris / Thomas Olechowski (Hrsg.): Hans Kelsen: Leben – Werk – Wirksamkeit (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 32, Wien 2009) 211–230.
27. Thomas Olechowski, Ignaz Seipel. Vom k.k. Minister zum Berichterstatter über die republikanische Bundesverfassung 1920, Beiträge zur Rechtsgeschichte Österreichs, 2012, 317–335.
28. Jana Osterkamp, Verfassungsgerichtsbarkeit in der Tschechoslowakei (1920–1939) (Frankfurt 2009).
29. Karl Popper, Objektive Erkenntnis. Ein evolutionärer Entwurf4 (Hamburg 1984).
30. Magdalena Pöschl, Die Zukunft der Verfassung (Wien 2010).
31. Gerald Stourzh, Qualifizierte Mehrheitsentscheidungen in der Entwicklung des österreichischen Verfassungsstaates 1848–1918, in: Anna Gianna Manca / Luigi Lacchè (Hrsg./a cura di): Parlamento e Constituzione nei sistemi constituzionali europei ottocenteschi – Parlament und Verfassung in den konstitutionellen Verfassungssystemen Europas (Bologna und Berlin 2003) 29–48.
32. Markus Vašek, Unabänderliche Verfassungsrecht und Revisionsschranken in der österreichischen Bundesverfassung (Wien 2013).
33. Alfred Verdross, Zum Problem der Rechtsunterworfenheit des Gesetzgebers, Juristische Blätter, 1916, 471–473, 483–486.
34. Andreas Voßkuhle, Das Leitbild des "europäischen Juristen" – Gedanken zur Juristenausbildung und zur Rechtskultur in Deutschland, Rechtswissenschaft, 2010, 326–346.
35. Robert Walter, Entstehung und Entwicklung des Gedankens der Grundnorm, Robert Walter (Hrsg.): Schwerpunkte der Reinen Rechtslehre (= Schriftenreihe des Hans Kelsen-Instituts 18, Wien 1992) 47–59.
36. Franz Weyr, Zur Frage der Abänderlichkeit von Rechtsätzen, Juristische Blätter, 1916, 307–389.
37. Ewald Wiederin, Über Inkorporationsgebote und andere Strategien zur Sicherung der Einheit der Verfassung, Zeitschrift für öffentliches Recht, 2004 175–212.
38. Ewald Wiederin, Kelsens Begriffe des Bundesstaats, in: Stanley L. Paulson / Michael Stolleis (Hrsg.): Hans Kelsen. Staatsrechtslehrer und Rechtstheoretiker des 20. Jahrhunderts (Tübingen 2005) 222–246.
39. Ewald Wiederin, Der österreichische Verfassungsgerichtshof als Schöpfung Hans Kelsens und sein Modellcharakter als eigenständiges Verfassungsgericht, in: Thomas Simon / Johannes Kalwoda (Hrsg.): Schutz der Verfassung (= Beiheft zu "Der Staat" 22, Berlin 2013) 283–315.
Právní teorie a ústavní legislativní proces is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
