Časopis AUC Historia Universitatis Carolinae Pragensis s podtitulem „Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy“ je periodikum věnované nejen historii pražské univerzity, ale i dějinám vzdělanosti a studentského hnutí v českých zemích. Časopis vycházející od roku 1960 v rámci univerzitní řady Acta Universitatis Carolinae přináší také materiálové studie uveřejňující původní historické prameny (všechny stati jsou opatřeny cizojazyčnými, zpravidla německými a anglickými souhrny). Časopis otiskuje pravidelně recenze a anotace prací k dějinám vzdělanosti a kroniku badatelské činnosti.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC HISTORIA UNIVERSITATIS CAROLINAE PRAGENSIS, Vol 63 No 2 (2023), 71–105
Německý univerzitní patolog v přemetech mimořádné doby. K biografii Franze X. Lucksche (1872–1952)
[A German University Pathologist in the Twists and Turns of Extraordinary Times: on the Biography of Franz X. Lucksch (1872–1952)]
Michal V. Šimůnek, Milan Novák
DOI: https://doi.org/10.14712/23365730.2024.3
zveřejněno: 29. 04. 2024
Abstract
The pathologist Franz Xaver Lucksch (1872–1952) seems to have been in many ways a rather distinctive personality within the academic landscape of German medicine and medical research in Bohemia. As a member of the generation that grew up during the belle époque, he witnessed all the dramatic turnovers of Central Europe in the twentieth century. A man of considerable scientific ambitions, he became assistant professor (1904) and extraordinary professor (1914) at the Institute of Pathology (Institut für Pathologie) of the German Medical Faculty in Prague under Professor Hans Chiari (1851–1916). Having researched pellagra endemics in Romania in 1910, he returned there in the late 1930s thanks to the support of the Rockefeller Foundation. To the best of our knowledge, he published 48 academic contributions in his lifetime, infectious diseases (including tuberculosis) being the most frequent subject. Lucksch fought in the First World War, ending his military service as a lieutenant colonel of the Austro-Hungarian imperial army. Although he at first considered a professional military career in Austria even after 1918, he eventually returned from Vienna to Prague in 1919. There, he continued his medical work and research as a first assistant, which was the position he held for many years. In public life, he was active in spreading awareness of public health issues – probably in reaction to the autopsies he was carrying out. He emphasised the importance of nutrition and prevention of tuberculosis, a disease highly prevalent in Czechoslovakia at the time. But above all, he focused on physical training (Leibesübungen). In 1929–36, he headed the University Physical Training Centre (Hochschulzentrale für Leibesübungen) at the German University in Prague and the German Educational Course for Physical Training of Teachers. Aside from that, he was also a member of the German Association of Gymnasts. This is how Lucksch became acquainted and rather unfortunately politically involved with Konrad Henlein (1898–1945) and his Nazi movement among the Sudeten Germans of Czechoslovakia. At first, he was an active member but shortly after the German occupation of Bohemia and Moravia in March 1939, he found himself in a rather awkward position when the political movement he had previously endorsed started making problems for his Jewish wife and two children. His son, Franz Lucksch Jr. (1916–1966), became also a physician and made a notable scientific career after 1945. In 1936, Lucksch was appointed interim director of the Institute of Pathology. In the spring of 1939, he retired. As an emeritus, he had two part-time jobs: aside from publishing, he still did some teaching and research at the Institute during the academic year, and, in the remaining period, he worked as a pathologist at the Provincial Institute for the Mentally Ill (Landesanstalt für Geisteskranke) in Kosmonosy (Kosmanos), 65km from Prague. At this institution he performed autopsies of patients who died mainly due to extremely bad conditions. After the war, Lucksch was allowed to stay in Prague, but under rather difficult conditions, including financial issues. In connection with the prosecution of Nazi ‘euthanasia’ crimes in the 1960s, a suspicion emerged that he may have conduced tuberculosis experiments on psychiatric patients. Given the particular circumstances, however, this was highly improbable, neither has anything of that kind been proved in connection with Lucksch.
klíčová slova: History of Medicine; Pathology; Bohemia; Prague
reference (38)
1. BERNHAUER Konrad, Die deutsche Hochschulzentrale für Leibesübungen in Prag, in: Sudetendeutscher Hochschulführer 1937/38, Brünn 1937, s. 32-37
2. BREITENFELDER Heinz, Die Pflege der Leibesübungen innerhalb der Sudetendeutschen Studentenschaft, in: Sudetendeutscher Hochschulführer 1927/28, Prag 1927, s. 223-228
3. COHEN Gary B., Němci v Praze 1861-1914, Praha 2000
4. ENGSTROM Eric J. et al., Psychiatrie und Politik im Dienste des deutschen Volkes, in: týž - Wolfgang Burgmair - Matthias M. Weber (Hgg.), Emil Kraepelin in München, II, 1914-1921, München 2009, s. 17-82
5. FEICHTINGER Johannes - COHEN Gary B., Introduction. Understanding Multiculturalism: The Habsburg Central European Experience, in: titíž (eds.), Understanding Multiculturalism. The Habsburg Central European Experience (= Austrian and Habsburg Studies, Vol. 17), New York - Oxford 2017, s. 1-14 CrossRef
6. FRAGNER Jiří, Historie poznání vitaminů, 11, Objevy v oblasti protipelagrového faktoru (Pellagra Preventive Factor), Výživa lidu 30/7, 1975, s. 101-102
7. GALANDAUER Jan, Čeští vojáci ve velké válce a vzájemný obraz Čechů a českých Němců, in: Jan Křen - Eva Broklová (edd.), Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století, Praha 1998, s. 76-92
8. HADORN Walter (red.), Vom Symptom zur Diagnose. Lehrbuch der medizinischen Symptomatologie, Basel - New York 1961, s. 95-98
9. HAMPERL Herwig, Werdegang und Lebensgang eines Pathologen, Stuttgart - New York 1972
10. HAVRÁNEK Jan, Sociální struktura pražských Němců a Čechů, křesťanů a Židů ve světle statistik z let 1890-1930, Český časopis historický 93/3, 1995, s. 470-480
11. HLAVÁČKOVÁ Ludmila - SVOBODNÝ Petr, Biographisches Lexikon der Deutschen Medizinischen Fakultät in Prag 1883-1945, Praha 1998
12. HOLEČKOVÁ Ema, Mé dvacáté století, Praha 2001
13. JODL Margarethe, Friedrich Jodl. Sein Leben und Wirken, Stuttgart - Berlin 1920
14. KŇAZOVČÍK Jiří - VAČILJA David - ZÁVESKÝ Lukáš, Kronika PL Horní Beřkovice 1891-2011, s. 7, dostupné na <http://www.plhberkovice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=69&Itemid=51> [18-12-2022]
15. KOELTZSCH Innes, Praha rozdělená i sdílená. Česko-židovsko-německé vztahy 1918-1938, Praha 2015
16. KOERTING Walter, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert Jahre ihrer Medizinischen Fakultät (= Schriftenreihe der Bayerischen Landesärztekammer, Bd. 11), Bonn 1968, s. 145-146
17. KUNŠTÁT Miroslav, Centra a periférie českých Němců ve vědě a vzdělávání, in: Kristina Kaiserová - Miroslav Kunštát (edd.), Hledání centra. Vědecké a vzdělávací instituce Němců v Čechách v 19. a první polovině 20. století, Ústí nad Labem 2011, s. 7-59
18. LÜDTKE Gerhard (ed.), Kürschners Deutscher Gelehrten-Kalendar 1928/29, Berlin - Leipzig 1929 CrossRef
19. LUH Andreas, Der Deutsche Turnverband in der ersten Tschechoslowakischen Republik, München 2006
20. MIETHIG Franz, Aufgaben des Akademikers im Deutschen Turnverbande, in: Sudetendeutscher Hochschulführer 1937/38, Brünn 1937, s. 26-31
21. MÍŠKOVÁ Alena, Die Deutsche (Karls-) Universität vom Münchener Abkommen bis zum Ende des Zweiten Weltkrieges, Praha 2007
22. NOVÁK Milan - ŠIMŮNEK Michal V., Die Letzten waren die Ersten. Die Ausweitung der nationalsozialistischen Euthanasie auf das Protektorat Böhmen und Mähren und die Anstalt Kosmanos (Kosmonosy), in: Boris Böhm - Michal V. Šimůnek (Hgg.), Verlegt - Verstorben - Verschwiegen. Tschechische und deutsche Psychiatriepatienten in Böhmen als vergessene Opfer der NS-"Euthanasie" (= Studies in the History of Sciences and Humanities, Vol. 32), Praha 2016, s. 112-152
23. PANKRATZ Antonín, Zemský ústav pro choromyslné v Dobřanech, in: Antonín Heveroch - František S. Frabša (edd.), Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách, Praha 1926, s. 129-152
24. PANKRATZ Antonín, Zemský ústav pro choromyslné v Kosmonosích, in: Antonín Heveroch - František S. Frabša (edd.), Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách, Praha 1926, s. 116-127
25. PANKRATZ Antonín, Zemský ústav pro choromyslné v Horních Beřkovicích, in: Antonín Heveroch - František S. Frabša (edd.), Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách, Praha 1926, s. 167-176
26. POPIOŁEK Franciszek, Szpitale cieszyńskie, Katowice 1934
27. SANDFUCHS Uwe - LINK Jörg-W. - KLINKHARDT Andreas (Hgg.), Verlag Julius Klinkhardt 1834-2009. Verlegerisches Handeln zwischen Pädagogik, Politik und Ökonomie, Bad Heilbrunn 2009
28. SELINGER Lubomír, 120 let Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích (1863-1983), Brno 1983
29. SCHARSACH Hans-Henning, Lékaři a nacismus, Praha 2001
30. SVOBODNÝ Petr, Lékaři v českých zemích 1848-1939, in: týž - Jan Havránek (edd.), Profesionalizace akademických povolání v českých zemích v 19. a první polovině 20. století, Praha 1996, s. 126-146
31. ŠIMŮNEK Michal V., "Mládí vpřed" a lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze 1938-1939, Acta Universitatis Carolinae - Historia Universitatis Carolinae Pragensis 42/1-2, 2002, s. 105-122
32. ŠIMŮNEK Michal V., Ein neues Fach. Die Erb- und Rassenhygiene an der Medizinischen Fakultät der Deutschen Karls-Universität Prag 1939-1945, in: Antonín Kostlán (Hg.), Wissenschaft in den böhmischen Ländern 1939-1945 (= Studies in the History of Sciences and Humanities, Vol. 9), Praha 2004, s. 190-316
33. ŠIMŮNEK Michal V., Planung der nationalsozialistischen "Euthanasie" im Protektorat Böhmen und Mähren im Kontext der Gesundheits- und Bevölkerungspolitik der deutschen Besatzungsbehörden (1939-1942), in: týž - Dietmar Schulze (Hgg.), Die nationalsozialistische "Euthanasie" im Reichsgau Sudetenland und Protektorat Böhmen und Mähren 1939-1945 (= Studies in the History of Sciences and Humanities, Vol. 22), Praha 2008, s. 117-198
34. VINAŘ Oldřich, Jak jsme zaváděli v Československu psychofarmaka (a jak to pro mě skončilo), Praktický lékař 85/4, 2005, s. 252-254
35. Vincenc NÁVRAT, Vývoj choromyslnictví na Moravě a nový zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži / Die Entwicklung des Irrenwesens in Mähren und die neue Kaiser Franz Josef I Landes-Heilanstalt in Kremsier, Praha 1908
36. WALLENFELLS Dominik, Zemský ústav pro choromyslné v Praze-Bohnicích, in: Antonín Heveroch - František S. Frabša (edd.), Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách, Praha 1926, s. 177-212
37. WESTEMEIER Jens - SCHEIB Sebastian - UHLENDAHL Hendrik - GROSS Dominik - SCHMIDT Mathias, Hans Wolfgang Sachs (1912-2000). From Nazi Volkstumskämpfer and chief pathologist of the Reich Physician SS to chairholder in the Federal Republic of Germany, Pathologe 42 (Suppl 1), 2021, s. 11-19 CrossRef
38. WINKLER Markus, Landesspital, dostupné na: <http://www.bukowina-portal.de/de/ct/488-Landesspital> [12-12-2022]
Německý univerzitní patolog v přemetech mimořádné doby. K biografii Franze X. Lucksche (1872–1952) is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
157 x 230 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 150 Kč
ISSN: 0323-0562
E-ISSN: 2336-5730