5. Testování citlivosti k antibiotikům
Obr. 5.1 Struktury gramnegativní bakterie zasažené antibiotiky: stěna – betalaktamy, glykopeptidy (a), vnější membrána – polymyxiny (b), ribozomy – aminoglykosidy, tetracykliny, makrolidy, linkosamidy, chloramfenikol (c), nukleové kyseliny – chinolony, sulfonamidy, trimetoprim (d)
Obr. 5.2 Disková difuzní metoda – bakteriální inokulum je naředěno ve fyziologickém roztoku (A) a rozetřeno tampónem po povrchu agaru (B1), inokulum je vysušeno 15 minut a na agar jsou umístěny antibiotické disky a kultivováno 18–24 hodin při 37˚C (C1), odečet IZ (D1) a interpretace výsledků podle znalosti IZ pro citlivé mikroorganizmy. Bujónová mikrodiluční metoda – jamky obsahující bujón s koncentračním gradientem antibiotika jsou inokulovány pomocí pipety (B2), po kultivaci přes noc se odečítá MIC (hodnota nejnižší koncentrace, která inhibuje viditelný růst bakterií) (C2).
Obr. 5.3 Disková difuzní metoda: vlevo – izolát Staphylococcus aureus citlivý ke všem testovaným antibiotikům, uprostřed – detail IZ u tohoto izolátu pro kotrimoxazol, vpravo – izolát Pseudomonas aeruginosa a přirozená rezistence k ampicilinu (v pozici 9 hodin) a kotrimoxazolu (v pozici 11 hodin). Izolát je citlivý k ostatním testovaným antibiotikům.
Obr. 5.4 Izolát Klebsiella pneumoniae citlivý ke všem testovaným antibiotikům s výjimkou přirozené rezistence na ampicilin (levá plotna, disk v pozici 12 hodin).
Obr. 5.5 Amplikon genu mecA z izolátů S. aureus od pacientů 1 a 2 (A); průkaz betalaktamázy typu ESBL (extended spectrum beta lactamases) (B) – nemocniční izolát Klebsiella pneumoniae obsahuje inhibitor beta-laktamáz v centrálním disku, který potencuje deformaci IZ ostatních betalaktamů nebo cefalosporinů III. generace; erytromycin v disku na pravé straně indukuje rezistenci u klindamycinu (useknutá IZ ze strany erytromycinu) (C)