We are pleased to share that AUC Geographica was awarded an Impact Factor of 0.5 in the 2023 Journal Citation Reports™ released by Clarivate in June 2024. AUC Geographica ranks in Q3 in the field of Geography.
AUC Geographica (Acta Universitatis Carolinae Geographica) is a scholarly academic journal continuously published since 1966 that publishes research in the broadly defined field of geography: physical geography, geo-ecology, regional, social, political and economic geography, regional development, cartography, geoinformatics, demography and geo-demography.
AUC Geographica also publishes articles that contribute to advances in geographic theory and methodology and address the questions of regional, socio-economic and population policy-making in Czechia.
Periodical twice yearly.
Release dates: June 30, December 31
All articles are licenced under Creative Commons Attribution 4.0 International licence (CC BY 4.0), have DOI and are indexed in CrossRef database.
AUC Geographica is covered by the following services: WOS, EBSCO, GeoBibline, SCOPUS, Ulrichsweb and Directory of Open Access Journals (DOAJ).
The journal has been covered in the SCOPUS database since 1975 – today
https://www.scopus.com/source/sourceInfo.uri?sourceId=27100&origin=recordpage
The journal has been selected for coverage in Clarivate Analytics products and services. Beginning with V. 52 (1) 2017, this publication will be indexed and abstracted in Emerging Sources Citation Index.
The journal has been indexed by the Polish Ministry of Science and Higher Education (MSHE) on the list of scientific journals recommended for authors to publish their articles. ICI World of Journals; Acta Universitatis Carolinae, Geographica.
Journal metrics 2023
Web of Science
Impact factor (JCR®): 0.5
Journal Citation Indicator (JCI): 0.20
Rank (JCI): Q3 in Geography
Scopus
Cite Score: 1.2
Rank (ASJC): Q3 in Geography, Planning and Development; Q3 in General Earth and Planetary Sciences
The journal is archived in Portico.
AUC GEOGRAPHICA, Vol 48 No 1 (2013), 25–39
Displays of hard coal deep mining in aerial photos
Monika Mulková, Renata Popelková
DOI: https://doi.org/10.14712/23361980.2015.8
zveřejněno: 14. 06. 2013
Abstract
Deep hard coal mining manifests itself in the landscape in a specific way: primarily through anthropogenic landforms and secondarily through land cover changes not directly related to mining activity. A majority of these displays can be interpreted using aerial photos. Multitemporal data then make it possible to analyse the development of identified displays. However, correct interpretation is based on a profound acquaintance with the displays of deep coal mining in aerial photos. This article focuses on the identification of primary and secondary displays of deep hard coal mining in aerial photos as well as the interpretation of elementary landscape processes that are conditioned by mining. Projevy hlubinné těžby černého uhlí na leteckých snímcích Letecké snímky jsou významným zdrojem dat pro sledování změn v krajině. Hlubinná těžba černého uhlí se v krajině projevuje specifickým způsobem. Pro detekci projevů hlubinné těžby v krajině autorky použily kontaktní kopie archivních černobílých leteckých snímků z období 1947 až 1995 a barevné ortofoto z roku 2003 a 2009. Projevy hlubinné těžby černého uhlí, které je možné interpretovat z leteckých snímků, autorky rozdělily podle jejich typu do dvou základních skupin: primární projevy hlubinné těžby a sekundární projevy hlubinné těžby. Primárně se hlubinná těžba černého uhlí na leteckých snímcích projevuje výskytem antropogenních tvarů reliéfu přímo spojených s hornickou činností. Patří sem montánní tvary reliéfu (odvaly, poklesové kotliny) a industriální tvary reliéfu (kalové nádrže, manipulační plochy). Oblasti s podpovrchovou těžbou lze identifikovat rovněž na základě přítomnosti povrchových staveb hlubinného dolu. Sekundárními projevy hlubinné těžby na leteckých snímcích jsou antropogenní tvary reliéfu, které nepřímo souvisí s těžební činností. Jedná se o rekultivační plochy, suché kalové nádrže, komunikační tvary reliéfu, povrchy bez vegetace. Pro správnou interpretaci projevů hlubinné těžby v krajině je nezbytná znalost jejich zobrazení na leteckých snímcích. Pro každou kategorii autorky uvádí podrobný popis a ukázku konkrétního projevu hlubinné těžby na leteckém snímku. Při zjišťování primárních a sekundárních projevů hornické činnosti na leteckých snímcích převažuje práce s přímými znaky, které jsou přímo ve snímku obsaženy: tvar, velikost, tón nebo barva, textura a struktura objektu. Tyto znaky je však potřeba doplnit o interpretaci znaků nepřímých, tj. znaků logických vyžadujících vysokou znalost zkoumaných jevů. Z nepřímých znaků se pro interpretaci antropogenních forem reliéfu využívá zejména poloha a vazby s ostatními objekty na snímku. Procesy nejsou na rozdíl od primárních a sekundárních projevů hornické činnosti přímo ve snímku obsaženy, ale lze je odvodit z multitemporální analýzy leteckých snímků. Na základě změn krajinného pokryvu je možné interpretovat procesy související s hlubinnou těžbou. Autorky ve studii popsaly a demonstrovaly na příkladech tyto základní procesy: zavodňování a opuštění, které může následně vést k procesu zalesnění. Procesy můžeme detekovat na základě znaků nepřímých s využitím podpůrných informací pro odlišení procesů souvisejících s těžbou od ostatních procesů v krajině.
klíčová slova: visual photointerpretation; aerial photo; anthropogenic landforms; landscape changes; Ostrava-Karviná Mining District
Displays of hard coal deep mining in aerial photos is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
210 x 297 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 200 Kč
ISSN: 0300-5402
E-ISSN: 2336-1980