9. Obecná virologie
Obr. 9.1 Struktura kapsid některých virů (reference: http://wshscience.edublogs.org)
Obr. 9.2 Elektronmikroskopické obrázky různých virů – (A) – filovirus – např. Ebola, Marburg (www.fas.org/programs/bio/factsheet/ebola/html), (B) – retrovirus – HIV (http://techfreep.com), (C) – obalený dvacetistěn herpesviru (www.virology.net)
Obr. 9.3 Kultivace virů – plaky v tkáňové kultuře. Obr. (A) detail monovrstvy bez napadení virem, obr. (B) detail destruovaných buněk v plaku
Obr. 9.4 ELISA (Enzyme-linked immunosorbent Assay) používaná pro průkaz virionů nebo protilátek (A). Červené/růžové jamky v panelu B reprezentují vysokou/nízkou pozitivitu.
Obr. 9.5 Komplement-fixační reakce (KFR): A – pozitivní výsledek, kdy se specifické protilátky pacienta (Ab) vážou s antigenem (Ag, na obr. kružnice) za vzniku komplexu (Ab-Ag). Komplement se pevně váže ke komplexu Ab-Ag a nemůže lyzovat erytrocyty (na obr. kroužky) přítomné v reakci, které sedimentují na dně zkumavky. B – negativní výsledek, kdy se komplement naváže na erytrocyty a lyzuje je a způsobuje růžové zabarvení reakce (pohled z boku a ze shora); C – titr obou reakcí je 1:64 (obě reakce v duplikátu).
Obr. 9.6 Příklad průkazu virového proteinu pomocí imunofluorescence – pozitivní cytomegalovirus pp65 (CMV) v lidských buňkách.
Obr. 9.7 Princip PCR reakcí
Obr. 9.8 Detekce specifického amplikonu pomocí gelové elektroforézy (A) a PCR v reálném čase (RQ-PCR) (B – princip RQ-PCR: do reakce se na rozdíl od klasické PCR přidávají ještě fluoresceinem značené sondy, ze kterých se v průběhu amplifikace pomocí exonukleásové aktivity polymerázy v případě jejich hybridizace s komplementárním vláknem odštěpí fluorescein, jehož kvantita se průběžně stanovuje (C).