The regional dimension of the socio-political urban-rural conflict in Slovakia

Political behaviour of citizens is traditionally formed by a wide range of factors that influence their voting decision in the election. Dichotomy of both the space and society into the town and the countryside generates different election results constantly. A key aim of this paper is to assess the extent of rurality concerning the electoral support of relevant political parties operating on the Slovak political scene after the groundbreaking elections held in 1998 until ballots of 2010 not only at national, but also at the regional level. Evaluation of level and dynamics in socio-political cleavage between rural and urban space is one of the most important research ambitions of this study. We shall note the position of particular regions in Slovakia in terms of size and acceleration of the conflict and try to categorize them according to the similarity in values of indicators characterizing this social discrepancy. On the basis of found facts, we shall appraise the electoral success of political parties in urban and rural environment and compose the regional typization of Slovakia concerning the party representatives of urban and rural environment. Finally, we shall evaluate the potential of the regions to be future outbreak sites of latent cleavage influencing their differential political inclination. Regionální dimenze socio-politického konfliktu mezi městem a venkovem na Slovensku Politické chování občanů je tradičně formováno širokou plejádou faktorů, které ovlivňují jejich hlasování v samotných volbách. Dichotomie prostoru i společnosti na město a venkov dlouhodobě generuje rozdílné volební výsledky. Klíčovým úkolem tohoto příspěvku bylo zachycení míry rurality volební podpory relevantních politických subjektů působících na slovenské politické scéně v období po přelomových volbách v roce 1998 až po rok 2010 nejen na národní, ale především na regionální úrovni. Evaluace úrovně a dynamiky sociopolitického štěpení společnosti venkova a města představovala jednu z nejvýznamnějších vědeckovýzkumných ambicí představované studie. Zhodnotili jsme postavení jednotlivých regionů Slovenska z hlediska rozsahu a akcelerace této konfliktní linie a pokusili jsme se o jejich kategorizaci na základě podobnosti hodnot ukazatelů charakterizujících tento společenský nesoulad. Komentovali jsme volební úspěšnost jednotlivých politických stran v městském a venkovském prostředí a na základě zjištěných reálií jsme zkoncipovali typizaci regionů Slovenska podle politických reprezentantů urbánního a rurálního prostoru. V závěru jsme vyhodnotili potenciál jednotlivých regionů ve smyslu budoucích ohnisek latentního štěpení společnosti projevujícího se v politických inklinacích jednotlivých částí země. Při hodnocení globálního stavu zkoumané problematiky lze konstatovat, že mezi lety 1998 až 2010 došlo na celonárodní úrovni k volebně-preferenční konvergenci urbánního a rurálního prostředí. K nejcitelnějšímu sociopolitickému štěpení společnosti na bázi diference volebních preferencí obyvatel měst na jedné straně a venkovských obcí na straně druhé došlo v přelomových parlamentních volbách v roce 1998. Naopak nejvyšší míru podobnosti volebních výsledků mezi urbánním a rurální prostředím bylo možné evidovat u příležitosti voleb do NR SR uskutečněných v roce 2010. Výsledky provedeného výzkumu tak dokazují, že parlamentní volby v roce 1998 se právem označují jako souboj města a venkova, resp. jako vítězství urbánní části voličů nad rurální, což jen potvrzuje výraznou vyhraněnost politických inklinací těchto specifických prostředí právě v případě voleb před 15 lety. Druhá nejvyšší sociopolitická divergence mezi populací města a venkova byl registrován při volbách do NR SR v roce 2006, kdy se po osmi letech pravicové vlády dostal k moci někdejší vládní trojlístek Smer-SD, ĽS-HZDS a SNS. V tomto období je zajímavý masivní přesun elektorátu ĽS-HZDS k voličské základně Smeru-SD, což v konečném důsledků transformovalo původně nevýrazný urbánní profil strany Roberta Fica na mírně rurální s předpokladem dalšího posilování rurality její volební podpory. Pokud bychom však neuvažovali o společensko- -politickém štěpení urbánního a rurální prostoru v jižních oblastech Slovenska typických vysokou územní koncentrací obyvatelstva maďarské národnosti, které je dáno v první řadě geografickou kompozicí etnických skupin zdejší populace, pak bychom mohli za nejvýznamnější souboj skutečných městských a venkovských hodnot považovat ten odehrávající se ve volbách v roce 2002. Obecně platí, že hodnotový rozpor mezi městem a venkovem projevený prostřednictvím specifického politického chování jejich obyvatel byl nejvýraznější v těch regionech země, v nichž žije vysoký podíl občanů maďarské národnosti, a to především v jejich venkovském prostoru, přičemž urbánní prostředí těchto oblastí je charakteristické významným zastoupením populace slovenské národnosti. Avšak v této souvislosti je třeba zdůraznit, že vysoká ruralita volebních zisků SMK-MKP je vzhledem k prostorové kompozici jejího elektorátu zapříčiněna především etnickou strukturou obyvatel Slovenska charakterizovanou územní koncentrací občanů maďarské národnosti v jižních částech země. Venkovský profil voličské podpory této strany se tedy programově neváže na prosazování hodnot a potřeb venkovské komunity jako takové. Naopak nejmenší volebně-preferenční nesoulad mezi elektorátem měst a venkovských obcí byl zjištěn v těch částech Slovenska, které vykazují podobné sociální a ekonomické charakteristiky obou prostředí a nacházejí svůj politický rozměr ve volebních inklinacích samotného regionu bez zásadnějšího vlivu zkoumané konfliktní linie. Regionální obraz úrovně sociopolitického štěpení společnosti urbánního a rurální prostředí lze z prostorového hlediska považovat v rámci území Slovenské republiky za dlouhodobě platný. Rovněž můžeme předpokládat, že ke zmírňování společensko- politického rozporu mezi městem a venkovem přispívá relevantním dílem i probíhající proces suburbanizace největších měst Slovenska.